Motel smrti

Klasická situace. Jedete ztrhaný z cesty jak krávy, objednáte si na noc pokoj v motelu a místo aby jste si odpočinuli, tak se tam nahánite s psychoušema. Takže celej neodpočatej ráno nastartujete káru a šup ho na D1, to se nedivte, že je pak ta nehodovost jaká je. Psychouši v motelech by se nad sebou měli trošku zamyslet a nechat lidi alespoň na pár hodin spát a ne si hned chtít hrát. Takhle to nejde donekonečna. Na těch silnicích jde pak po ránu doslova o život. Schválně si vyjeďte statistiku, kolik řidičů, co způsobilo nehodu, bylo v noci v nějakým motelu, budete z těch čísel v šoku. (11.11.2007)

Komu by to nebylo jasné z explicitního českého názvu, toho přesvědčí hned úvodní titulky – Motel smrti je B-éčko bez špetky uměleckých ambicí. Drsné konstatování, uznávám, bohužel pravdivé. Kdyby Motel smrti byl jenom dalším stupidním thrillerem určeným pro zaplnění regálů ve videopůjčovnách, snad by mu ani nikdo nevěnoval pozornost, jenže on jím být nemůže již z toho prostého důvodu, že na režisérské stoličce tentokrát neseděl nějaký filmový impotent, nýbrž Nimród Antal. Od nadějného maďarského režiséra, který má na svědomí nejen dle mého názoru skvělé Revizory (aka Historky z budapešťského metra), bych čekal víc než x-tou variaci na „dva a více lidí ohrožuje cosi nebezpečného“. Limitace prostředí na jeden opuštěný motel s četným výskytem zvrhlíků sice slibovala příklon k sadističtější podívané á la Saw a jiným nervydrásajícím úchylárnám, Antal se však (bohudík?/bohužel?) rozhodl nespoléhat na jedinou místnost a rozehrál poměrně dynamickou hru na kočku a na myš, v jejíž průběhu se jednotlivé role několikrát prohodí. Samotnému psycho teroru předchází poměrně dlouhé seznamování s hrdiny, jejichž minulost zároveň skrývá jediné překvapení – v krajním případě lze díky hojnému výskytu jízlivého humoru celý film vnímat jako černohumornou persifláž řešení manželské krize. Přesto je asi pošetilostí hledat v něm něco víc nežli příběh vzbuzující strach, jde spíše o podvědomou snahu nepřipouštět si markantní kvalitativní úpadek svého (již ne tak) oblíbeného režiséra. Motel smrti není úplně bez nápadu. Mnohé scény, nepřekvapivě hlavně ty podzemní, udivují skvělou gradací a jakkoli je posledních deset minut přitažených za vlasy, věci se během nich konečně začínají řešit způsobem adekvátním vážnosti situace, což je fajn, akorát trochu pozdě (možná, kdyby byl Motel krátkometrážní...) . V rámci žánru sice lze mluvit o snímku ucházejícím, navíc na velice rozumnou délku sestříhaném: ty zapadlé regály videopůjčoven mu však nakonec stejně budu svědčit nejlépe. Škoda. 55% (12.06.2007)

Dosti napínavé béčko, které nenudí, a u něhož hlavně nemusíte kroutit hlavou nad stupidním chováním postav. Zdejší hrdinové totiž jednají překvapivě reálně a jejich boj o přežití je tak bez problému uvěřitelný. Tento významný klad trochu napravuje mínus v podobě hlavního záporáka, jenž zrovna mnoho charismatu nepobral a spíš než děsivě působí křečovitě. Ačkoli mi nedělalo potíže přesně odhadnout závěr, tak jsem se bavil dobře, a toho si na filmech cením. 71% (15.08.2007)

Nečekal jsem žádný zázrak, ale abych pravdu řekl, tak se mi tento horůrek docela líbil, i když tento žánr zrovna v oblibě nijak moc nemám. Sice je plno scén zkopírovaných a zdá se mi, že nepřichází s ničím novým. Na druhou stranu. Když divák sleduje tenhle Motel večír, kdy je tma a strach se protáčí kolem celé postavy, nechá to na něm následky. Na mně rozhodně nechal. Líbila se mi parádní atmosféra, která film blaženě nadzvedla do neskonalých výšin. Ta atmosféra dokázala něco, co bych si já rozhodně nedokázal představit. Právě ta atmosféra dokázala z jinak dosti průměrného filmu udělat zajímavou věc, při které mi ani nevadil fakt, že lekačky jsou jasné, ale i tak fungující a příběh zdá se být často ohraným. To pak člověk sleduje, co to s ním dělá a jak ho průběh filmu fantasticky mění. Tenhle to přes průměrný příběh ale solidní průběh víceméně dokázal. --- Zdálo se mi, že se mě snažíš zabít. Byli jsme na výročí svatby u mých rodičů a matka pořád něco mlela. Tys začal křičet, že už to nemůžeš vydržet a pak ses mě snažil uškrtit. - No, aspoň se ti zdálo o mně. (15.11.2007)

Antal je talent. Řemeslo má v paži a s minimálním rozpočtem si vystačí naprosto v pohodě, takže dokud se bouchá na dveře a kouká na ošoupané VHS-ky s poněkud bizarním domácím videem, boduje. Pak ho začne banálnost historky, kterou vypráví, dusit a on musí chtě nechtě provléct diváka hutnou vrstvou klišé, která gradují v hodně přiblbé finále. Do zapomnění to upadne brzy, ale pro ty občasné znepokojivé momenty se mi to zatratit úplně nechce. Slabší 3*. (22.03.2010)