REC

Hoci ma na „dokumentárnych hororoch“ (napr. ZÁHADA BLAIR WITCH) štve, ako stále všetci hystericky ziapu, prekrikujú sa a udierajú do kamery, [REC] ma pozitívne prekvapil strhujúcim spádom, čo bol dôsledok múdro skromnej minutáže a dopredu sa drsne valiaceho deja s množstvom mŕtvol, akčných scén a minima prestávok. Potešilo ma tiež pôsobivo „obyčajné, dôverne známe prostredie odohrávania“ (štandardný činžiak prekvapivo atmosféru skôr pridáva, než berie) a šikovne zvolení herci, ktorí síce nemajú čo hrať, ale minimálne holohlavý požiarnik s kladivom je rozbuška. Akcia je brutálne „rýchla“ (napriek „zmätenej“ kamere mi pripadala v rámci možností prehľadná), mnohé scény „dosť sila“, bolo to tvrdé, neľútostné, nekompromisné, hnusne krvavé, ale pritom nie afektovane brutálne. Proste to na mňa fungovalo a odporne napínavé a sympaticky otvorené/nedoslovné finále typu MLČANIA JAHNIAT povýšilo zručne nakrútenú „tradičnú“ zombíčinu na „niečo viac“ (SPOILER = posadnutie diablom! Komu by to napadlo?! A prenáša sa slinami! SPOILER). Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (23.11.2010)

85 minut plný strachu, napětí a dokonalých hororových scén, při kterých sem se fakt bál a několikrát sem se až nechutně lek, i když sem ty scény čekal a to se mi zas nějak často nestává. A díky stylu ala dokument natočenej na jednu kameru jednim kameramanem a famozním hereckým výkonům to je ještě úžasně realistický s perfektní atmosférou. Takhle hodně sem si už dlouho žádnej horor neužil, fakt paráda, vůbec nelituju, že sem si z lenosti nezjistil ani o čem to je, protože, to je podle mě jeden ze základu jak si tenhle parádní horor užít od začátku do konce v napětí, i když i bez toho to bude mít stále tu dokonalou atmosféru, která díky krátký stopáži a nasazenýmu vysokýmu tempu vydrží po celou dobu. (27.03.2008)

Zapomeňte na noční sex, tohle vám vyvolá (hororový) orgasmus. Atmosféra, tísnivost, děsivost, napětí - každou chvíli jsem se ohlížel za své záda. Všechno je v tak intenzivním napětí a v horkokrevném tempu, že nestíhám rukama zakrývat oči. Žádné kulisy jen reálné prostory domu, kdy na diváka na každém kroku čeká smrt. Španělé Balagueró a Plaza jsou ďáblové. Vítejte v pekle! (15.03.2012)

Sice jsem rád, že forma "náhodně natočený neorganizovaný děs" pořád parádně funguje, ale tentokrát už toho na mě bylo možná trochu moc. Zatímco za hrdiny Blair Witch jsem byl ochoten dýchat a u Cloverfieldu jsem se bojácně krčil, [Rec] mi nejenže nedal nikoho na ztotožnění (zabít reportérku s jejím věčným "Toč! Toč všechno!"), ale zážitek navíc není o atmosféře a stupňovaném napětí jako spíš o tom, kdy přijde nějaký moment, který mi zastaví srdce a utrhne uši až u ramen. A i když jsou ty momenty opravdu hodně smrtící, ke spokojenosti potřebuji daleko víc než to. 50% (28.04.2008)

Natočme film realističtější než reality show. O úplně obyčejných lidech v úplně obyčejném baráku s neobyčejnou zombie. S úplně obyčejnými reportéry. Před každou scénou se zamyslíme. Co by udělal obyčejný policista, co by udělal obyčejný reportér, co by udělal obyčejný lékař, co by udělala obyčejná číňanka, co by udělal obyčejný hasič, co by udělala obyčejná matka, co by udělala obyčejná dcerka, co by udělala (ne)obyčejná zombie? A pak to provedem, kameraman přitom párkrát zaklepe kamerou, občas ji upustí, semtam zhasne světlo. Jenom občas vpustíme něco nelogického, aby to měly postavy těžší. Například když nenecháme říct ty venku těm uvnitř, které tam uvnitř proti jejich vůli drží, že není vhodné se nechat pokousat a je vhodné ty pokousané izolovat. Ve výsledku stejně obyčejné jako postavy. Mírně opravdověji působící než reality show, ale s menší výpovědní hodnotou o lidské povaze. A, zakázané slovo, nudnější. A závěrečné odhalení, v němž původ všeho neštěstí je spojen s náboženstvím, které snad možná hlásá: "Jeden zblblý fanatik je schopen vypustit jakýsi virus a rozpoutat apokalypsu," co s ním? To je asi nějaké rychlokvašené sdělení, které nás mělo přesvědčit, že tenhle film je jaksi o něčem víc. U mě se nepovedlo. (17.05.2010)