Režie:
Drew GoddardKamera:
Peter DemingHudba:
David JulyanHrají:
Kristen Connolly, Chris Hemsworth, Anna Hutchison, Fran Kranz, Jesse Williams, Richard Jenkins, Bradley Whitford, Brian White, Amy Acker, Tom Lenk, Dan Payne (více)Obsahy(1)
Do zdánlivě opuštěné chaty v horách se uchýlí parta mladých lidí, kteří si chtějí užít chvíle svobody v divočině. Netuší, že je místo pokryté sledovacími zařízeními a technickými vychytávkami. Ve sklepě narazí parta studentů na mnoho bizarních předmětů včetně starého deníku sadistické rodiny Brucknerů. Bohužel jedna ze studentek vysloví latinské zaklínadlo. Brzy se tak prázdninový pobyt v romantické chatě promění v brutální hon sadistických zombií na své kořisti a v boj o život mladých studentů... (TV Barrandov)
(více)Videa (25)
Recenze (1 582)
A to se teď jako bude víc hulit, aby nám cenobiti nenakopali prdel?! Ono je to asi takhle, The Cabin in the Woods není ničím a zároveň je vším, co od prvních minut filmu očekáváte. Souběh všech příběhových linek je tak neurvalý, až to celý působí jako sprej proti rýmě - rychlý nástup účinku, ale za pár desítek minut toho máte zas plnou hlavu. Postavy a postavičky, charaktery, o ty tu vlastně vůbec nejde, Kristen Connolly má fakt pěkný oči, plus mínus nějaký prsa a zombies, to už dneska nikoho nerozhodí. Přesto zašel Drew Goddard za všechny předepsaný hranice vetšiny hororových subžánrů a v bláznivým dějovým slepenci, který funguje na principu Rubikovy kostky, dal divákovi do ruky otevřenou možnost složit si z předhozený šablony individuální celek. A když vám z toho nakonec nelupne v bedně, možná zjistíte, že Hellraiser pouští lesního ducha až za krajní meze. V době, kdy už je skorem nemožné přijít s naprosto neokoukaným příběhem, se míra originality měží odvahou překročiit vlastní stín (a nebrat se při tom smrtelně vážně). To se The Cabin in the Woods daří na slušných [final rate: 75%] ()
Když ponecháme stranou hrstku kreativních a nápaditých titulů určených vytříbenému a poučenému publiku, jako jsou "The House of the Devil", "The Innkeepers" či "The Woman") a ojedinělé výjimky jako bravurní "Piraňu 3D" upadl v posledním desetiletí americký mainstreamový horor do zdánlivě nekonečné spirály sérií postavených na prvoplánových lekačkách a sadistických obrazech agónie. Do tohoto kontextu vstupuje "The Cabin in the Woods" jako ryzí zjevení. Jednak představuje film, který osloví obyčejné diváky i protřelé fanoušky, ale především navrací hororu zábavnost a humor, tedy elementy charakteristické pro žánrové klasiky osmdesátých a devadesátých let. Klasická a prazákladní schémata žánru jsou ve skvostném vyprávění jednak odhalována a zesměšňována, ale současně také oprašována a ospravedlňována, při čemž celý příběh o žánrovém světě vytvořeném pro ukonejšení rozmarných božstev lze vnímat po vzoru "Inception" jako otevřenou paralelu k fungování zábavního průmyslu vůči divákům. Ostatně vřískotovská figura filmového znalce, jenž dokáže dekódovat klišé a odhalit ústrojí šlapající v nitru příběhu, přivede celý "průmysl" do záhuby. Film vlastně předkládá ospravedlnění klasických schémat a přímo konstatuje, že jejich obcházení nabízí pouze slepé uličky, jež nakonec stejně donutí tvůrce vrátit se k osvědčeným postupům. A tak ačkoli z čistě ekonomického hlediska "The Cabin in the Woods" sama představuje jednosměrku, která žánr jednorázově osvěží, ale nemůže být základem trendu, jenž by mašinérii udržel v chodu na příští roky, pro konkurenci alespoň znovu objevuje sílu a životnost prazákladních formulí. Není vyloženě nutné, aby se studia a filmaři pokoušeli přijít s podobným mixem sofistikovaného nadhledu a dynamické zábavy, jakou předvedla malá chajda v lesích, ale pokud si k srdci vezmou přinejmenším to, že schémata mohou sloužit jako výchozí bod pro zábavné uchopení žánru, bude horor a s ním i svět zachráněn. ()
Divoká hororová jízda která po celou stopáž stojí na originálních nápadech, mající svůj původ už v prehistorických atributech hororového žánru. Ta inovativní konstrukce vyprávění tohoto filmu je až nečekaně prostoduchá. Dřív než řeknete Sam Raimi, spolknete to tvůrcům i s navijákem. Nejde o to Co ale Jak. A když už by se vám chtělo brblat nad logikou či uvěřitelností, snímek se ubrání velkou dávkou nadhledu a sebe-parodickým podtónem. Zřejmě nejzajímavější a nejzábavnější (nejen) hororová událost poslední dekády. ()
Nevěděla jsem do čeho jdu a po celou stopáž jsem byla na rozpacích, jestli se mám bát, smát, nebo brečet. Nakonec jsem zvolila jako nejvhodnější reakci smích: bát se nebylo čeho a úplně k pláči to zas nebylo. Ale ke spokojenosti to chtělo přitlačit na pilu humoru a úchylnosti přece jen s větší silou a vervou, takhle ten podivný žánrový guláš zůstal nedochucený a poněkud vlažný. Když pominu nelogičnost celé té apokalyptickégrotesky, pořád mi není jasné, jak vlastně přežil ten, co byl považován za mrtvého? Možná mi v těch temných zombi scénách něco podstatného uniklo, protože při nich bylo hovno vidět. Taky bych byla radši, kdyby si vylosovali vodního muže a ne ty nudné zombíky! Trocha smíchu, hodně zmatku, mírné zklamání = 55%, ta třetí hvězdička je čistě za nahláškovaný realizační tým, zvláště za pána "Nasrat! Nasratnasratnasrat!". ()
Jsem tedy typ hororového diváka, který by se raději díval na příběh japonských holčiček, které z děsivého démona udělaly šťastnou žábu, ale hrátky s žánrovými klišé i následné boření zdí byly taková jízda, že jsem se chtě nechtě bavila. Pravda, celou dobu jsem doufala, že jde o reality show na studium strachu a lidských reakcí. Konec byl uzemňující, ale příště, prosím, tu žábu. ()
Galerie (369)
Zajímavosti (27)
-
Když postavy uzavírají sázky která příšera zabije hlavní hrdiny, jsou na tabuli uvedena následující monstra:
- Vlkodlak jako klasické hororové monstrum.
- Alien Beast jako odkaz na film Vetřelec (1979).
- Mutanti jako odkaz na Hory mají oči (1977).
- Wraiths jako odkaz na původní 13 Ghosts (1960).
- Zombie jako odkaz na Noc oživlých mrtvol (1968).
- Reptilicus jako odkaz na film Reptilicus (1961).
- Klauni jako odkaz na To (1990).
- Čarodějnice jako klasické hororové monstrum.
- Sexy čarodějnice jako odkaz na Čarodějky z Breastwicku (2005).
- Démoni jako odkaz na Noc démonů (1988).
- Hell Lord jako odkaz na film Hellraiser (1987).
- Angry Molesting Tree jako odkaz na film Lesní duch (1981).
- Obří had jako klasické hororové monstrum.
- Umrlci jako další odkaz na film Lesní duch.
- Mumie jako klasické hororové monstrum.
- Nevěsta jako odkaz na film La novia ensangrentada (1972).
- Strašák do zelí jako odkaz na film Dark Night of the Scarecrow (1981).
- Sněhulák jako odkaz na film Jack Frost: Sněhový zabiják(1997).
- Dragonbat jako odkaz na film Blade II (2002).
- Upíři jako dokaz na film Upír Nosferatu (1922).
- Dismemberment Goblins jako odkaz na filmy Ghoulies (1985) a Hobgoblins (1988).
- Sugarplum Fairy jako odkaz na příšery stvořené Guillrermem del Torem.
- Mořský muž jako odkaz na Netvora z Černé laguny (1954).
- Reanimátor jako odkaz na film Re-Animátor (1985).
- Jednorožec jako klasické fantasy zvíře.
- Huron, což je indián.
- Sasquatch-Wendego-Yetty jako klasické hororové monstrum.
- Dolls jako odkaz na film Oni (1972).
- Doktoři jako odkaz na film Dům hrůzy (1959).
- Buranská mučící rodina jako kombinace zombie a zároveň odkaz na Texaský masakr motorovou pilou (1974).
- Jack O. Lantern jako klasické hororové monstrum.
- Obr jako další klasické hororové monstrum.
- Dvojčata jako odkaz na Osvícení (1980). (PanTumnus)
- Jde o jeden ze dvou filmů Chrise Hemswortha (Curt), které byly natočeny v roce 2009, ale do distribuce se dostaly až o tři roky později. Tím druhým je Rudý úsvit: Nová krev (2012). (Adrai)
- Zásahovka v řídícím centru používá pušky Sig 552 Commando s nejrůznějšími doplňky. Ve filmu je okolo 10-15 variací, kdy téměř každý člen týmu má svou osobitou variantu výzbroje. Díky své ceně je její rozšíření nejen v USA minimální, jen DEA okrajově využívá odvozenou variantu SIG 553, filmu tedy využití exotických zbraní dodává na exkluzivitě. (jack_scott)
Reklama