50/50

Vtíravé, neobjevné, tak trochu šablonovité, jdoucí předem vyznačenou cestou, ale i tak zatraceně fajn. Co jsou tři týdny bez sexu a několik měsíců bez orálu oproti tomu, když sedmadvacetiletému Adamovi, který poctivě recykluje, lékař oznámí, že má nádor? Drtivá většina tvůrců by z toho udělala kapesníkovou show pro přestárlé divačky, lidé kolem režiséra Jonathana Levina nevydírají, nenabízí uplakané scény (jasně, pár jich být musí) a když už trochu zabrnkají na divákovy emoce, vyplní další minuty nezastavitelně hláškujícím Sethem Rogenem, u kterého jsem ocenil hlavně fakt, že se na scéně vždy objevuje nenásilně a tak nějak se to vždycky hodí. Přesná je i roztomilá Anna Kendrick, která na sebe i vedlejší rolí strhne pořádnou pozornost, legendární Philip Baker Hall nebo nestárnoucí a stále skvělá Anjelica Houston. Snímku ale dominují psí oči Josepha Gordona-Levitta, který film od filmu roste. 50/50 je holt obyčejný film s jasným vzorcem, pronášející malá životní moudra. Ale to vůbec nevadí, zvlášť, když zase po delší době vidíme postavy, které dýchají stejný vzduch jako my. Navíc za scénářem stojí Rogenův kamarád Will Reiser, který sám s rakovinou bojoval. Měl jsem chuť si to dát znovu (nebo si aspoň sednout na Adamovo kanape a sledovat, jak to s nimi bude dál) a věřte, že to se mi moc často nestává. 50/50 je prostě přesně tím filmem, kvůli kterému milerádi obětujeme průměrně dvě hodinky svého času tomu zázračnému celuloidovému pásu!! Těsně pod vrcholem, uvidíme, co se bude dít napodruhé.. (31.12.2011)

A to je přesně to, co tak miluju. Těšíte se na pohodovou komedii s vaším oblíbeným hercem a dostanete něco, co absolutně nečekáte. Film vás zasáhne neuvěřitelným způsobem a při závěrečných titulcích si musíte říct: "Sakra, neviděla jsem právě teď film roku?" 50/50 je zatím můj nejlepší filmový zážitek tohoto roku. Návaly smíchu i dojetí. Toto téma už jsme viděli tisíckrát, ale já ho nikdy neviděla lépe. Toto není Hollywood, toto je život. Smekám před člověkem, který psal scénář, na debut výborná práce a hlavně jak si přečtete okolnosti vzniku tohoto scénáře, tak si uznání zaslouží ještě více. Nebojte se citového vydírání a ani toho, že půjde pouze o to, udělat si z daného tématu srandu. Je to dokonale vyvážené a 50/50 je tak zcela výstižný název. Joseph se Sethem vytvořili skvělou hereckou dvojici a hlavně Joseph je zde naprosto famózní. Film musíte vidět, silný snímek a velmi inspirující. Jen drobná otázka, co máte proti tomu závěru? Já si například nedovedu představit lepší závěrečnou větu. (01.12.2011)

[imdb: 8.0/10] | me: Ono to vôbec nie je komédia, pretože rakovina sama o sebe vôbec vtipná nie je. To, čo sa však v tomto filme podarilo veľmi slušne je ukázať spôsob akým môže mladý človek týmto obdobím od oficiálneho zistenia až po ... prechádzať. Momenty, ktoré môžu vyznieť v danej situácii vtipne, či situácie samotné vedia trošku rozveseliť, ale v celkovom dôsledku ide vždy len o rakovinu. Tento film predstavuje správne vyvážený mix aj najmenšieho posledného životného optimizmu a tej obrovskej ťarchy, ktorú či už po fyzickej alebo psychickej stránke so sebou táto choroba prináša. Je to "komédia", ktorá veľmi nerozveselí, ... ale ako film poteší. No one wants to fuck me. I look like Voldemort. (16.01.2012)

Za celý film som sa z chuti zasmial asi 4 -5 krát. Čo je na tento druh žánru, riešiaci takýto problém v takomto príbehu - viac ako dosť. Znie to asi sebecky ale chcel by som byť ten druhý chlapec v tomto filme. Ku koncu filmu si nebudete priať nič iné, ako aby to všetko dobre dopadlo. Cítil som sa hrozne ale aj takéto "veci" patria k životu - bohužiaľ. Film je skvostom vo svojom druhu. (20.01.2012)

Moc jsem nevěděl, do čeho jdu. Spíše jsem jen tak zběžně prohlédl profil filmu a podle plakátu jsem očekával, že půjde o další komedii s ukecaným Rogenem, výjimečně však velmi dobře hodnocenou. No..spletl jsem se hodně. 50/50 je totiž příběhem ze skutečného života a zobrazuje víceméně skutečného hlavního hrdinu, který se musí vypořádat s těžkým onemocněním a náročnou léčbou, která mu od základu změní život. A je to vyprávění chvílemi dost depresivní a dojemné, ale naštěstí i příjemně vtipné, pro diváka nenáročné a díky hereckému výkonu Levitta velmi osobité a inteligentní. Narozdíl od většiny mi moc nevadil ani užvaněný Rogen, který naopak přinesl do filmu stejné osvěžení, jako svému nemocnému kamarádovi. Je to opravdu zvláštní snímek- najdou se v něm opravdu vtipné a pohodové momenty, ale když si divák uvědomí, co se vlastně odehrává a jak by bylo právě jemu, smích se dere na povrch trochu ztuha. Ale na druhou stranu očekávaný happyend udeří nakonec tak silně, že máme chuť vyskočit ze židle, dát emocím volný průchod, máme chuť žít. A přesně o tom tenhle film je.. 80% (27.01.2013)