Zpráva o Europě

Většina sci-fi filmů se sci-fi žánru dost silně zpronevěřuje a jsou to spíš zakamuflovaný fantasy (John Carter, SW, Avatar). Proto je záhodno, že existují i skutečné sci-fi filmy ve smyslu objevování nějakých cizích planet v kosmických lodích na pozadí studeného nelítostného vesmíru (Sunshine, Prometheus, 2001). Pak tu je ovšem ještě třetí sorta tzv. hard sci-fi filmů jako Europa Report, který jdou ještě o krok dál a dbají na co největší vědeckou přesnost a správnost. Paradox je ovšem v tom, že jak řekl kdysi A. C. Clarke, magie je věda, které jsme dosud neporozuměli, tudíž i Europa Report se svými záhadnými poblikávajícími zdroji světla, složitým ekosystémem, kolísavou radiací a nestandardním chováním posádky (výstup do vesmíru, pobíhání po tenkým ledu bez jištění atd.) nějakou fantasy svým způsobem připomíná. Spousta z toho, co se tu děje, je prostě natolik záhadné a podivné proto, že pokročilá věda se skutečně nedá odlišit od magie. (13.07.2013)

Kinematografie má za sebou desítky, ba možná už stovky druhořadých hororů a formalistických exhibic ala "End of Watch", které koncept found footage (či obecně řečeno iluzi bezprostředního záznamu dění) zbavily jakékoli věrohodnosti. Kamera zdánlivě bezprostředně přítomná zobrazovanému dění byla degradována na pouhý prostředek povrchní vyšperkovanosti a efektního dávkování atrakcí. V takové situaci představuje "Europa Report" nečekané zjevení. Tvůrci opustili omezující a dramaticky v základu retardační koncept jedné kamery nepřetržitě sledující dění a předkládají divákům záznamy desítek kamer monitorujících výpravu vesmírné expedice, která míří k jednomu z měsíců Jupitera. Vyprávění je pojaté jako reportáž poskládaná ze záznamů kamer na lodi i skafandrech, propagačních videí před startem a komentářů ex post vyhodnocujících zobrazené události. Zásadní při tom je, že koncept reportáže umožňuje události předkládat nikoli chronologicky, ale s dramaturgicky je skládat s úmyslem dramatického efektu. Vyprávění tak bravurně pracuje s diváckými očekáváním a důmyslně dávkuje i zatajuje informace. Díky tomu všemu se iluze kamerových záznamů v "Europa Report" vrací zpět do své původní role nikoli formalistického, ale narativního prostředku (stejně jako podobně koncipovaný segment Gareta Evanse z "S-VHS"). Film tvářícc se podle prvního teaseru jako nákladnější "Apollo 18" se tak ve finále ukáže coby famózní sci-fi z ranku humanistických příběhů o křehkosti a malosti člověka přeneseného z rodné hroudy do uhrančivé i nebezpečné bezbřehosti vesmíru. (10.02.2013)

Rozporuplný film. Na jednej strane je nespochybniteľné, že Cordero je skvelý režisér (napr. skvelé scény ako oprava lode a odber vzorky na mesiaci) a z minimálneho rozpočtu sa snaží vyťažiť maximum (skvelé exteriéry). Druhá vec je, že námet je jeden z najklasickejších príbehov žánru a aj kvôli rozpočtu a found footage štýlu (ktorý inak považujem za zlo) je film úplne predvídateľný. Chcelo by to pokračovanie s rozpočtom aspoň 100 mega. (14.08.2013)

Líbí se mi, že se poslední dobou tvůrci sci-fi filmů nebojí přicházet se stále novými nápady. Zpráva o Europě sice nezboří hranice originalitou, ale i tak v sobě skrývá plno myšlenek, nad kterými je radno zapřemýšlet. Do toho připočtěte skvělou mezinárodní skvadru herců, kvalitní, i když levné zpracování a máte na světě malý film o, jednou možná, dost zásadních událostech lidstva. (10.01.2016)

Já to nechápu. Nechápu, že když jsem se u toho vlastně ani jednu jedinou minutu nenudil, že mi to stejně přišlo tak, ehm... šedé! Nevýrazné, ale šíleně. A mrzí mě to, protože pomrkávání na Sunshine se mi sakra líbilo: takže jistě, jsem nesmírně rád za každé další filmové sci-fi, ale z tohoto mám pocit, že si zapamatuji akorát poprvé v (hollywoodském) životě civilního Copleyho a onen úsměvný origin sentinelů z Matrixu. (12.09.2013)