Hořící keř

Napovídalo se o něm mnoho, výsledek nakonec naplnil ohlasy. Zvlášť když má převýraznou tuzemskou příchuť, to potěší o to víc. Než se schoval srp a kladivo, dělo se tu hodně prasáren. Poměr sil byl předem daný. Třídílné televizní drama, které natočila polská režisérka Agnieszka Holland, je sakra ambiciózní. Dalo by se o něm rozepsat na několik stran, ale tentokrát bude lepší, když si každý přímo při projekci vytáhne to své. Ať to bude naléhavý scénář mladého autora, spolehlivá režie umně analyzující nelehkou dobu, velkolepá kamera Martina Štrby nebo přesný casting, kdy bez výjimky potěší proklepnutá jména Pauhofová, Trojan, Huba nebo Budař, stejně jako civilně úsporná Palachova matka (Jaroslava Pokorná). Naléhavé, objektivní, emotivní, tíživé, stále aktuální a hlavně nepolopatické. (15.08.2014)

po díle prvním: dech beroucí, emocionální, skvěle natočený.. To jsou vjemy, které ve mě tohle dílo zanechalo, po stránce filmařské je snad všechno na nejvyšší úrovni, od geniální kamery (snad se konečně dočkáme jejich zařazení na čsfd), přes herce po scénář a hudební doprovod, ruchy... To všechno vytvořilo směs emocemi tak nabitou, že pokud následující laťku udrží, zjeví se zde jedna z nejlepších minisérií vůbec. O to víc oceňují Agnieszku Holland, vzhledem k jejímu vztahu k době a událostem _____ po díle druhém: tam, kde v prvním díle byli emoce automaticky přítomny jsou zde až moc chtěné, jako by je tvůrci chtěli vymačkat z každého záběru, což souví i s tím, že každý druý záběr je odrazem zrdcala, nebo pohledem přes sklo, to nesedne tak, jak by mělo, působí to jen jako ukázka toho, kolik je na minisérii peněz a ty scény, kde se takový způsob snímání pak nevyzní tak dobře. Ani zaměření na jednu postavu moc nepomohlo, ale odchyt výborný (O= _______po díle třetím: závěrečný díl obsahuje asi nejlepší scény z celé série, a to samotný soudní proces, kde exceluje obzvláště David Novotný a jeho JUDr. Sýkora. Krom toho se zjevují i další skvěle natočené a vypjaté scény, jenže díky nim pak není konec dílu tím úplným vrcholem, bohužel, onen dovětek by totiž mohl být klidně vynechán, stejně jako některé scény z celé trilogie, dva díly by postačili.. Někde mezi 4 a 5. kameraman Martin Štrba by se měl podílet se scénáristou Štěpánem Hulíkem na nějakém komorním, soudním dramatu... (30.01.2013)

(p)O Palachově činu. Abychom získali patřičný odstup (nejen) k Palachově činu na literárním poli, tak jsme potřebovali pohled zvenčí Poláka Mariusza Szczygieła. A abychom odstup získali i na poli filmovém, tak potřebujeme pohled zvenčí Polky Agnieszky Holland. I když potřebujeme... Částečně ano, ale krom režie je to „naše“ a konečně tedy díky Hulíkovi lze říci, že již i u nás se umíme vypořádat s dějinnými kostlivci ve skříních (a že jich máme!), tak jak to předvádějí v posledních letech především Němci. Ne, není to ještě to zcela nezúčastněné zpracování, ale sem ta mírná dávka patosu i rozškatulkování postav sedne, ne že ne; zvlášť když má prostor jen v první epizodě, kde to je pochopitelné. Nesporně to nejdůležitější co tu za poslední roky vzniklo a sice zároveň ne i to nejlepší (i když za tu třetí "normalizační" epizodu jsem tomu názoru nakloněn také), ale i tak plné silných "nenápadných" scén a detailů, které rozhodně nebývají v našich luzích a hájích na denním pořádku. PS: Jsem rád, že konečně někdo našel odvahu dát dlouholeté tahounce Divadle v Dlouhé a jedné z nejtalentovanějších hereček své generace Jaroslavě Pokorné ve filmu více než jen štěk; však již bylo na čase. (28.01.2013)

To nejlepší z české produkce, co jsem viděla od... hmm a teď bych musela dlouho přemýšlet. Už jsem přestala věřit, že i u nás ještě dokáže vzniknout něco tak působivého a výborného po všech stránkách. Souhlasím, že s druhým dílem lehce zvolnilo tempo a perfektní úvodní díl se stal nedostižným, ale jako celek tato televizní minisérie zakopává do země většinu českých filmů poslední doby mířících na velké plátno. Technicky dokonalé, skvělá kamera, atmosféra, perfektní herecké výkony i hudba. Hlavně ale funguje to nejdůležitější, přenesení všech pocitů a emocí na diváka. Cítila jsem ten všudy přítomný strach a tu tíživost a sklíčenost doby. Po skončení prvního a třetího dílu se mi chtělo brečet a opravdu mi nebylo příjemně, perfektní zobrazení jednoho období našich černých dějin. Hořící keř bych promítala povinně na všech školách. Já se tímto skláním a děkuji. (15.02.2013)

Komunisti jsou kurvy. O tom žádná! Žili jsme čtyřicet let v režimu, který dělal represivně z lidí zmanipulované otroky, přičemž s plnou hubou vyšších ideálů zajišťoval blahobyt vládnoucí garnituře. A pak se to zlomilo! Zjistilo se totiž, že chozrazčot a centrální plánování vyplundrovaly "ekonomiku" Východního bloku, a Indiánům došlo, že by do pár let žrali omítku jako jejich poddaní. Naštěstí hned za hranicemi číhala neviditelná ruka trhu a nebylo nic jednoduššího, než schovat srp a kladivo jako podšívku a trošičku svůj nakradený kapitál a přístup ke zdrojům využít pro blaho sebe a svých potomků. A tak prostě za sebe nastrčili méně zprofanované držky a nechali nás, tlučhubovské studentíky, pořádně vycinkat, což se tentokráte naštěstí obešlo bez grilovačky psychotických dětí, a jedeme dál! Jsme šťastní!!! Co na tom, že nadále kormidlují ti samí zmrdi a jejich rodinní příslušníci a známí! Můžeme teď totiž i za hranice NDR a Jugošky, v pohodě si dáme hambáče u Meka, smíme mít dlouhé vlasy a svobodně nosit na tričku kdejakého vraha, aniž by nás zelený mužík ztřískal tonfou, a popkornové televize nám ukazují temné doby, abychom viděli, jak se máme dobře. Seksy Jirka a becherový Miloš se smějí! Všechno jde naprosto sametově, není už nutné žádné násilí a pokud jsi slabší kus nebo nevyješ, ona neviditelná ruka trhu ti pořádně zmáčkne hrtan a klidně chcípni. Naše děti jsou rády, že jsme jim "vybojovali" svobodu a ony teď mohou celé dny sedět na Assbookách a hltat, co je kůl a IN, abychom pak mohli s úsměvem na tváři investovat ty zbytky, které nám neukradla sociálka a berňák, třeba do nějakých globalizačních technologií novodobých, komerčních otrokářů, bez kterých se moderní člověk prostě neobejde. A hlavně je neustále nutno znovu a znovu připomínat, jak nám bylo tehdy zle!! Propaganda?? Neeeeeee! Soudruzi v HBO jen rekapitulují a jednomu je až smutno, když tu pak čte některé ty nadšené výšplechty uvědomělých dětí, které se v inkriminované době akorát tak třepaly ve fotrově pytlíku, když cinkal! Doufám, že nám to za pár let zase někdo zrekapituluje a natočí film o obětech stresu, cholesterolu z přepalovaných hranolků a osobních bankrotů. Prostě všude je a vždycky bude prdel o dvou půlkách a pořád ještě můžeme zapadnout do těch sraček hlouběji. (12.03.2013)