WarGames
Vojnové hry
Režie:
John BadhamKamera:
William A. FrakerHudba:
Arthur B. RubinsteinHrají:
Matthew Broderick, Dabney Coleman, John Wood, Ally Sheedy, Barry Corbin, Juanin Clay, Kent Williams, Dennis Lipscomb, Joe Dorsey, James Tolkan, Drew Snyder (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Matthew Broderick a Ally Sheedyová excelují v tomto podmanivém dramatu plném akce, napětí a dobrodružství! Režisér John Badham v něm nechá diváka nahlédnout do míst, kde se osud země odehrává na obřích obrazovkách. Stačí velmi málo, aby nastal její tragický konec. David Lightman (Broderick) chce, stejně jako každý kluk, hrát nové válečné hry. Díky náhodě se mu podaří navázat spojení s počítačem, který mu nabídne možnost, aby řídil termonukleární válku. David zvolí místa na zemi, kam dopadnou jaderné zbraně, aniž by tušil, že dává pokyn kontrolnímu systému obrany Spojených států. Pouští se do hry, která může skončit jedině 3. světovou válkou. Společně se svou dívkou (Sheedyová) a počítačovým géniem (John Wood) musí závodit s časem, aby přelstil svého protivníka… a zabránil tak jadernému Armagedonu. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (154)
Prostě paráda. "Jednou nás všechna tahle elektřina zabije." Na tu dobu perfektně natočené (velké plus i dramatický konec). Herci přirození, Broderick zahrál výborně. Líbilo se mi i těch pár vtípků a určitě mi nevadila ani ta romantická linka. Spíš se hodila pro takové odlehčení a dvojice vypadala opravdu mile. Od teď považuju Válečné hry za klasiku mezi herními a světohrožujícími filmy:). (80%) ()
Vztyčený ukazovák Válečných Her byl ve své době asi mnohem působivější než dnes, ale jak můžete vidět kolem sebe, spoléhání se na počítačové technologie začíná přinášet své negativní plody i v dnešním každodenním životě (a nemluvím jen o "chudých duchem", co podle navigace sjedou do jezera, ale hlavně o těch, co si bez IDOSu nenajdou odjezd vlaku, a kdyby jim kasa neukázala kolik mají vrátit peněz, museli by sáhnout pro kalkulačku). Jistě, strategické obranné systémy může dnes řídit nějaká šílená umělá inteligence, ale děj filmu se točí jen a pouze kolem toho, že se v globálním měřítku musíte spolehnout na strojové pozorování namísto "vlastních očí", a že výstupy z tohoto pozorování mohou být naprosto falešné (a je jedno, jestli kvůli WOPRu nebo třeba severokorejským hackerům, kteří cíleně mají ty falešné vstupy vygenerovat). Nečekejte žádnou strhující akci, ale pokud se dokážete jako harcovníci HD grafických rozhraní nesmát tomu, co na poli techniky uvidíte v tomhle přes třicet let starém snímku (já se nesměju), můžete si užít takovou ne velkou, ne malou, laicky přístupnou porcičku filozofování o osudu lidstva, realistické nakládání s mladíkem, který se "jen tak pro zábavu" dostal do ARPANETu (nebo kdo ví co to bylo), samozřejmě taky o pár let mladší slečinku z Číslo 5 Žije, vyloženého cucáka Matthew Brodericka, a hlavně vynikajícího a pro nějaké to "fuck" daleko nechodícího generála Barryho Corbina. Tenhle člověk je velitel, jaký se na plátně dokonale vyjímá, a zastiňuje všechny ostatní. Docela mě zaujala i hudba, která velmi dobře dokreslovala atmosféru filmu a k mému překvapení to nebylo dílo žádného z velkých jmen filmové hudby (podezříval jsem chvílemi Jerryho Goldsmithe). Takže, i po těch letech jsem pro červenou zónu, a jsem ochotný se podívat ještě někdy znovu. 70% ()
Pre mnohých War Games rovná sa nostalgia prvého pozretia v osemdesiatych rokoch. Nebudem tvrdiť, že u mňa je to iné. Film sa omnoho desaťročí reprízoval na MGM, čím tieto príjemné nostalgické spomienky opätovne privolal späť. Ide síce o film pre mládež (možno ako z niečo z pera scenáristov štúdia pre deti a mládež ČST), avšak nejde mu uprieť napätie, gradáciu deja a ani snahu o posolstvo v dobách studenej vojny. ()
V 80. letech, kdy byla studená válka v plném proudu, to musel být asi o ještě něco intenzivnější zažitek. Ale film nám, i přes svou očividnou jednoduchost a naivitu ve zpracování, zprostředkovává několik důležitých myšlenek a poselství, které jsou minimálně stejně důležité a aktuální i dnes a některé dokonce ještě aktuálnější. S tou aktuálnější myšlenkou myslím mechanical learning nebo-li známěji AI, které je zde zpracováno velmi zdařile a už zde ukazuje, že technologický výovj může mít jak pozitivní, tak negativní stránky. Vrcholem filmu je poté poukázání na absurdnost jakkékoliv jaderná války či její hrozby, která tu pořád v nějaké podobě existuje i dnes, takže => the only winning move is not to play!. Zbytek filmu jinak suprově zachycuje atmosféru osmdesátek v USA - klasické herní doupata pro bezstarostné mladé vs. neustálý strach z bolševiků a jaderné katastrofy, což se určitě dnes, během přílivu nostalgických retro-snímků jako Stranger Things aj., taky ocení. ()
Galerie (99)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (25)
- Príbeh filmu je síce fikcia, no podobnú paniku zažilo velenie NORAD 9.11.1979, kedy došlo počas testov počítačového systému k falošnej signalizácii sovietskeho úderu, a bola skutočne spustená sekvencia odvetného odpálenia nukleárnych rakiet USA na ZSSR. (DJW)
- Jeden ze scénářů Globální termonukleární války, které přehrává WOPR/Joshua (James Ackerman) v závěru filmu, a který se objeví v seznamu scénářů na obrazovce ve velínu NORADu, je Czech Option. (beowulf)
Související novinky
Cruise nepovede nových Sedm statečných
Nejspíš dobře víte, že je současný Hollywood semeništěm nepřeberného množství remakeů a rebootů. Zvláštní zálibu v nich má studio MGM, které spoluprodukuje Hobity nebo Bondovky a i jinde se snaží… (více)
Napínavý úvod v silu s raketou. Jestli takováhle cvičení opravdu existovala (existují), tak to byla vůči důvěřivým vojáčkům prasárna a šikana největšího kalibru. Doktůrek: „Dřív bylo nebe plné pterodaktylů.“ Doktůrek má obývák narvaný dinosaury. Ten T-Rex vypadal před 40 lety nějak jinak než dnes. Dětem pouští pohádky o dinosaurech. „Dinosauři tady vládli a nedávno, najednou zmizeli. Příroda to vzdala a začala znovu. Tehdy jsme nebyli ani opice. Byli jsme malí hlodavci ukrývající se ve skalách.“ – tomu fakt někdo věří?? Blbí hlodavci vydrželi do dneška, z chytrých se stal člověk. Takže z myší, které jsou teď, se za pár milionů let stane člověk? Ale myši se třeba nechtějí stát člověkem! Jsou rády myšmi! Ale mají smůlu. Uvidíme, jak s námi budou myší lidé vycházet. Přiznaná pravda č. 1: doktůrek ve skutečnosti neumřel. Když se o nějaké celebritě napíše, že zemřela, tak to bývá většinou lež. Taky umřou, ale jinak a jindy, než co řeknou v TV. „Vymírání je součást přírodního zákona.“ fantazíruje doktůrek. „Nesmysl! (bullshit)“ – odpoví správně student. – přiznaná pravda č. 2. „Milisekunda zářivého světla a vypaříme se.“ doktůrka chytá fantas. „Je mi jen 17.“, hraje na city dívenka. „Ještě nejsem připravena zemřít.“ – jedno oko nezůstává suché. Dinosauří fantasta smutně kouká, když děti odejdou. Už nemá komu vyprávět nesmysly. Ocitáme se v podzemní zašívárně: „Pane prezidente, 100.000 sovětských vojáků právě pochoduje východním Německem.“ „No to je pěkná kravina.“, odpoví lampasák. Další kašpar se ho snaží trumfnout: „Sověti mohou posílat falešné radarové obrázky na vzdálenost 600 mil.“ – komedie pokračuje. „Teď musíme honit duchy.“ Hacker stále opakuje: „Ježíši“… Kde se vzal, tu se vzal, neslyšitelný a neviditelný vrtulník je najednou nad dětmi. Předražený počítač už asi po patnácté hlásí: „Máme tu sovětský útok.“ Po patnácté: „žádná chyba, vysoká pravděpodobnost.“ – už je to vohraný!!!! Tlusťoch řekne: „Jsme v Defconu 1.“ „Zeptejte se, co říká WOPR.“ Tlusťoch se zdrcenou tváří opět: „Co doporučuje WOPR?“, tlusťochovi z toho začíná jít hlava kolem. Tlusťoch žhaví mozkové buňky. WOPR(d) poradí, aby podzemní zašívárnu zavřeli. Zašíváci se budou zašívat už zcela nerušeni. Všichni tam zmateně pobíhají. Někdo běží doprava, někdo doleva, někdo ven, někdo dovnitř, někdo rovně, někdo kličkuje. To, co se děje pak, je už moc i na komedii. To někdo myslí trochu vážně??? Stovky zašíváků se začnou po falešném útoku radovat jak malé děti. To nemají zašíváci u blikajících mašinek žádnou důležitou práci? Tlusťoch se směje, až se za bachor popadá. Po veselici následuje diskotéka. „A co takhle dát si partičku šachu?“ řekne nejdražší počítač na světě a zašíváci z toho mají prču. Na konci hudba jak z grotesky. Tak nám to ty hlupáci zase sežrali i s navijákem, radují se filmaři. Producenti mimo jiné děkují: Diablo Systems. V označení filmu je správně uvedeno, že se jedná o sci-fi – přiznání, že jaderné zbraně jsou fikce. Politický podfuk. Nástroj vyvolávání strachu a rozptylování od skutečně důležitých věcí. Jak názorně ukazuje tento film, tak jaderná válka mezi mocnostmi je úplný nesmysl. Osud světa závisí na tom, zda jeden tlouštík poslechne podivínského vědce, který v poslední vteřině přiběhl s partou dětí, aby generálům poradil, co mají dělat. Fakt velmi pravděpodobné! Samozřejmě neprozradím, jak se zpocený tlusťoch rozhodl. Mohl si klidně hodit čtvrťákem. Jaderný zbraně = totální nesmysl!!! Co mají dinosauři společné s jadernými zbraněmi, že je narvali do jednoho filmu? Obojí je lež jako věž. Ale jinak je to napínavá a pěkně natočená pohádka. Takže čtyři pentagramy. Symbolika: 33: „23 minut do zásahu“ (kódově 33); 50:47 – 33. () (méně) (více)