Tenkrát v Americe

|| Scenár: Franco Arcalli, Leonardo Benvenuti, Piero De Bernardi, Franco Ferrini, Ernesto Gastaldi, Stuart M. Kamisnky, Sergio Leone, Enrico Medioli / Predloha: Harry Gray - The Hoods | Hudba: Ennio Morricone | Produkcia: Arnon Milchan | Distribúcia: Warner Bros. | Štúdio: The Ladd Company, Embassy International, PSO Enterprises | Rozpočet: 30 miliónov $ | Tržby: 5,321,508 $ || Neľudská dĺžka filmu je asi najsilnejším faktorom kasovej neúspešnosti diela, vedľa toho, že je ten film srdcom i dušou talianský, a nie americký. Pre Leoneho je ten film tak osobný, že je pre diváka tým pádom miestami cudzí. Zo začiatku som tomu nevedel prísť na chuť, ale po epizódach s mladým chlapčenským gangom som tomu podľahol úplne. Jedinečný klenot kinematografie. 92% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (02.02.2014)

Je možné, aby film, který trvá 227 minut neměl ani jedinou chybu a vy se při sledování vůbec nenudili? Že váháte. Sergio Leone je prostě mistr a svůj poslední film natočil tak neskutečně příjemným a dojemným způsobem, že by ostatní režiséři měli chodit kanálama a už nikdy nevylézt. Navíc obsadil úchvátné herce, kterým vévodí nebetyčně uhrančivý Robert De Niro. Byl jsem docela v šoku, když se film začal odehrávat v Noodlesovo dětství, protože ti mladí herci byli těm "skutečným" neskutečně podobní a zahráli to taky skvěle (Jennifer Connely už v té době byla skvělá). Jak už jsem se zmínil, film jsem viděl v té 227 minutové verzi a musím říct, že ač filmy takhle dlouhé nesnáším, ani jednou můj zrak nespadl na hodinky. Časem si tenhle film oblíbím ještě víc a co já vím, třeba jednou bude v mé top 10 úplně na vrcholu. (21.08.2007)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Ta nádhera. Závěrečná hudba z titulků ve mně pořád zní. Promítám si před očima úžasné záběry - z reastaurace, kde byl Noodles s Deborah, nebo Nooodlesovo sledování malé Deborah škvírou ve stěně. A naopak drsné scény - výslech zkrvaveného Fat Moea přivázaného vedle splaskávajícího se boxovacího pytle; přepadení klenotnictví, vystrašený klenotník a vedle práskačka říkající: tak udeř mne a myslící na sex; scéna s policistou, kdy ho ještě Noodles s Maxem jako kluci vydíráním donutí, aby jim vrátil hodinky a poskytoval ochranu. Dávám 6 hvězdiček... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=mzhX2PD6Srw (17.02.2009)

85% - Tento film mi sebral čtyři hodiny mého života…a naplnil je skoro celým životem Noodlese a lidí kolem něj. Byl to férovej obchod. Nevím, co psát k hypnotizujícímu filmu, který na mě od začátku působil tak neuvěřitelně přesvědčivě. Leone vypráví vlastně docela jednoduchý příběh o vzestupu a pádu jedné židovské mafie (nabízí se srovnání s Kmotrem). Pomalý statický styl vyprávění známe již z jeho westernů, a přece nás i zde překvapí něčím novým. Je to hlavně onen vnitřní obsah každé scény, co vyvolá sympatie a sounáležitost k hrdinům, kteří se rozhodně nedají označit za kladné. Ennio Morricone se překrásnou hudbou k tomuto filmu nadobro překonal. Dokonale jí vyjádřil melancholické vzpomínky a neurčitou touhu po něčem lepším. Tenkrát v Americe je jako studená deka, která nejprve mrazí, ale po čase hřeje tak, že její teplo cítíte ještě dlouho po tom, co jste vylezli z postele... (20.03.2007)

Bohužel musím říct, že Tenkrát v Americe mi přichystalo asi jedno z největších filmových zklamání. Nikdy bych si nepomyslila, že mě gangsterka s Robertem De Niro v hlavní roli a v režii Sergia Leoneho nebude tolik bavit a ani zajímat. První část, která mi přišla docela nezáživná, jsem nějak dodívala a řekla si, že druhá bude snad lepší. Bohužel nebyla. Dlouhé záběry beze slov, kde se nic neděje, mi zde přišly zdlouhavé a nudné a ani charaktery postav se mi nelíbily, zejména ten Nirův. Vítězně z toho pro mě vychází snad jen hudba Ennia Morriconeho. Tenkrát v Americe je samozřejmě kvalitně natočeným filmem, jen jsem na něj možná zrovna neměla tu správnou náladu. A nebo možná, jakkoliv je Sergio Leone brilantní režisér, tak tam, kde jeho filmařské postupy ve westernu vytváří genialitu a září, tam v gangsterce selhávají a působí zcela jinak. Samozřejmě, jedná se jen o můj dojem. (28.07.2013)