Nelítostný souboj

Nekompromisní film, skvělé zrežírován, se scénářem který by mohl vyset ve výstavní síni. Nelítostný souboj mezi Al Pacinem a Robertem De Nirem, dva páni herci. Oba dva hrají skvěle a ani vám nepřijde, že sledujete „pouze“ film. Herecky je celkově snímek velmi dobře obsazen, všichni hrají maximum ze svých možností a je to znát. Akce je přehledná, účelná, nestříhá se, používají se delší táhle pohyby kamery a podbarvené účelnou hudbou. Nejlepší je, že nevíte jestli fandit dobrým nebo špatným, protože obě skupiny jsou nadmíru sympatičtí správní chlápci, což jde vidět i při rozhovoru u kávy. Snímek graduje a směřuje přímou cestou do finále, které jsem trochu očekával. V.I.M (22.12.2008)

Snad po sedmi letech jsem si Nelítostný souboj zopakoval a mohu konstatovat, že neztratil nic ze své atraktivity a režisérské zdatnosti. Notně se mi zamlouvá Mannův městský styl, plný šedivosti, betonu a oceli, který díky kontrastním neonům působí až zajímavě futuristickým dojmem a ač to možná zní podivně, tak ze snímku cítím „feeling“ dobré francouzské kriminálky, který mi evokuje zejména „Belmondovky“ sedmdesátých let. Akční scény jsou zvládnuté bravurně a zejména podhledy, kterými je neskutečně šetřeno, berou dech stejně jako menší náběh na tzv. Bayův kamerový oblet /či snad jen oblet, jak chcete/ . Působivý film u nějž by měl být co možná nejkvalitnější formát podmínkou ke sledování, ale silný dojem zachová i tak... (07.04.2005)

Očekáváný útok na moji Top 10 se rozhodně nekonal. Tempo nebylo tak vražedné, jak tady mnozí tvrdí. Jason Bourne mi to jistě potvrdí. Technicky je to dokonalost sama, hvězda vedle hvězdy, ale šílená stopáž by měla nabídnout rozhodně víc než jeden rozhovor v restauraci. Na rozdíl od většiny jsem měl celou dobu jasno, komu fandím. De Niro tady byl až příliš tuctový, zatímco Al Pacino naprosto strhující. Bohužel český název slibuje trošku víc než může splnit. (29.10.2010)

Po skončení filmu je mě jasný, že nikdy nebudu lepší zloděj než DeNiro. Nikdy nebudu houževnatější policajt než Al Pacino. Pevně jen doufám, že v životě nikdy nebudu tak osamocen jako oni. Když vyloupím banku nikdy si tak dobře nezastřílím na ulici jako oni. A když jsem viděl DeNira a Al Pacina jak seděli u kávy a povídali si, tak jsem radši přestal chodit na kafe, lepší rozhovor bych už u kafe nikdy nedokázal. Především však nikdy, nikdy nenatočím lepší film než Michael Mann. (05.02.2007)

Nádherný. Božský. Úžasný. Miluju tyhle filmy "muž proti muži" a Heat je jeden z nejlepších. Těžko si vybrat, komu máte fandit, v dlouhé řadě podobných filmů tenhle vyniká tím, že tu proti sobě nestojí jednoduše dobro a zlo, ale prostě jen dva chlapi, kteří k sobě navzájem chovají maximální úctu a respekt. Na jedné straně je tu polda, který zahodil všechno dobré ve svém životě kvůli své práci a osobní život se mu rozpadá (jeho vinou) pod rukama. Můj život je katastrofa. Moje nevlasní dcera je na dně, protože její táta je kretén. Mám manželku... manželství se nám rozpadá. Moje třetí. A to proto, že trávím všechen svůj čas pronásledováním chlapů jako jste vy. To je můj život. Na té druhé je tu pak zloděj, který v jisté ženě konečně našel smysl života a po bankovní loupeži chce všeho navždy nechat. Už sám nevím, co dělám. Vím, že je život krátký, každá vteřina je drahá. Chceš odejít? Odejdi... sama. Nebo se sama rozhodni, že se mnou chceš zůstat. Já jen vím, že pro mě nemá cenu nikam chodit, pokud budu sám... bez tebe. Zatímco toho prvního vystihují slova jako poctivý, hodný, výbušný workoholik, jemuž život utíká každou sekundou pryč, toho druhého můžeme charakterizovat jako empatického, pomstychtivého sympaťáka, který pro své blízké udělá cokoliv. Ale vyhrát může jen jeden. A tak proti sobě naši hrdinové stojí v závěrečné scéně tváří v tvář a já po nějakém roce jsem zase u filmu cítím, jak mi buší srdce. Hluk přistávajících a odlétajích letadel, rychlé přechody mezi světlem a tmou, gradující hudba a k tomu dva muži na pokraji svých možností... neuvěřitelný. (03.10.2007)