Hrabě Monte Cristo

Pár věcí mi ten dojem kazí. Depardieu asi tak třikrát přibral za pobyt ve vězení, jeho převleky se skládaly jen z paruky a nosu, což většinou znamenalo, že svůj už tak obří nos zvětšil do gigantických rozměrů (jak prozíravé) a byly chvíle, kdy mi víc než hraběte připomínal méďu pusíka. To by bylo k mínusům, jinak je všechno perfektní. Depardieu má čas od času šarm, to nepopírám. Všechny postavy jsou obsazeny skvěle (Muti, Rochefort, Arditi...) a hudba je jedním slovem velkolepá, hlavní opakující se hudební motiv má takovou dávku emocí a osudovosti, až to častokrát zarazí do židle. Jsou tam scény, u kterých se až tají dech a to nemluvím o dokonalé poslední části. Nádherné kostýmy, výprava a lokace. Samozřejmě moje nejoblíbenější postava je sluha Bertuccio. Nezlobila bych se, kdyby se aspoň jeden díl věnoval událostem před uvězněním, ty mají taky svou sílu, a kdyby se Depardieův syn podílel na hraní víc. Jinak ale jeden z mých nejoblíbenějších historických seriálů, ke kterému se ráda vracím. O mnoho lepší, než pozdější Bídníci. (16.01.2011)

Skvělý příběh, skvělé herecké představení a v českém znění neuvěřitelně skvělý Miroslav Donutil. Tohle zpracování se mi opravdu moc líbilo a seděl sem u něj po všechny ty čtyři večery se zatajeným dechem. Myslím že těch pár nedostatků jako krátká doba ve vězení nebo sladký šťastný konec naprosto překonává Depardieho herectví a to jak si díky němu Monte Christo vychutnává pomstu je geniální. Navíc velice oceňuju nápad, kdy mladého Dantese s Mercedes hráli potomkové Depardiueho a Mutiové Guillame Depardiue a Naike Rivelli. Nejlepší zpracování Monte Christa (14.10.2008)

Legendárny a epický štvordielny film. Veľmi dobre sa dopĺňa s filmom s Richardom Chamberlainom z roku 1975, ktorý sa viac venoval úvodu - väzneniu a úteku Dantesa. Naopak, tento film sa viac venuje samotnej pomste Monte Crista. Lepšieho herca som si ani nevedel predstaviť v tejto roli ako Depardieuho, aj keď fyzicky bol na vychudnutého trestanca až príliš vykŕmený ;) Bezpochyby jedna z najsilnejších scén je príchod princeznej Haydee a konfrontácia s Morcerfom, samozrejme vo francúzskom znení. Slovenský dabing je výborný, Ján Kroner je skutočne najlepšou voľbou na Depardieuho. (11.08.2013)

Nečetl jsem slavnou knížní předlohu ani neviděl žádnou jinou zfilmovanou adaptaci, takže jsem se zde s příběhem opravdu zcela seznamoval a neměl jsem možnost žádného srovnání. Snad i proto mi zde narozdíl od Bídníků docela seděl Gerard Depardieu. Je pravda sice trochu moc kulatý a bambulovitý, takže mu jde hůře uvěřit třeba několikaletý hladomor, ale typově nevhodnou volbu vynahrazuje opravdu solidním herectvím, kdy hlavně jako abbé dokázal působít i docela strašidelně. I když se zpočátku mohlo zdát, že mě nebude něco tak krutého homba za pomstou na půde čtyř 90minutových sníměčků bavit, opak byl pravdou. Pan Edmond Dante mi sice nebyl tak sympaticky, ale určitě mi přišel zajímavý a celé to měl docela zajímavé promyšlené, což minisérie stihla na svém velkém prostoru detailně zabrat. Všechny postavy, kterým dluží odplatu zase měly nějaký svůj vlastní příběh a byly něčím jiným zajímavé. Především všechny vedlejší linky okolo prokurátora Villeforta mě bavily. V samotném ústředním příběhu Edmanda Dantese zase nechyběl i kus romantiky. Mohu říct, že do všech čtyřech části jsem se postupně dobře ponořil. Po filmařské stránce mi to taky nepřipadalo špatné i přes pouhou televizní produkci. Takže zatím bez znalosti dalších adaptací mohu hodnotit tuto první viděnou jako povedennou a dát ji opravdu poctivé čtyři hvězdy. (29.12.2020)

Jsou filmy (především knižní adaptace, a ještě především seriálové verze), u nichž je hlavní hrdina tak výrazný a dominantní, že splývá s hercem, kterého posléze lze od jeho role jen obtížně oddělit, případně nahradit někým jiným. Myslím tím třeba Gérarda Barraye jako D´Artagnana, Güntera Lamprechta jako Franze Bieberkopfa, anebo Jeana Maraise jako "kapitána a hraběte". V posledním případě se však Gérard Depardieu zhostil své role (i přes svůj zřejmý vizuální hendikep) velmi dobře - ale co naplat i Hrabě Monte Cristo může být jen jeden... Druhou podnětnou událostí tohoto zpracování byl přesun tematického těžiště z infantilně romantické potřeby "spravedlivé odplaty" v dobrém i ve zlém na "korupční řešení" téhož, které už není tak infantilní a vůbec ne romantické, a přebývá spíš v srdci dospělých. Kvalita jednotlivých dílů má sestupnou tendenci, poslední je nejhorší, závěr neodpustitelný, protože staví celou Dumasovskou filosofii, se kterou celé toto dílo budováno, na hlavu. A jaká je to filosofie? Edmond byl postižen zlem, které se usídlilo i v něm. Doufal, že když odstraní prvotní zlo, bude takový jako byl dříve. Ale kdo je infikován zlem, se po vyléčení nevrací do původního stavu dobra. (14.07.2016)