Hříšní lidé města pražského

A dejte mi zahrát, pane inšpektóre. Dejte mi zahrát, už jsem zase dóle. Dejte mi zahrát v čistým dur, než přišijou mi číslo na mundur, na mundur, šedivej, vošklivej. Zákon, zákon šlape jim na pérka. Brání se, brání, pražská galérka. Jo, člověk míní, ten nahoře to změní a potom zbejvá jen mřížový snění. A dejte mu zahrát, pane inšpektóre. Dejte mu zahrát, než vypadne z róle. Dejte mu zahrát v černým mol, ať pozná sám ten velkej lidskej bol ze zrady, velikej, falešnej. A dejte jim zahrát, pane inšpektóre. Dejte jim zahrát, a každýmu sóle. Jeden zná pravdu, druhej lež, malér je svázal k sobě za faleš, na řetěz, za faleš, na řetěz, za faleš. Hříšní, hříšní, hříšní hříšníci. Hříšní, hříšní, hříšní viníci. Vini, vini, viní viníci. "Hříšní lidé města pražského". **** (15.11.2017)

Tenkrát se ještě vyšetřovanému neříkalo soudruhu, ovšem tykalo se mu tak jako tak. Nebyl-li to ingeňjerž, dochtor, nebo jiný poddruh ,,lepšího člověka". A tak to má být, na dělný lid platí přísnost, pane rado. Kouzelná směska téměř humorných a skoro děsivých příběhů, z nichž na observanta dýchne atmosféra Prahy let třicátých (točená s občasnými renoncy v pokročilých šedesátkách). A právě onen hlavnoměstský genius loci přehluší toporné šaškarády některých herců, kupříkladu úprky podezřelých.... bych zařadil spíše do dokumentu o tanečnících svatého Víta, že. Snad jen chorea minor může zajistit, aby se zasloužilý vrah vrhal čtyřmi směry současně a když už se mu cukatůrou vykloubené údy konečně pohnou kamkoliv, překvapeně se po několika krocích zastaví a záchvat vypukne nanovo. I ten blbej šprt Mazánek by Vám na to dal razítko z brambory, že takhle se skutečně neprchá, leda pokud nechcete vyběhnout rejžovi ze záběru. Konec blábolení, klasika z největších, milujme ji. (24.07.2014)

Oblíbený seriál mého dětství s přehršlí známých českých herců, nádhernou prvorepublikovou atmosférou a úžasně výraznou znělkou:-). Včera jsem se nachomýtla k repríze a poněkud nemile mě překvapilo řešení zápletky první epizody. Následují SPOILERY, tak to nečtěte, jestli nechcete přijít o překvapení;-). Dedukce rady Vacátka je obdivuhodná - oběť, precizně klepnutá kladivem, ležela v pečlivě zastlané posteli, čili pachatelem MUSELA být žena (mezi námi, většina žen by kladivem ublížila spíše sobě a k vraždě by tedy volila menší, lehčí nástroj - třeba nůž). Svědkyně si vzpomene na doprovod zabitého děduly - padesátnici, blondýnu při těle. A hle, rada Vacátko se ihned vytasí s jedinou fotkou podezřelé, jiná oplácaná blondýna asi v Praze tou dobou neexistovala. Svědkyně při pohledu na obrázek váhá, přesto se jí policejní rada chytře ptá, jestli si je zcela jistá totožností podezřelé a najednou dostává přesvědčeně kladnou odpověď. Podezřelou neměl rád psík zavražděného, když na ni tedy po chvíli zaštěká policejní čivava, je to důkaz nad důkazy o vině! Podezřelá je navíc kráva na entou, ukradne desítky tisíc, zahodí důkazy do Vltavy, ale starou sukni zašplíchanou od krve strčí do čistírny! Opomenutí je nesmírně věrohodně vysvětleno lakotou vražedkyně - ta se pochopitelně okamžitě složí, místo aby tvrdila, že např. stahovala králíka (expertíza krve by tou dobou asi nebyla kdovíjak na úrovni). V podobném stylu díl doklopýtal až do úsměvného závěru a notně ukrojil z glorioly seriálu. No, ještě si pár epizod zopáknu, než sestřelím hvězdičku, třeba to nebude samý bůžek ve stroji;-). EDIT: OMG - ty "promyšlené akce" při zatýkání, ty následné upískané honičky neschopných policajtů... Čtvrtou hvězdičku vážně ponechávám jen z nostalgie a úcty k hercům. 70% (13.04.2010)

Brilantní krimi....nejlepší, co kdy na našem území spatřilo světlo světa...! (20.07.2007)

Černobílá klasika Jiřího Sequense s celou legii výborných českých i slovenských herců. Kam se na to hrabe kriminalka Las Vegas, Miami, dokonce i New York. Začatek titulků je jak z bondovky. Ona to je taková konkurence četníků i jejich humoresek. (01.12.2009)

bomba (09.11.2007)

Detektivní příběhy ze staré školy, ve kterých pachatel není vypátrán za pomoci počítačové techniky, kamerových systémů ani rozboru DNA, nýbrž díky osobní i místní znalosti vyšetřovatelů v terénů a účelném používání mozku v pracovní době. Tak vypadá česká detektivní klasika. (19.12.2008)

80% (23.10.2007)

Řekl bych geniální krimi seriál s nepřekonatelnými herci. Muziku génia světové hudby Zdeňka Lišky - tu snad netřeba komentovat. Parádní atmosféra, děj, napětí, vše sladěné do kompaktního celku, perly české krimi. Vacátko byl aspoň muž zákona, kam se na něj hrabe Poirot. A samozřejmě dvě jeho ruce zákona - Bláha s Vinklářem. (03.11.2007)

Pohlazení. Už jen ten pan Marvan. I kdyby seriál nebyl tak dokonalý, jak je, stačí jen se na něj dívat, ať říká cokoliv. (16.09.2007)

Je to případ komplikovanej a čert nám ho byl dlužnej, Jedová chýš a buřinky, co víc dodávat, pane inšpektor, já to nebyl, sekám latinu :). (06.08.2012)

Sequens. Věrohodnost a smysluplost jednání a dialogů nepřesahuje úroveň Majora Zemana a rada Vacátko je arogantní prase. Se všemi mluví jako se sprostými podezřelými. Celkově je to fajn. To ostatně Major taky. (17.08.2017)

Seriál, ktorý pozerať je jedna radosť, aj napriek tomu, že jednotlivé zápletky sú nášmu divákovi vopred známe. Dve veci mi tu ale neskutočne vadia, takže nemôžem prižmúriť oči. Po prvé: Úplne všetky ženy vyzerajú ako zo 60-tych rokov (niektoré majú dokonca natupírované vlasy!), pritom sa v seriáli skloňuje kríza ostošesť, z čoho zákonite súdim, že tvorcovia chceli evokovať obdobie po roku 1929. V seriáli odohrávajúcom sa teda v 30-tych rokoch sa na veľké prekvapenie diváka producírujú dámy a slečny, z ktorých žiadna jakživ nevidela prvorepublikové filmy. Koľko atmosféry by do toho celého vniesli naondulované vlnky! Áno, nosili ich aj dobové prostitútky. Buď bol seriál výrazne podfinancovaný, buď mal zlých kostymérov a kaderníkov alebo to každému bolo úplne jedno (najskôr to posledné). Po druhé: Nápad zapojiť krčmové pesničky bol obludný, najmä preto, že sa neuveriteľne vtieravým spôsobom vnucujú, sú odspievané od A po Z ako nejaký kultúrny program zájazdového divadelného predstavenia (chýbajú ešte 5-minútové klaňačky). Toto nie je ani kabaret, ani opereta, toto je krimi, kde všetky dlhočizné "spievanky" zabíjajú vzácny čas a svedčia jedine o nedostatku zdravého úsudku tvorcov. Dokonca i voľba hudobného štýlu sa minula účinkom. Ak by boli úryvky z piesní použité menej nápadne, mohlo to atmosféru skutočne obohatiť, ale - máme Pepíka Zímu, tak to využime, nech to stojí čo to stojí. No, to je na mord, že, pane rado. (16.08.2018)

Některé díly jsou skvělé, ale některé jsou docela průměrné. Po herecké stránce je to však zcela bezchybné. (08.06.2010)

Mistrovské propracované dílo s nejlepší dobovou atmosférou. Jedinečné přirozené herecké výkony, úžasná hudba, zajímavé jednotlivé kriminální příběhy. Pány ze „čtyřky“ je radost sledovat... (05.08.2005)

Absolútne dokonalá atmosféra starej Prahy a jej Genia loci. Možno najlepší kriminálny seriál, aký bol v našich končinách kedy natočený. Lenže rovnako, ako v každom seriály (aj v Colombovi), sú proste niektoré diely slabšie a niektoré zločiny menej zaujímavé. To je ale vec vkusu a úlohou tvorcov je zaujať čo najväčší počet televíznych divákov, takže to nepovažujem vlastne ani za zápor. Seriál sa nevyhýba humoru, čo jeho výrazné plus a najpádnejší dôvod, prečo je neopozerateľný. (13.08.2012)

Naprostý klenot z našich luhů a hájů. Výkon Marvana je dechberoucí. (06.10.2019)

Francouzi mají svého Maigreta, Angláni Holmese a my zase Vacátka. Zejména díky Marvanovi nesmrtelnou postavu české detektivky. Moudrého, chápavého, ale v případě potřeby rázného vyšetřovatele. Jako kluk jsem tenhle seriál měl moc rád a nic se na tom nezměnilo ani po letech i když už se na něj dívám jinak a líbí se mi jiné věci než tehdy. Výtečné lehce idealizované vykreslení dobové atmosféry, rozmanité pojetí jednotlivých opizod mezi nimiž nechybí téměř komediální (Kaprova smrt) ani smutně vážné (Svědomí) a elitní herecké obsazení nabízející řadu výtečně ztvárněných figurek. Ať už je to Sovákův Pecháček se svou otiskovou fintou, Květa Fialová a jjejí Lady Macbeth nebo Kopeckého defraudant Sebekovský. A to vše stojí na zkáladech, které podpírá vyborná čtverka Marvan, Bláha, Vinklář a Filipovský jako mordparta, která zná galérku jako své boty a vedle detektivních schopností jí nechybí ani na detektivní žánr neobvyklá lidskost v tom dobrém. Seriál, na který přes veškeré slabiny nedám dopustit. (25.12.2011)

Kdybychom se rozhodli zahrnout do poněkud obecného pojmu česká detektivní škola zástupce z domácí literatury, tvořilo by ji maximálně deset autorů, jejichž díla přesahují rámec podprůměrného zábavného odpočinkového čtiva. Tak trochu paradoxně k nim zcela nepochybně náleží i spisovatel a scénárista Jiří Marek, pro něhož tento žánr rozhodně nebyl typický. Na sklonku šedesátých let však napsal nejprve několik povídkových cyklů pod názvy Panoptikum hříšných lidí a Panoptikum starých kriminálních případů, které se téměř vzápětí po značném čtenářském ohlasu objevily i ve scénáristické podobě pro plánovaný třináctidílný seriál Československé televize. Režisér Jiří Sequens měl šťastnou ruku zejména při výběru hlavních hereckých protagonistů. Jaroslav Marvan v roli policejního rady Vacátka mistrně variuje své bručouny s dobrým srdcem, inspektorská dvojice Boušeho a Brůžka vytváří prototypy policejních úředníků, snesitelně servilních k nadřízenému a sympaticky familiárních k příslušníkům tzv. galérky. Ale nejsou to tupí byrokrati: Bouše (Josef Vinklář) je sice trochu směšný ve své buřince, kulatých brýlích a těsném sáčku, ale hýří nápady a nepostrádá intuici; sekundující Brůžek (Josef Bláha) motivuje někdy váhavého Boušeho rozhodností. Čtvrtým ze slavného týmu je starý inspektor Mrázek, ztvárněný mistrovským způsobem Františkem Filipovským, který působí mezi svými mladšími kolegy tak trochu přebytečně, ale jeho postřehy jsou ucelené a prozrazují, že přesluhujícímu penzistovi s nepostradatelnou dýmkou a omluvným pohledem to stále pálí. Zkušenosti, důvtip, mazanost a buldočí vytrvalost uplatnil ve "vlastní" epizodě s názvem Hra. Ostatně, právě jednotlivé epizody nabízejí širokou žánrovou vyhraněnost, od vysloveně komediálních, kam lze zařadit jak defraudantskou romanci Telegram z Neapole, tak bláznivou holešovickou road-movie Kaprova smrt, přes příběhy ryze kriminální, jakým je třebas úvodní Přísaha, až po společensky ožehavá témata, úzce související s dobou a jejími mravy (drogová aféra v Případu lichého střevíce). Ruku v ruce s tím jde znamenitá Liškova hudba, výjimečná už nezaměnitelnou úvodní znělkou, a samozřejmě celá plejáda vynikajících českých herců, kteří se svých rolí zhostili s neskrývaným elánem (Zázvorková, Fialová, Růžičková, Skořepová, Hlaváčová, Sovák, Menšík, Kopecký, Brzobohatý, Landovský, Fišer, Skopeček, Libíček, Satoranský, Hanus, Růžek, Ráž, Holý, Řanda, Neumann, Záhorský, Bek, Kemr a řada dalších). Kromě nesporných tvůrčích kvalit k úspěchu a trvalé oblibě přispěla i skutečnost, že seriál je apolitický. Na poměry první republiky se sice díval někdy až příliš blahosklonně, ale v podstatě v ní personifikoval neoddiskutovatelnou spravedlivost a čistotu masarykovské policie. A lidskost je jedním z hlavních rysů tohoto seriálu, jehož kvalit žádný pozdější projekt obdobného zaměření nedosáhl a patrně již nedosáhne. (21.06.2010)

Seriál se mi moc líbí. Hudba (Liška), příběhy, odehrané výtečnými herci, ale ještě lepší musel být tvůrčí tým, který natáčení připravil a provedl, protože herec bez scenáře je jako zpěvák bez textu písničky. Taktéž stojí za zmínku, jak byla zachycena Praha, která se za ty roky tak proměnila, že celé ulice byly vyhozené do povětří, a já bych raději ty domy opravil, než je zrušil. (15.09.2010)