Zuřící býk

Silný snímek s pár hluchými místy, kdy asi mistrovi nerozumím jak bych měl. V mých očích velmi silnými momenty je každá recitace (básnění) velkého bývalého boxera a později baviče Jakea LaMotty. Nemohu si pomoci, ale v jeho slovech je něco nadčasové více než v jeho soubojích v boxerském ringu. Ty jsou velmi dobře natočené, úžasné nasvícené a celá práce s černobílou kamerou je hodna potlesku. Je těžké to říci i přes hodnocení, které se zastavuje pod vrcholem a to na 4*, ale Zuřící býk je Scorseseho podle mě druhý nejlepší snímek (za vrchol považuji Poslední pokušení Krista, za což mě asi hodně lidí bude nenávidět). "Pouze" 4* jsou proto, že film na mě neměl takový dopad jak bych čekal, pár jeho okamžiků zrovna není geniálních a v pár myšlenkách měl opravdu minul. Robert De Niro zde hraje na vrcholu svých sil a je to jedna z jeho největších rolí. Působivá, přirozená, lidská a svým hraním to nepřehání. Dokázal najít v sobě zuřící býka a ukázat ho divákovi a to nelze než ocenit. Joe Pesci je jeho "malým bratrem" a nezůstává nic dlužen. (13.03.2007)

možná příliš vysoká očekávání zde naplněna nebyla ani zdaleka... příliš pomalá a dlouhá přehlídka zbytečně natahovaných dialogů mě prostě fakt neba. jinak herce jako samozřejmě asi komentovat ani nemusím žejo... ale to je na tomhle snímku tak jediné, jinak jsem měl několikrát sto chutí hodit ručník do ringu... 50% (02.05.2009)

No asi všechno tady už bylo řečeno, ale neodpustim si pár negativních poznámek... Film mě, bohužel, chvílema nudil. Zejména od toho okamžiku, kdy hlavní postava přestane s boxem, mi připadalo, že se film plácá od ničeho k ničemu. Naopak některý části filmu by si podle mě zasloužily víc prostoru (např. pasáž z vězení). Nejsem žádnej vizuální fetišista, takže fakt, že někdo v roce 1980 natočí černobílej film, mě spíš irituje. Spousta lidí tu třeba vychvaluje úvodní titulky, ale timhle u mě film prostě nazaboduje. A v neposlední řadě musim napsat, že scény ze zápasů mi přišly celkem na hovno. Občas bylo vidět, že rány padaj jen tak do vzduchu a navíc po 10-ti kolech v ringu často oba soupeři byli akorát zpocený a jinak vypadali celkem bez poskvrnky. Celkově je to pro mě tak někde na rozhraní 3 a 4 hvězdičky, ale kvůli výkonu De Nira se nakonec přiklonim k vyššímu hodnocení - 71% (16.06.2007)

První věc, která mě napadla ihned po skončení filmu, byla: "A Rocky se může jít klouzat." (A to mám sérii o Rockym i Slye fakt rád). Nicméně Scorsese jde až na dřeň a ukazuje nám duši rváče, která není jednoduchá. Stále žárlí, ale jen proto, že svou ženu miluje. Štve ho hlídat si váhu, ale musí, aby mohl získat titul. A dokáže se pohádat kvůli každé blbosti. A právě tohoto boxera dokonale ztvárnil Robert De Niro. Věděl jsem, že je to geniální herec, ale co předvedl zde, to nemá obdoby. Po celou délku filmu jsem neviděl Roberta, ale Jakea LaMottu. Jo, tomu se říká opravdová vysoká škola herectví… A když k němu připočtete i krásnou Cathy Moriarty a vynikajícího Joea Pesciho, dostanete zážitek, na jaký jen tak nezapomenete. Zuřící býk je zkrátka a dobře klenot filmového světa, který by se měl promítat všem budoucím boxerům. P. S. Mimochodem, je to jeden z deseti nejoblíbenějších filmů samotného Miloše Formana, kdyby to někoho zajímalo. (04.09.2010)

Scorseseho mistrovské dílo se všemi klady i zápory, které tahle kategorie přináší. Tak nějak totiž věřím, že právě kvůli svému stylu bude tenhle film naprosto nezkousnutelný pro 95% bežných televizních diváků. Těch zbylých několik málo (řekněme) "vyvolených" v něm ale objeví možná jeden z nejzásadnějších snímků filmové historie. Osobně se mi hodně často u filmů stává, že jsem z nich napoprvé úplně na větvi (dokonalý příklad Zelené míle), ale jak uplyne několik dnů, týdnů, měsíců, jejich kouzlo vyprchá. Pustím si je podruhé a je téměř pryč. Zuřící býk je film z přesně opačné kategorie, napoprvé mě nesebral tak, jak bych podle hodnocení čekala, ale po měsících, možná i letech ve mně zraje jako víno. Dodnes nemůžu zapomenout na tu úžasnou kameru snímající židli letící vzduchem, netradiční černobílé zpracování, krásný hlavní hudební motiv a hlavně brilantní herectví jistého muže jménem Robert De Niro, které v Zuřícím býkovi přesáhlo všechny limity a mohlo by být označováno za jedno z nejpůsobivějších v historii. Za sebe musím říct, že se Zuřící býk asi v nejbližších měsících do mých top 10 nejoblíbenějších filmů nedostane, přesto nevylučuji, že tam za pár let možná najde své čestné místo hned vedle Scorseseho Taxikáře, který možná není tím nejdokonaleji vybroušeným diamantem, přesto (či právě proto) je mi jaksi o něco málo bližší. (20.07.2008)