The Doors

Aj napriek tomu, že niektorí kritici zo všemožných krajín považovali The Doors za popovú maškarádu, tak si The Doors „vyhrali“ svoje nesmrteľné miesto, získali mnohých ľudí a ich hudba sa nezameniteľne zapísala do dejín hudby a ľudských sŕdc. Po prvý krát, keď som videl The Doors a Vala Kilmera mal som pocit, že Jim Morrison povstal z mŕtvych a omladol, už len kvôli nakrúcaniu filmu . Je obdivuhodné, ako sa Val Kilmer naňho podobá. Ak by ste sa ma opýtali, že ktorá je životná úloha Vala Kilmera a kde to zahral najpresvedčivejšie tak páve by to The Doors v úlohe Jimma Morrisona. Film podáva pohľad o tom, ako Jim Morrison ako začal svoju hudobnú kariéru, čo ho inšpirovali a aké udalosti sa mu zapísali do pamäti, keď písal texty pre The Doors a aby sa HLAVNE nezabudlo o vzniku kapely The Doors o ich vzostupe (od čias v škúšobni, cez maličké kluby až po tie najsvätejšie miesta, ktoré sa ponúkajú hudobníkom na zemi), sláve a následne o ich páde. Oliverovi Stoneovi sa podarilo priam bravúrne vykresliť postavu Jim Morrisna (o tom aký bol, čo bolo jeho snom a to prečo písal také básne) a postavy zvyšných členov kapely The Doors sú veľmi dobre vyobrazené. Môžem v spokojnosti povedať, že aj herecké obsadenie pre kapelu bol veľmi dobrým ťahom a Meg Ryan ma tiež prekvapila, s tými dlhými vlasmi som ju, ani nespoznal. Scenár, kamera, hudba, herci - to všetko má kvalitné The Doors. Je to jeden z tých, ktorý stojí o pozriete, už len kvôli samotnej legende menom The Doors. Osobne si myslím, že každú vekovú kategóriu môže tento film osloviť. Každá doba má svoje obete. V období hippies nimi boli - Janis Joplin, Jimi Hendrix a Jim Morrison (klub 27). Veru tomu tak, mnohí hovoria, že byť hviezdou alebo byť muzikantom je ľahké. The Doors vám napovie, že ten nátlak ľudí, neustále koncertovanie, produkovanie kvalitných albumov, prepadnutie drogovej závislosti, kvôli nátlaku obecenstva, to všetko nie je dvakrát najľahšia vec sa s tým všetkým vyrovnať. „Come on baby, light my fire“ Za tento film má Oliver Stone veľkú pochvalu. /90%/ (29.12.2015)

Myslím, že není bezpodmínečně nutné znát do puntíku důležitá data, názvy desek a anabázi vzniku písní Doors. Oliver Stone v tomhle filmu ukázal, co je! důležité o nich vědět. Především si vyhrál s postavou Jima Morrisona - Val Kilmer ho nehrál, byl to jeho klon a to i pěvecky - a ukázal ho nejen na jeho "výletech do slunce" a do vězení, ale i jako inteligentního chlapa s obrovskou dávkou obrazotvornosti a s citem pro poezii. Nelze přehlédnout, že Stone se tak vyznal z obdivu k rozporuplné osobnosti tohoto charismatického bohéma a vůbec k hudební scéně 60tých let, za což se mu hluboce klaním a děkuji. (15.06.2004)

Strhující portrét hudební legendy a éry hippies. Stone, jako tradiční bořitel mýtů a provokatér, ukazuje Morrisona nejen jako citlivého básníka, ale i jako muže posedlého vnitřními démony se sklonem k sebedstrukci . Val Kilmer nejenom že se fantasticky zhostil role Morrisona, ale i skvěle zpívá. To, co ve filmu slyšíte, není Morrisonův hlas, ale Kilmerův, ač se to zdá skoro neuvěřitelné. (20.04.2003)

OK, čest králi kontroverze a skvělému vypravěči Oliveru Stoneovi, čest Valu Kilmerovi. Osobně je mi šuma fuk jak úžasnej rebel to byl ten Džin Morizn, protože jediný co na něm obdivuju je, že to dokázal ustát až do těch závratných sedmadvaceti. Psychedelický varhany a "pocem holka a připal mi" mi alespoň pomohly pochopit, proč se tehdá tolik lidí dalo na drogy... (12.09.2005)

Další skvělý film o hudební legendě. A taky snímek o tom, že pokud se někdo chce "zničit z tohoto světa", nezabrání mu v tom nikdo. (05.09.2006)

Oliver Stone opět válí. Když se k tomu přidá se svým životním výkonem Val Kilmer a navíc taky skvělá hudba, kterou Doors produkovali, nemůže to dopadnout jinak, než jak to dopadlo. Komu se Doors jako kapela líbili, měl by to shlédnout povinně. (31.07.2002)

Je těžké si myslet o kapele The Doors po shlédnutí tohoto filmu něco dobrého. Řada z jejich skladeb se staly legendami a objevili se i v takových filmech jako je například Četa nebo Apokalypsa, ale svojí úspěšnost museli za něco zaplatit nebo respektive jejich zpěvák, na kterém to prakticky všechno stálo, Jim Morrison. Jim byl oběť doby hippies. Jako pro 2. světovou válku to byli převážně Židé, tak pro dobu 60-70 let se stal obětí Jim Morrison, člověk, který na to jak žil, žil překvapivě dlouhou dobu a vyneslo to jemu a jeho kapele nevídaný úspěch a díky jemu založili styl pod názvem underground a tím si docílili to za čím si původně stáli a ne nakonec to čeho se Morrison bál, zkomercializování kapely. Tento film je věrným vyprávěním tak barevného a prohuleného života Jima Morrisona jakým opravdu byl a Val Kilmer ho dokázal ztvárnit naprosto fantasticky. --- Když jsem si poprvé vzala LSD viděla jsem Boha. A viděla jsem mého přítele, který byl Ježíšem a taky Jidášem. (16.03.2007)

║Rozpočet $38miliónov║Tržby USA $34,416,893║Tržby Celosvetovo $45,200,000║ Nie moc záživný Oliver Stone, prevažne dosť suché podanie, ktoré nemá moc čím upútať. /40%/ (01.03.2009)

Oliver Stone a jeho freska Jima Morrisona a všeho, co skupina Doors znamenala a znamená pro svět. Nesmrtelné skladby, nesmrtelný zpěvák a úžasný film, který vás pohltí nejen hudbou a hereckými výkony(hlavně Vala Kilmera), ale také kompletní stylizací, která působí jako by jste si dali na začátku LSD a na konci se pomaličku dostávali z jeho účinků. Je to obrovský kolotoč hudby, sexu, žen, drog, pití a svobody, které chce každý docílit. Ani na okamžik se divák nenudí a všechny scény dotváří skvělý pohled na osobnost, kterou Jim Morrison rozhodně byl. Na býka a draka v jednom, který vždycky šel svou cestou, ať to znamenalo cokoliv. (04.12.2007)

Scénář: Randall Jahnson, Oliver Stone .. Jim Morrison, hudba, děvky, drogy a svobodááá (24.11.2007)

Na tenhle film jsem byla už dlouho natěšená. A konečně jsem se dočkala, v podobě dárku. Kleopatra má pravdu není bezpodmínečně nutné znát názvy desek a anabázi vzniku písní. Osobně dokážu znalosti prokázat jenom u jedné skupiny a The Doors to není. Val Kilmer, jako bouřlivák, který „testoval hranice reality“, básník a zpěvák Jim Morrison je naprosto fantastický. A i má oblíbená štírka Meg obstála v roli Pamely na výbornou... "Život bolí o mnoho víc! Když zemřeš, bolest pomine“. (10.09.2005)

Oliver Stone je mystik a Jim Morrison byl ještěrčí král, což se kongeniálně potkává a doplňuje... Jenže Stone si všiml sebespalující věci, že tam, kde končí říše ještěrčího krále, začíná říše aristokrata, který ztracen ve své dekadenci pronáší své temné: ,,I'm fake hero." (12.06.2011)

Val Kilmer je více Jimem Morrisonem než byl Morrison sám. Snad každičký vlas z jeho kštice vlaje přesně tak jak by měl. Neuvěřitelný výkon, který nezůstal osamocen. Třeba takový Kyle MacLachlan totiž také nijak herecky nezahálí. Stone dokázal nemožné a daří se mu dostat i střízlivého a neomámeného diváka do psychadelického transu. A nechává ho plout po oceánu geniality Morrisonových textů. Prostě jeden génius se podíval zblízka na zoubek jinému géniovi a vzniklo geniální dílo, které předběhlo svou dobu o tolik koňských délek, že ještě ani po sedmnácti letech nebylo patřičně doceněno. A možná, že ani nikdy nebude, protože na něm vlastně vůbec nic nadčasového není a vidí to v tom sotva pár diváků. Kdo ví? (15.08.2008)

Brilantní film, kde se skvělým obsahem naprosto drží krok skvělá forma. Mamutí podíl na tom kromě tradičně skvělé Stoneovy režie má i kameraman Robert Richardson. Val Kilmer podal naprosto famózní výkon a nechápu, že za to nedostal Oscara. Potěšila mě i Meg Ryan, kterou jinak moc nemusím. Kromě toho Doors poslouchám opravdu hodně, takže hudba mi sedla :D Další z těch filmů, kdy mě mrzí že jsem prošvih 60. léta. (15.02.2006)

JFK, LSD, Vietnam... tohohle stigmatu 60. let se Oliver Stone, zdá se, nemůže vyvarovat a osobuje si právo o něm vyprávět pořád dokola. I proto jsem měl v polovině filmu pocit, jako kdyby byl celý příběh už dohotoven a zbytek sestával z opakující se konfese anarchisty Morrisona. Jelikož Stone odmítl po vzoru Forresta Gumpa začlenit do filmu historické pozadí, můžeme hovořit o čistém biopicu. ____ Vizuál Richardsona, jednoho z nejlepších kameramanů současnosti, dokazuje, že vedle estetiky a kulturologie musí být takový člověk nadán značnými technicko-opticko-fyzikálními vědomostmi. Posuďte sami: všemožné triky, hra světla, práce s ohniskovými vzdálenostmi a s perspektivou, se clonami (hloubka / plochost) a se závěrkou (ostrost / neostrost), střídání dvojexpozic (dva různé záběry zkombinované) a juxtapozic (dvě roviny reality dané vedle sebe kvůli srovnání) atp. dávají filmu Doors punc manuálu pro začínající i zkušené kameramany. (27.10.2008)

Vidět to na plátně byl nadpozemský zážitek. Hodnocení zůstává a pochybuji, že intenzitu zážitku nějaký film letos v kině přebije. (07.01.2023)

Kapelu jsem nikdy nějak extra neuctívala (nikdy jsem si nenašla čas na to, abych "si k ní sedla"), pár notorických písniček znám a jsou samozřejmě kůl a príma, ale tím to končí. To vzhledem k mému hodnocení znamená, že film obstojí i "sám o sobě" a má šanci zaujmout i nefanoušky. Atmosféra šedesátek skoro hmatatelná a Val tu má vážně docela grády - i přes divně nesympatickou osobnost své role si mě ke konci skoro i "získal". Jo, Stone je prostě pohodář. (13.06.2011)

rozpočet : ? tržby americke : $34,416,893 (02.06.2007)

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: Pro mne GENIÁLNÍ dílo, a to nejen kvůli tomu, že jsem Jimův velký fanoušek ! Naprosto geniální film po každické stránce !! :::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: (27.06.2008)

Nie som žiadnym fanúšikom kapely Doors. Niektoré jej pesničky poznám a páčia sa mi a viem, že Jim Morrison nedopadol dobre. Ale to je asi tak všetko. Plus ma dosť štvú pseudorozporuplné filmy Olivera Stonea. Na strane druhej, mám rád kvalitné životopisné filmy, hudbu, Vala Kilmera a Meg Ryan a tento film, hoci ani náhodou nie je mojou srdcovou záležitosťou. Je pôsobivý, mne osobne sa páčil (ale mohol byť kratší) a je to asi prvý raz, čo mal nadrogovaný režisérov štýl logiku (snové pasáže v púšti). (12.11.2006)