Creed III

Přemýšlel jsem nad tím celou noc (teda krom té doby, když jsem spal, která byla pravda celkem výrazná) a zjistil jsem, že jsem doposud viděl v životě jenom jeden boxerský film a to osm let starý Southpaw. Svědkem mi je můj tehdejší tamní komentář začínající větou, že jsem v životě neviděl žádný boxérský film. Proto patrně se nejsem schopný opřít o časté výtky směřující ke klišé boxerských filmů či naopak vynechaných důležitých aspektech boxerských filmů. Pro mě byl třetí Creed sympaticky přímočarou žánrovkou, kde žádný z vedlejších motivů nevyjede zpoza dost úzkých mantinelů, do kterých se musí vejít především zpocená nasvalená klepadla snažící se trefit něčí ksicht. Samotné scény zápasů jsou fantasticky nastříhané, ozvučené, rychlé, dynamické a přehledné, přičemž tím jak jsou neustále komentovány moderátory, tak nám dávají vhled do toho, co se vlastně z technické stránky v tom zápase děje, aniž by bylo třeba mít nějakých výrazných zkušeností s tímto sportem. Postavy jsou i přese všechnu snahu dost jednorozměrné a povinné atributy typu sparringová montáž, proběhnou rychle a jede do nich správně ukecanej rap. Kdybychom se zbavili patnácti minut boxovací holčičky s tváří Billa Cosbyho a umírající mamá, tak je to velmi sympatická tresť toho, co si představuji pod boxerským filmem. Napínavá a úderná v bojových sekvencích, jednoznačná až přiblblá ve svých motivacích. Jinak jsem teda nepochopil v půlce, proč jsou všichni nasraný na Damiana, když v normálním zápase porazil Felixe a dostal titul a taky v čem tkvěl ten dle všeho zásadní twist s fotkou z krimu. (30.05.2023)

na jednu stranu sem se trošku bál co s Creedem udělá absence jeho mentora Rockyho, ovšem na druhou stranu tahle série dospěla do stádia kdy by se měla hnout dál a Stallone/Rocky do ní při vší úctě k němu už moc nezapadá. Jordan pak ukázal, že se bez Slye obejde a svůj režijní debut ustál se ctí. Třetí Creed tak přináší nejen to co by člověk od téhle série čekal v podobě dobře nasnímaných boxerských zápasů (ty jsou správně intenzivní a bolí i diváka), ale velmi dobře funguje i v té nesportovní rovině, kde hraje prim dávné přátelství, nenaplněné ambice a křivdy. Sám Creed se konečně nechová jako debil a u jeho postavy je oproti předchozím dílům vidět jasný posun. Ještě o něco lépe je na tom pak hlavní záporák v podání Jonathana Majorse, který dokáže solidně nahánět strach, stejně ale tak dokáže vzbuzovat soucit a pochopení. Není to tak dávno, co sem právě Majorse měl za někoho, kdo neumí moc dobře hrát a myslel sem si že jeho "hvězda" nebude zářit moc dlouho, přičemž on se za těch pár let celkem solidně "vybarvil" a ukázal, že jeho potenciál je veliký a zastavit se ve finále může jen on sám...80% (08.04.2023)

Připraveni na pořádnou boxerskou podívanou? Třetí Creed je režisérským debutem Michaela B. Jordana, který v sérii hraje i hlavní postavu. Tentokrát se poprvé neobjeví ani Rocky, což může budit menší znepokojení. Mohu Vás ale uklidnit, že i bez ikonického italského hřebce snímek funguje skvěle a Jordan si připisuje úctyhodnou premiéru v režisérském sedle. Další Creed je totiž nejenom dobře natočené sportovní drama, ale i solidní přehled toho, jak natočit boxerský zápas, ze kterého divák odejde s deseti monokly a třemi zlomenými žebry. Ačkoliv samotný box tvoří jen část celého příběhu, každý zápas je natočen s největší precizností, nechybí jim nápady a každá rána bolí nejenom protivníka. Kamera, střihy, skvělé efekty, zpomalovačky. Každý direkt či hák přistává na těle až nechutně přesvědčivě. Vrcholem je pak finále, u kterého jsem radši ani nedýchal. Lepší natočený souboj jsem snad ještě neviděl a to, co Jordan předvádí jako režisér, bere dech.  Nic z toho by ale nefungovalo, kdybychom neměli boxery, co si dají přes držku. Majors, jenž se do série dostává poprvé tady předvádí neskutečný výkon (Ne jen fyzický). Jako herec dokazuje, proč je teď momentálně v kurzu. Jeho postava je zvíře plné svalů, ale také vzteku a nebojí se to využít i při zápasech. Každá jeho rána, je jako dělová koule. Jordan je klasicky bezchybný a už dávno vím, že před kamerou mu to prostě jde.  Ačkoliv jsem z kina odcházel vyloženě nadšený, jedna věc mi trošku vadila. Cesta, která vede k velkému finále, je už ve druhé půlce filmu malinko zkratkovitá. Je to škoda, protože, kdyby se déle dva kocouři kočkovali, posledních 15 minut by bylo o to údernějších. Zamrzela i kratší tréninková montáž, která je vždy to nejlepší na filmu. Kdyby byla o něco delší, nezlobil bych se. I tak se jedná o Boxerský orgasmus, který chrlí nápady jak na běžícím páse, vizuálně vytře zrak velkým Marvelovkám a herecky převládá na všech frontách. Vše zaobalené do velice slušného soundtracku. Jasné K.O. na poli Boxerských filmů. (05.03.2023)

Sly nesype moudra, protože vyklidil s vyčichlou dvojkou pozice. Adonis se naštěstí už neutápí v mdlých rodinných hodnotách (jako minule), naopak ho dostihly vlastní přešlapy z dospívání. Drsné pohledy, burácivá muzika i kapky potu a krve ve zpomalených záběrech nicméně zůstávají. K tomu každopádně potřebujeme jistého Damiena (velmi dobrý Jonathan Majors), který strávil skoro dvě dekády ve vězení a v dětství byl Adonisův nejlepší kamarád. A taky talentovaný boxer. Pánové jsou najednou na kordy, postupně zjišťujeme, proč je jejich společná minulost poskvrněná temnotou, jen je to najednou trochu uspěchané a s nadužíváním zkratek. Zároveň se mnohé stává podstatně schematičtější, než by si divák přál. A ano, dočkáme se skvěle natočených soubojů, nechybí montáž funění, prskání a cenění (zubů) při intenzivním tréninku, ale emoce zdaleka nešlapou tak dobře jako třeba u prvního Creeda nebo čtvrtého Rockyho. PS: Michael B. Jordan je sebevědomý před kamerou i za ní, Tessa Thompson mě znovu nebavila. (09.04.2023)