Prostřeno!

Kvanta lidičků se na čtyřicet minut denně mění na gurmety a kulinářsky geniální gastroznalce... nebo si to alespoň myslí. Reality záležitosti tvořej lidi, takže záleží na tom, jaká sebranka se u stolu sejde - dokud se dohaduje banda pokorných maminek o tom, že stehno chtělo dopéct a brambory přihřát, zábava padá někam za sporák, ovšem s příchodem přechytralých taktizátorů, sociálních dinosaurů a konfliktních pitomců sledovatelnost strmě stoupá až ke čtyřem hvězdičkám! Včetně krásné satisfakce pokaždé, kdy idiot dostane po čuni. Teda málo bodů. Konflikty divadýlka s upřímností tu místy nabývají epických rozměrů a je hezký vidět, že i tahle pochybná zábava o lidech a jejich kvalitách dost vypovídá - o ničem jiným to není a nikdy nebude. Na vaření kadí pes. (26.11.2015)

Je velmi složité hodnotit tento pořad především kvůli nezvykle kontroverzní dualitě obsahu a formy - na jedné straně rádoby vtipný buranský komentář a problematický televizní formát, na straně druhé nezpochybnitelná přidaná hodnota. V případě pořadu Prostřeno jde víc než jen o obyčejnou kulinářskou reality show. Dívejme se do nastaveného televizního zrcadla - téměř sociologická sonda do spíše střední a starší generace Čechů coby národa buranů a lidí naprosto bez invence, vkusu a úrovně. Pan Vojta ze Šumavských Hoštic mi promine... (09.08.2011)

Oslava čecháčkovské (kulinářské) malosti, u kterého budete mít pocit, že váš ovladač je "nějakej rozbitej". Ať již totiž máte sebelepší a seberychlejší, tak vám stejně bude připadat, že se to přepíná/vypíná celou věčnost. A během té věčnosti žvatlají otrávení VydroBouškové a vám mozkové buňky odumírají a odumírají a... Odumírají. (05.02.2013)

Hodnocení se vztahuje ke dvěma dílům. Ti lidi, co se v těch dílech vyskytli, by si víceméně zasloužili facku. Tolik blbých keců za takovou chvíli jsem už nějakou dobu neslyšel. A ty jejich tzv. "hodnocení". Škoda slov. Doufám, že už nikdy nebudu tomuto odpadu vystaven. Před tím jsem měl ještě nějakou náladu, ale toto mi ji srazilo na bod mrazu. (01.04.2011)

Tak buď jsme opravdu národ dutých kebulí, nebo platí teze, že se do televizních estrád hlásí přednostně nižší vrstva planktonu. A není rozhodující, zda si před kamery zaskočí přivydělat k popelařině, nebo demonstrovat dekadentní nevkus zbohatlíka. Nikdo mi totiž nenamluví, že zde jde především o kulinářské umění. Voayérské oblézání soukromých prostor žranec čvaňhajícího zoufalce mluví za vše. Zajímala by mě velikost onoho drobku z koláče, který si poctivě zapisuje recepisy a neprská pouze odsuzující věty na adresu soutěžících maminek, týnek, staromládenců a gayů. Já to tedy nejsem. Hodnotit mohu pouze z hlediska samce, který své partnerce dopřává několikrát týdně až trapnou volnost v manipulaci s ovladačem. Jako úlitbu zase ona toleruje mou tendenci dabovat ústřední postavy vlastními, příhodnými texty, od čehož však překvapivě ustupuji. Přes mé vulgarismy totiž zaniká lidová moudrost, distribuovaná Vydří rodinkou, což - a to snad uznáte - je škoda. Ony poetické bláboly, které snad sepisuje sám Alby Reichel, hutně dotvářejí atmosféru amatérského dokumentu na téma kretenismus v české společnosti. Hvězdu dávám za fakt, že mohu každý všední večer pokřikovat na svou milující rákosku že je PROTŘENO. Dělám to cestou z hajzlu. (24.05.2012)