Nejdelší den

Vím, že se budu opakovat ale miluji ty válečné filmy ve kterých jsou několika tisícové armády skutečně lidé a ne počítačem vytvoření naskenovaní panáci.Vím, že technické možnosti před více jak 40 lety nebyly takové jako dneska (obzvláště, když se nacističtí pohlaváři procházejí po pobřeží je za nimi vidět plátno) ale když si uvědomíte, že i ty tisíce lodí na obzoru působí úžasně i po těch letech je napováženou jak otřesné triky mají dnešní filmy.Navíc je dělán s láskou a precizností a ne pro prachy(viz.Pearl Harbor, Zachraňte vojína Ryana) a pokud ano, tak to tvůrci brilantně zamaskovali.1 polovina filmu ukazuje den před invazí, šifrované zprávy pro odboj, seskok parašutistů.A v druhé půlce to začne: 156 215 vojáků na tisíci lodích se vylodilo na pobřeží Normandie a začala tak největší válečná akce v dějinách lidstva.Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword.Na těchto plážích se odehrává herecký koncert hvězd první kategorie v mém nejoblíbenějším válečném filmu.Neubrání se srovnání se začátkem Ryana.Tento film samozřejmě není tak naturalistický a realistický jako Spielbergova operace Overlord ale to po něm nemůže nikdo normální chtít.Byla jiná doba a navíc v tomhle eposu jsme odproštěni od tun patosu a amerického hrdinství jako v Ryanovi, kde je ho dostatek na 3 další filmy.Vždy mě bude fascinovat nálet dvou letadel Luftwafe na pláž a hlavně postup spojenců přes Sainte- Mere - Eglise za palby skopčáků v jednom dlouhém nepřerušeném záběru jakoby z pohledu racka kroužícího nad válečnou vřavou.JAk to dopadlo, snad každý i ten poslední historický analfabet ví.Film začíná záběrem na opustěnou helmu na pláži a tak i končí.A k tomu hraje geniální pochodový song Paula Anky: Many men came here as soldiers Many men will pass the way Many men will count the hours As they live the longest day Many men are tired and weary Many men are here to stay Many men won't see the sunset When it ends the longest day The longest day the longest day This will be the longest day Filled with hopes and filled with fears Filled with blood and sweat and tears Many men the mighty thousands Many men to victory Marching on right into battle In the longest day in history (04.05.2005)

Musím dát pět hvězdiček, přestože Nejdelší den je velice nevyrovnaný film - naprosto fantastické momenty (chybný seskok nad obsazeným městečkem, samotné vylodění, několik scének s La Resistance nebo Bourvillem, obsazení mostu britskými Commandos) se střídají s opravdu hodně nepovedenými. Za ty pak mohou především překvapivě naivní filmařské postupy a herecké projevy (především někteří američtí a němečtí herci jsou dost dřevění, i ti slavní, Britové bez výjimy super), které mi těžce zaváněly 40. léty a filmy s Oldřichem Novým. Nejsem expert na dějiny filmu, ale řekl bych, že v šesté dekádě 20. století se už točilo moderněji a "reálněji". Hmm. Ovšem obrovským kladem je fakt, že Němci mluví německy a Francouzi francouzsky, což k celkové uvěřitelnosti naopak velmi přispívá. Skutečně, nebýt mnohdy dost umělých, strojených dialogů a hereckých výkonů, možná by si tenhle film i zasloužil označení "velkolepá freska". Přesto je to mimořádně pozoruhodný počin, který by mohl klidně sloužit jako povinné školní promítání (přestože jde o válečný velkofilm, na plátno vyteče jen pár kapek krve), ale na ty nejlepší ze svého oboru (Příliš vzdálený most) nestačí. Slabší pětka. (06.06.2005)

Za velké pozitivum lze zajisté považovat absenci patosu, dále to, že američtí vojáci nebyli pohádkové bytosti a jejich protivníci se jimi nenechali s prostoduchostí sobě vlastní pobít jen tak pro radost. Za negativum bych považovala to, co vyčítám i filmu Hoří v Paříži? Přehršel hereckých hvězd je zajímavá v nějaké estrádě, ve filmu ztrácí význam, pokud všechny dostanou takřka zanedbatelnou roli, aby nedocházelo mezi slavnými umělci ke zbytečným třenicím. (24.04.2016)

6. června 1944. Datum, ze kterého je hned jasné, o co tu půjde. Nejdelší den je z té staré válečné gardy s jakou se dnes již nemáte šanci setkat. V současnosti vládnou třepotající se vlajky, roztřesená kamera a sáhodlouhé patriotské proslovy k mužstvu a nejlépe ještě za burácející hudby k tomu. Zde je vše takřka přesně naopak. Během akce téměř žádné kecy či hudba, proslovy jsou ve stylu buďto "jdeme dál nebo tu chcípneme" či těch motivačních v jedno až dvouvětném provedení. Němci tu neslouží pouze jako potrava pro kulomety spojenců. Bitvy jsou monumentální a přitom přehledné i navzdory tomu, že na scéně je mnohdy několik desítek (ne-li rovnou stovek) komparzistů a pohybujeme se asi tak na šesti místech dění. Vždy totiž přesně víme kde jsme, s kým tam jsme a co jde. Což je udivující o to více, že každou z částí natáčel jiný režisér. A propo... Nevěřil bych, že tolik hereckých hvězd a tak široce zevrubný, skoro až dokumentární, rozsah je možné na poli tří hodin ukočírovat s takovým přehledem. Navíc v tempu jaké zde je... Ve šlépějích Nejdelšího dne se pokoušel vydat o patnáct let později Richard Attenborough se svým Příliš vzdáleným mostem pojednávajícím o operaci Market Garden. Přes jeho nespornou kvalitu se to stejně rozsypalo spíše na samostatné scény, než aby to fungovalo jako jeden celek. Tedy přesný opak co se podařilo u unikátního Nejdelšího dne. Závěrem si dovolím parafrázovat Cimrmana : Kam se hrabe Ryan, to se nedá srovnat. (07.02.2008)

Americká propaganda možná není tak in your face jako sovětská, ale otravná je stejně, ne-li víc. Tenhle film navíc postrádá spektákl, který by mít chtěl. Ale tak co chci, když se na to dívám den poté, co jsem viděl Vojnu a mír, která je co do filmařských kvalit někde naprosto jinde. Každopádně je tohle nuda na obstojné úrovni. Být fanoušek válečných filmů starého střihu, asi jsem shovívavějěí. (14.02.2013)