Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 72 před Kristem nemělo Římské impérium přemožitele. Jeho moc se táhla široko daleko. Každá dobytá země znamenala přísun nových otroků do područí římských pánů. Spartakus, otrok, jemuž před očima zavraždili otce, měl odvahu se vzepřít mocným římským generálům i politikům a stal se vůdcem mohutného povstání otroků. Jeho boj za svobodu, jenž ohrozil celé Římské impérium, měl hluboký dopad na mnoho budoucích generací. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (99)

Dr.film 

všechny recenze uživatele

Historický film na téma Spartakus si přímo žádá o solidní propracování postav. Scénář je bohužel pravým opakem. Vezměme dialogy, vůbec nebudu přehánět, když řeknu, že pokud vede Spartakus hovor s Variniou je tu scéna hodně připomínající Argentinskou telenovelu. To samé platí o psychologii jednotlivých zůčastněnců, která je příliš lacině servírována a když už se autor o něco pokusí, vyzní to jaksi nepřesvědčivě - místy až úsměvně (třeba impuls, který přivedl Spartaka k povstání nebo výčitky, které ho provází ohledně padlých přátel). Díry ve scénáři však zdatně látuje Robert Dornhelm. Strategie a zpracování bojů sice nemůže svou monumentálností konkurovat historickým velkofilmům, ale spousty zajímavých záběrů se nakonec podařilo natočit (viz. koňský skok do hromady plné obrněnců atd.) proto filmařská poctivost je u nich cítit nejvíce. Je sice pravdou, že před koncem si pan režisér jaksi ulehčuje - místo, aby natočil celou bitvu, nechá pouze přiběhnout upoceného vojáka s krvavým šlincem na helmě, který podává hlášení jak vše dopadlo. Vzhledem k délce filmu jsem ochoten to tolerovat a když připočtu i Gladiátorské zápasy je tam toho beztak dost. Celkově Spartakuse vidím spíše pozitivně, má slušnou výpravu i režii, pravdou je, že charakter hrdinů sice nedostal ve scénáři prostoru, kolik by zasloužil, dá se to však do určité míry překousnout. ()

petero 

všechny recenze uživatele

Prekvapivo slušne natočený film, ktorý je po dejovej stránke zaujímavejší ako jeho stomiliónoví kamarát Gladiátor. Príjemným prekvapením je herecké obsadenie; nie sú to žiadne herecké hviezdy, ale do svojich úloh zapadli. Mňam Rhona Mitra. Vinikajúce tu boli: súkromný boj, skok koňa do rímskych légií, vstup do arény presne okopírovaný z gladiátora. Škoda že je taký dlhí (v TV by bol rozdelený na dve časti), no a ten jeho rozpočet. A hodil by sa k nemu aj výraznejší hudobný doprovod. ()

Reklama

Arius 

všechny recenze uživatele

Vzhladom na to ze to bol len TV film som bol milo poteseny vysledkom. Medzi chyby by som zaratal azda len malo priestoru venovanemu talentovanemu Paulovi Telferovi. Inac sa tam nachadzali len lahko prehliadnutelne chyby. Masa hercov bola ohromujuca opat vzhladom na TV tvorbu. Cely film som zral,skutocne dalsi skvost medzi historickymi filmami. ()

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Od tohoto filmu jsem čekal přesně to co jsem nakonec dostal. Když přihmouřím očko s porovnáním se skutečným příběhem Spartaka, tak mi rozhodně vyloženě nesedla hlavní postava. Celý film nagelovaný Spartakus s elegantně upravenými vlasy i při řežích a jeho věrná otrokyně, manželka. Její splození syna bylo spíše úsměvné, než-li jakýmkoli způsobem dojemné.Celkově špatný film po všech směrech. ()

Marius 

všechny recenze uživatele

Spartakus nemá rozpočet ako Gladiátor, nemá hercov ako Gladiátor, nemá výpravu ako Gladiátor a nemá režiséra ako Gladiátor. Ale má myšlienku, má nádherné zobrazenie počiatku mocenských bojov o charakter Rímskeho štátu, má dosť dobré a prehľadné bojové scény, z ktorých vidno i spôsob a taktiku boja vtedajších rímskych légií a má histórii celkom verný scenár. ...a preto sa mi páči viac ako Gladiátor. 8/10 ()

Galerie (4)

Zajímavosti (6)

  • Film sa nakrúcal v Bulharsku. (curunir)
  • Táto verzia je nakrútená presne podľa tej istej predlohy ako slávny Kubrickov Spartakus z roku 1960, ale obsahovo chce byť knihe bližšie. (Arsenal83)
  • Keď Marcus Crassus (Angus Macfadyen) a Pompeius Magnus (George Calil) sú vyhlásení za spolukonzulov Rímskeho impéria, lenže Rím bol v tom čase ešte republikou a o impériu sa hovorilo až od čias Augusta po jeho vyhlásení za cisára. Crassus a Pompeius boli zvaní konzuli republiky. (Arsenal83)

Reklama

Reklama