Klepání na nebeskou bránu

Nechápu, co se všem na tom filmu tak líbilo. První polovina ještě celkem ujde. Občas se tam něco vtipnýho našlo, ale žádnej zázrak. Myslel jsem pořád, že se to ještě rozjede a bude to nějaká naprostá bomba, když to všichni tak vychvalujou. A ono nic. Druhá polovina už mi připadala jako mix Kobry 11 a nějakejch blitek, co vysílaj v neděli odpoledne na Primě. První půlka za 3 hvězdy, druhá sotva za 1. (28.01.2010)

V nebi se o ničem jiném nemluví... Nečekaně dojemné a křehké drama, kde se černý humor dokonale mísí s dobře naměřenou dávkou optimismu. Zatímco hrdinové umírají na rakovinu, já umírám smíchy. Dostat se do podobné situace, přál bych si skončit stejným způsobem - naplnit své životní sny. (19.10.2009)

Jahn se podíval na tarantinovku (a ne jednu) a řekl si, že něco takového by měl také natočit. Bohužel si ještě před samotným natáčením pustil i sérii s dvěma nosáči. Škoda, že právě ten trapný humor (premisou to vypadá na černý humor, ale kde nic tu nic) zde má nepochopitelně navrch, protože těch pár vážných scén je opravdu velmi zdařilých. (12.04.2009)

Sice je z toho cítit spousta filmů (Pulp Fiction, Drž hubu, Sbal prachy a vypadni), ale Němci se s tímto filmem překonali. Hodně zábavná a zajímavá jízda dvou týpků, kteří mají nevyléčitelnou nemoc a nezbývá jim příliš času, k moři, které nikdy neviděli. Oba si chtějí splnit některé ze svých nikdy neuskutečněných snů a tak se z tvrďáka a kliďase stává nerozlučná dvojka v honbě za dobrodružstvím. Hlavně ze začátku film neměl chybu a některé hlášky byly perfektní. Ale přece jenom si to po celý film neudrží takové tempo. Film bohužel postupně ztrácí a chvílemi je to takové kostrbaté a neuspořádané. Co se ovšem zábavnosti týče, tak film je velmi povedený. Některé komické situace a scénky neměly chybu! 85% (20.11.2010)

Chce se mi napsat jen : Souhlasím s rejzankem, ale připadal bych si jako vůl nebo Bull, nevím. Každopádně podobně jako rejža jsem kolem Klepání chodil už dlouho a stejně jako on jsem pocítil lehké zklamání. Hergot jak jeden nemá opisovat, když to cejtí stejně ? Ok zkusím to.. Tragikomedií jsem už pár viděl, třeba taková Třetí hvězda nebo i kapku komerčnější Než si pro nás přijde prostě měly v komediální rovině daleko větší grády, tady to bylo až na pár scén ( třeba na benzínce nebo v nemocnici) spíš jen k pousmání. Ta smutná dramatická rovina už byla o něco lepší, zejména Schweigrovi jsem toho raka věřil, Liefers byl spíš takovej blbec na večeři, ale i tak prostě ten osten skutečně dokázal píchnout a pomyšlení na vlastní smrtelnost se dostavilo a zejména úplnej konec alespoň na mě zafungoval tak jak měl a ta slza v oku se zaperlila. Celkově ale to spojení žánrů moc nefungovalo a to i přes ( nebo právě pro ně) ty dva legrační záporáky, kteří měli fungovat jako hlavní odlehčení, já bych se bez nich klidně obešel. Ta komediální část vůbec jako by tam nepatřila a působila strašně uměle. No a Rutger Hauer na konci, tam se dá říct jedině : .Hm a to mělo být asi cool, že ? (13.11.2013)