Sněhurka a jak to bylo dál

Náhoda tomu chtěla, že jsem zhruba přesně před dvaceti lety měl zapnutou televizi, právě když to začalo. Z původního pouhého přebývání v místnosti se stalo koukání a z koukání příjemný pocit po pohádce. Pak jsem to nadlouho vypudil z hlavy a stejnou náhodou na to nedávno narazil v nekonečných vlnách internetu. A to dokonce s původním podařeným dabingem. Tajemný šeredný průvodce, trpaslice a jiné potrhlé nápady překonaly i tu feminizační tóninu. A nostalgie docela zapracovala. (28.05.2013)

Film Sněhurka a jak to bylo dál obrovským způsobem doplácí na značku, kterou se snaží rozvíjet. Mezi původní disneyovskou Sněhurkou a sedmi trpaslíky a tímhle snímkem leží neuvěřitelných padesát let, během kterých se animovaný film proměnil takovým způsobem, až se mezi oběma Sněhurkami prakticky vytratila jakákoliv formální kontinuita - a z toho důvodu se nedivím, že studio Walta Disneyho mělo z tohohle pokračování doslova noční můry a házelo tvůrcům klacky pod nohy, jak jen to šlo. Takže Sněhurka a jak to bylo dál je animovanou trestí osmdesátých let a sama o sobě funguje docela dobře, ale jako pokračování velké legendy prostě neobstojí (jak bychom se asi dnes dívali na nové pokračování Bena Hura?). Takže jako typický produkt doby je tenhle film vydařený ve vší té ulítlosti (Matka Příroda je - jak tu kdosi napsal - opravdu "hodně alternativní") a osmdesátkové syntetičnosti (jedna z písniček mi připomněla pohádky z československého socíku) a závěr působí opravdu hororově, jenže kdyby tohle viděl Disney, asi by se hodně divil, co se s jeho milovanou Sněhurkou stalo za padesát let. Na závěr bych snad jen dodal, že ač jsem tenhle film viděl včera zhruba po dvacetileté pauze a spousta scén mi vyskakovala zaprášená z paměti, na Vejra jsem za tu dobu stihl asi zapomenout nadobro. (386.) (27.08.2008)

Zajímavé, ale nemám moc rád, když se tvůrci snaží navazovat pokračování k pohádkám, které už svůj pevný konec mají. Přece se ve Sněhurce jako ostatně i v ostatních pohádkách řeklo ,,A žili šťastně až do smrti" a ne že se někde zase objevil nějakej příbuznej a bla bla bla...Navíc jsem se nestačil divit, když čaroděj čapl Sněhurku za vlasy a vláčel ji po zemi a pak kde dnešní mládež bere tu hrubost...No nic, na to, že je to vycucáno z prstu je to vcelku koukatelný.... P.S.: Sněhurce ty dlohý vlasy sluší víc:DDD (06.08.2012)

Tuhle pohádku jsem jako malá hodně prožívala. Zakletý princ mě děsil tak, že jsem se bála jít na záchod. Naopak zlýho vejra, který o své děsivosti musel neustále přesvědčovat, jsem milovala. A trpaslinky - hlavně malá a rozkošná Bouřilka s neposlušným prstem - byly naprosto adekvátní náhradou za staré trpaslíky. Z Matky Přírody jsem ovšem byla dost zamtená, dneska mě tahle hipísačka baví neuvěřitelně moc. (05.09.2011)

Vedle Lvího krále a Nekonečného příběhu jedna z nejúžasnějších pohádek, jakou jsem kdy jako dítě viděl - a baví i dnes po letech. :-) Nejoblíbenější postavou filmu samozřejmě Vejr. ;-) Pozor, nesledujte s novějším dabingem! Chcete-li si tuto pohádku užít, pak zásadně s tím původním. V novém dabingu je spousta věcí prostě špatně - kromě toho, že se tam Vejr nejmenuje Vejr, tak kníže naprosto ztratil v novém dabingu grády. V tom původním je nadabován nezapomenutelným naprosto démonickým hlasem, při kterém naskakuje husí kůže. :-) (20.02.2011)