Válka světů

Přece jen jsem čekala trochu víc od takové ikony dneška, jakou Steven Spielberg bezpochyb je, nicméně nelze mu upřít, že stále zůstává oním skvělým vypravěčem. Celý film mne udržoval v napětí, co bude dál - pořád jsem čekala válku a katastrofickou vizi konce světa. Snad proto mě zklamal možná až příliš patetický a sentimentální závěr. Takže spíš 3,5*. (15.08.2005)

Steven Spielberg zase nezklamal a po Mainority Report zase natočil výborný sci-fi se skvělou atmosférou. Je sice pravda, že film oplývá hezkou řádkou nelogičností a někdy trochu přehnaných scén, ale jinak je to skvěle odvedená práce a Steven Spielberg se určitě námá za co stydět a dokazuje, že ještě do starýho železa nepatří. Co se týče Tom Cruise je zase výbornej a předvádí jeden ze svých nejlepších výkon a je vidět, že i jemu spolupráce se Spielbergem svědčí, ale rozhodně neni sám i tolik kritizovaná Dakota Fanning neni až zas tak špatná, samozřejmě že ty scény ze začátku jsou opravdu přehnaný, ale pak se to ustálý a už je dobrá. Ostatní herci tam už moc prostoru nedostávaj, snad jen Tim Robbins, ten je tady skoro k nepoznání a i za tu chvilku dokáže zaujmout. Ale celkově to přece jen nemůžu hodnotit plným počtem hvězdiček, i když se mi to velice líbilo (23.08.2005)

Válka světů je poněkud rozpačitým novým filmem Stevena Spielberga. Jako vždy sledujeme osud rodiny, ve které to zrovna neklape, ale nakonec se musí pod tlakem událostí spojit, aby mohli čelit novému nebezpečí. Tím nebezpečím jsou zcela nově mimozemšťané, kteří ale tentokrát nejsou hodní, ale rozhodli se, že Zeměkoule patří od teď jim. Emzáci jsou tady silní a útok na planetu chystají už pěkně dlouhou dobu, jak se zdá s ovládnutím počítali již od dob jejího vzniku, ale k tomu se raději nebudu vyjadřovat, lidé jsou proti nim jako obyčejní mravenci, kteří prchají z mraveniště a je snadné je zabít. Jenže pokud znáte mravence, víte, že díky jejich malému vzrůstu jsou schopní podivných úhybných manévrů, díky kterým nakonec přežijí a ještě si dovolí zaútočit. Avšak jak se zdá, lidé ve Válce světu se dohromady nikdy nedají, každý totiž bojuje sám za sebe. Ačkoli obsahuje Válka světů několik opravdu kvalitních scén, jejichž pravý účel zjistíme až na úplném konci, je plný scén nudných. Ano i já jsem se nudil a zhrozil jsem se nad otřesnými dialogy, které hrdinové vypouštěli z úst. Docela jsem litoval i chybného obsazení Dakoty Fanning, která je velice dobrá herečka, ale podobný scénář, kdy jí nikdo nedůvěřuje a proto jsou jí napsány tak neuvěřitelně trapné dialogy, opravdu neměla za potřebí. Prostě, jak se říká, i mistr tesař se někdy utne, tak i Spielberg teď sekl trochu vedle a natočil film, podle naprosto tupého scénáře... (01.07.2005)

Čistý, technicky dobře zvládnutý filmový přepis - či spíše přepodstatnění - klasického, v mnohém zakladatelského literáního Wellsova díla. Kritika filmu je kritikou jeho předlohy, v níž vlastně také "o nic" nejde. Pozdější Wyndhamův DEN TRIFIDŮ ve svém dystopickém záběru výrazně pokročil a dále pronikavě rozpracoval toto klasické téma fantastiky. Spielberg naopak v mnohém literárním předlohu posunul a aktualizoval (rozpad moderní rodiny, nesnadný úděl rodičů, generační střety, americká nekázeň vydávaná za individuální svobodu apod.). Druhová "předekologicky" bezstarostná "humanistická" sebestřednost ze světa určitě nezmizela a její připomenutí nikdy není od věci. Porovnáváme-li tento film v rámci vývoje i obvyklé kvality žánru, zjišťujeme, že máme co dělat i s invenční, i s pietní, i aktuální filmovou podobou špičkové kvality. Nemusíme být za každou cenu fanoušky tohoto z větší části pohádkového žánru, v jehož produkci je řada nepopiratelných hlušin; na druhé straně by nám však nemělo být proti mysli, dostává-li se mu toho, což jeho jest. Budoucnost a její divácký i kritický ohlas hodnotu tohoto Spelbergova výkonu ještě důkladně prověří. (11.10.2008)

Mě Spielberg rozhodně nezklamal. Svým způsobem opět velice originální způsob vyprávění - totiž naprosté zaměření se na Cruisovu postavu a absence nějakých bombastických ničících scén z Washingtonu a New Yorku a absolutní nezájem o to, co zrovna dělá americký prezident - tak tento způsob se mi hodně líbil. Díky tomu se člověk může docela dobře vcítit do Cruisovy postavy. K tomu navíc přispívá velmi působivá až dokumentární forma vyprávění, Spielberg navíc skvěle pracuje s neviděným (ale slyšeným) nebo jen naznačeným (tohle zvládá už od Čelistí). Vzhledem k předchozí režisérově tvorbě jde o film velice temný, drsný až děsivý. Geniálně je natočená úvodní scéna, Cruisovi hrůzu v očích skutečně věříte (hraje výborně) a chápete ho, protože scéna natočená opět jen z jeho pohledu je drtivě působivá. Podobně silné scény se objevují, když se v davové psychóze projeví temné stránky člověka. A pak ještě i třeba jen několikavteřinové klenoty jako je "řeka" či "vlak". Přiznám se, že sklepní scény s Timem mi přišly už trochu natahované, i když ta variace na kuchyňskou scénu z Jurského parku byla docela zajímavá. Snad si mohl Steven odpustit ty závěrečné asi dvě minuty, ale nakonec proč ne. Z technického hlediska je film bezchybný (u Spielberga nic nového), působivá je hudba Johna Williamse (i samostatně), v níž sice absentují nějaká velká témata, která ale naprosto slouží filmu. (06.07.2005)