Šepot

Překvapení asi ano, tenhle kousek mnou prošel, neublížil, několikrát solidně vyděsil i několika nápady mile překvapil, ale nakonec platí to, co na začátku. Prošel a odezněl. Zbraně, které využívá, jsou účinné, udrží v napětí a všudypřítomnými zvuky pocuchá nervy. Frackovitost malého démona beru, jen moc žvaní a vše se snaží hloupému divákovi vysvětlit. S partou únosců je to horší. Dělají všechno proto, aby postupně skončili přikrytí dekou ve sklepě. Jejich kroky jsou nejednou nelogické a týrají tím diváka. Sborová Carol of the Bells potěšila!! Slušné tři hvězdy.. (26.02.2014)

Je Štědrý večer, za okny zářivě bílá zima, a vy po slavnostní večeři míříte k překrásně nazdobenému stromečku. Na špici se blýská hvězda, po větvičkách skotačí jiskry prskavek a dole na zemi leží veliký, krásně zabalený dárek. Za doprovodu líbezné hudby jej s úsměvem na tváři pomaličku rozbalíte a... nic, nic v něm není. Zbyl jen pomačkaný ozdobný papír. A tak pořád platí, že film o únoscích je dobrý tak, jak chytří jsou sami únosci. Pro milovníka povrchní načančanosti libá symfonie, pro toho, kdo potřebuje i duši, prázdný remix. (04.12.2011)

Upřímně řečeno, Šepot na mě vůbec nefungoval, pokud jde o to zásadní, co dělá dobrý horor hororem, tzn. o atmosféru. Film vlastně jen recykluje oblíbená klišé úspěšných, ale i brakových hororových filmů a nezapře ani béčkový rozpočet. Srovnání s legendárním Omen se můžu jen usmívat, i velmi průměrná a mnohými zatracovaná Loď duchů mi přišla minimálně o třídu lepší a to ji opravdu nepovažuju za nějaký žánrový skvost, nadělil jsem jí s oběma očima zamhouřenýma 3*, a u Šepotu se mi nastavovat nechce, protože na mě nefunguje ani přítomnost oblíbených hvězd z kultovních seriálových projektů nedávné minulosti. Celkový dojem: 25 %. Zarytí hororoví fanoušci si můžou 2* přičíst. (04.12.2011)

Čistý 3. Nemůžu výš, to bych ztratil svou objektivní stránku. Místy je to dosti nablblé a naivní+únosci mi přijdou, jak banda výrostků,co vymáhaj z mladších žáků svačinu.Herecky tu vyniká Rooker, bohužel jen chvíli a Holloway, jenž se v LOST za ty léta naučil hrát na výbornou. Zbytek jsou plošně napsaný, zbytečný postavy, jimž nepřejete nic jinýho, než aby ti vlci sežrali je. Včetně toho malýho, ukecanýho smrada, kterýho bych asi už 2. noc vyhodil na mráz a přikurtoval ke stromu. Scénáristovi bych nejradši zaplatil lekce logiky. Už jen ten konec, jak odhodí pistoli, aby mohla následovat honička se sekerou po lese ala Osvícení. Atmosféricky to taky bylo slabý jak čaj. To mě tedy daleko lépe sedl Případ číslo 39. Asi jsem se moc těšil na Hollowaye, až jsem si neuvědomil, že seriálový herci většinou pak končí, až na světlé vyjímky, v takovýchto ultrabéčkách. Jak říkám, čistý 3 hvězdy. (23.08.2010)

Pro mě je tohle zklamání, Omenu to nesahá ani po kotníky, jelikož celej příběh je výrazně slabšího ražení, chlapec,ač ho tady dost lidí vyzdvihuje, tak je spíš k smíchu, než že by byl uhrančivě děsivej, krom toho působí neskutečně přehnaně profi, kdy má neustále plno geniálních průpovídek, ale uvěřitelný jsou z toho tak dvě slova a cítit nějaký neznámý zlo z něj neni ani na třícentimetrovou vzdálenost. Ostatní postavy se zase chovaj trošku nelogicky a chaoticky a nechávaj asi až moc snadno a jednoduše vochcávat od chlapce. Je to bohužel nuda, kterou ale občas vylepší povedená, i když čekaná, lekačka a závěrečných dejme tomu 15 minut začínajících výborným chorálem nebo jak bych to nazval, víc ani ťuk. 2,5* (15.07.2008)