Pán času - Série 7

9/10: Sedmá série už tak vysoko nastavenou laťku posunula ještě o kousek výše. Rozloučení s Amy a Rorym na mě dojem neudělalo, jelikož (narozdíl od mnohých) mi tihle dva k srdci zase tolik nepřirostli. Matt Smith demonstruje svůj herecký um, nová společnice Clara si mě ihned získala. Skvělých epizod je přehršel (Asylum of the Daleks, A Town Called Mercy, The Bells of Saint John, The Rings of Akhaten, Cold War, Journey to the Centre of the TARDIS) a celé to končí v jednom z nejlepších finále, které obnovený Doctor Who nabídl a které vkusně připravuje půdu pro výroční speciál i konec 11. Doktora. (17.02.2019)

Když jsem slyšel sliby epizodických dobrodružství, nevěřil jsem - a dobře jsem udělal. Scénáře sice do určité chvíle plní hlavně dobrodružné sny svých autorů, ale po vánočním speciálu jsme zase tam, kde se Steven z pozice showrunnera cítí nejlépe, tedy v příběhové nitce vetkané do většího celku. Uznávám ale, že tentokrát trochu zakopává. Doctor sice pořád pádí vstříc uchvacujícím světům, ale občas jsem se přistihl, že podle dějové premisy jsem danou epizodu čekal ještě o něco lepší a to ať už jsme u dinosaurů, na divokém západě nebo v šarlatovém horroru. Proč tedy šplhám v hodnocení znovu takhle vysoko? Protože mi nově příchozí dáma ukradla srdce a podzimní finále mi ho naopak zlomilo - a protože ve chvíli, kdy zazní Goldovy fanfáry a odehrává se mi před očima nějaký epický moment, povýšený hulákajícím Smithem, zkrátka nemám obrany. Proto pořád zůstávám oddaným fanouškem a jen volám "Run, you clever boy!" P. S.: Narozeninový i vánoční speciál tentokrát mění hru víc než kdy jindy, takže nechci ani naznačovat. (13.05.2024)

Matt Smith je pro mě nejlepším Doctorem. ukamenujte mě. David byl taky skvělý, ale moje srdce prostě patří Mattovi, byl dokonalý, bláznivý, úžasný. Poslední epizoda s ním mě chytla za srdce a nemohla jsem se smířit, že to opravdu končí. (Takhle jsem naposledy brečela u Psího poslání. Budu si muset na Capaldiho hodně moc zvykat a najít si k němu cestu, uvidíme, jak dlouho to bude trvat. (17.01.2020)

Po předchozím vrcholu začíná být cítit úpsadek a ztráta dechu. Zmizení Amy a příchod Clary to sice tak nějak brzdí a drží nahoře, ale prostě spousta dílů už nemá tu kvalitu a sou spíš slabší, ty co kvalitu mají nějak postrádají něco navíc co by jim dalo zapamatovatelnost, finále už trpí Moffatovskou ego-mánií (která Doctora nakonec dost srazila a která úplně zničila Sherlocka) - První dva díly sou super, ale pak to začne prostě skákat nahoru a dolů a spíš dolů a jediný další skutečně dobrý díl je Gaimanova e13 - která ale vlatně taky není až tak epická a v silnějších sériích by zdaleka tak moc nevynikla. (06.12.2018)

7. série - 90 %: Asi nejpohodovější série, co zatím kdy vyšla. Perfektní sice není, pár slabších dílů se tu najde, ale žádný z nich nikdy neklesne pod úroveň spokojenosti. Pokračuje se tu v jedné ze zápletek předchozí série, zatímco odchází Amy i Rory a přichází milá Clara, která s Doctorem tvoří moc příjemnou dvojku a zároveň do již zmíněné zápletky přidává. Následuje nejpromyšlenější a nejteatrálnější epizoda vůbec The Day of the Doctor, která uzavírá po padesáti letech kus mytologie, přivádí zpět Gallifrey a vyplní prostor mezi Classicem a Renewed, aby mohl Doctor v klidu zregenerovat na Trenzaloru. (06.05.2021)