Režie:
Stephen DaldryScénář:
David HareHudba:
Nico MuhlyHrají:
Kate Winslet, Ralph Fiennes, David Kross, Lena Olin, Bruno Ganz, Jeanette Hain, Susanne Lothar, Alissa Wilms, Florian Bartholomäi, Friederike Becht (více)Obsahy(2)
Desítkou cen ověnčený snímek vznikl podle knižního bestselleru Bernharda Schlinka, který prostřednictvím milostného vztahu mladého chlapce a výrazně starší ženy otevírá otázku německé viny za zločiny druhé světové války. V 50. letech se patnáctiletý Michael seznámí s tajuplnou Hannou a prožijí spolu vášnivý letní románek, který se vyznačuje tím, že ve společných chvílích Hanna mladíka žádá, aby jí předčítal klasická literární díla, která probírají ve škole. Nicméně jednoho dne Hanna bez udání důvodů zmizí. Michael se s ní po letech coby student práv znovu setkává za okolností, jež ho nutí přehodnotit jeho vztah k ní i k národní historii Německa. Hanna totiž stojí na straně obžalovaných v procesu s dozorci z koncentračního tábora. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (1 069)
Líbila se mi první část, ale čím víc se film posouval ke konci, tím víc jsem nechápala, na co se to dívám a proč se na to dívám. Respektive, to jsem asi věděla, jenom jsem se ukrutně divila, co tím autoři sledovali. Jestli měl být film kontroverzní psychologickou sondou a jeho cílem bylo vykreslit divákovi pudy zmítanou, citově chladnou, nepříliš inteligentní ženu se smyslem pro povinnost a poslušnost, aby tak poskytl klíč k nahlížení na pěšáky, kteří sloužili nacistickému monstru, tak potom nechápu moralistické pindy v závěru. Kdyby to bylo tak, jak jsem v předchozím dlouhém překombinovaném souvětí naznačila, tak bych byla z filmu nadšená. Jenže ono to tak nebylo. Sentimentální závěr i znovuobnovování vztahu mezi Hanou a Michalem mi přišlo špatně prokreslené a zejména nevhodné, závěrečné setkání s Židovkou v podání Leny Olin mi potom přijde jako zbabělý pokus uklidnit všechny ty, které rozčílilo předchozí dění, pro příběh samotný nemělo podle mě vůbec žádný význam. ()
Tak tenhle oscarový kandidát ve mně zanechal docela rozporuplné pocity. První hodina filmu mě totiž absolutně nebavila, příběh mi připadal tuctový a nezajímavý a tempo až moc pomalé. Jenže v polovině filmu se to tak nějak obrátí a film směřuje úplně jiným a mnohem zajímavějším směrem. Dosud nenápadná Daldryho režie se najednou vytasí s několika hodně působivými scénami a téma se zdá být o mnoho zajímavější než na začátku. No Daldry to měl nakonec chytře vymyšlené, jenže tu první půlku prostě mohl o trochu zkrátit aby nepůsobila tak utahaně. A konec na mě taky nezapůsobil asi přesně tak, jak měl. Nakonec tedy jenom velmi silné 3*,protože letos je v tom výběru hodně zajímavějších a lepších filmů, i tak to ovšem za shlédnutí stojí. Už jenom kvůli Winsletové, které je tu opravdu famózní. ()
No tak Daldry se zase vytah. Prvni pulka filmu je sice jeste slabsi a skoro bych rek az stereotypni a nic noveho neprinasejici, pouze romanticky drama o vztahu studenta a starsi zensky. A vetsinu casu to je proste o tom, jak student bezi za svoji zenskou ze skoly, aby si to rozdali. A nutno rict, ze Kate Winslet uz takova kocka neni, aby se tam producirovala odhalena a davala si celkem odvazny sexualni sceny. No a pak pride druha polovina. Ktera na me zapusobila o to vic, ze jsem si neprecet o cem film je a tudiz jsem to necekal. Z filmu se totiz stane napinavy a dojemny soudni drama, hned je jasny, proc je dej zasazenej do povalecnyho nemecka a celej film nabere na zajimavosti. Na posledni pulhodinku, kdy se film od soudniho drama zase posune nekam dal, to navic prevezme misto paradniho Krosse rovnez paradni Ralph Fiennes jako jeho dospela verze. Jinak Kate Winslet hraje paradne, pri cemz ji taky napomaha zajimave napsana postava a make-up kuli starnuti. Akorat ten konec je takovej lehce protahovanej. No a co se tyce trochu zvlastniho nazvu Predcitac, to se behem pulhodinky filmu objasni. ()
Jasný tah na bránu. Donutit tímto balíčkem extrémní sentimentality diváka k pláči a získat za to nějakou tu cenu. Sám se neubráním určitému nekritickému pohledu, ale přece jen nominace na Oscara mne nutí více o filmu uvažovat, o zaslouženosti oné nominace (momentálně nemám na mysli technické aspekty jako je kamera a střih). Velmi chytré bylo zakomponovat do pozadí některé hrůzy 2. Světové války a následné procesy, i když by se dalo využít i mnohých jiných motivů, ale ty nikdy nemohou být ve výsledném efektu natolik působivé. Když se nad tím nakonec zpětně zamyslím, poskytl mi Předčítač jen dočasnou záplavu emocí a pěkný pohled na Kate Winslet, která hrála opravdu úžasně. Dalším velkým pozitivem byl Ralph Fiennes, který taktéž zaslouží chválu za svůj výkon. Hodnocení je na samé hranici a něco uvnitř mi říká dát 4 hvězdy, ale přece jen půjdu na nižší. ()
Chcete vyhrát Oscara? Odhoďte svršky, zahrajte uvěřitelně orgasmus a máte ho doma. Nějak tak zní recept podle filmového Předčítače, dvouhodinového šlehání dějového vakua, v němž není vyjma hereckých výkonů a pevné režie absolutně nic. Sledovat stereotypní první polovinu, v níž se akorát souloží, je únavné a ve druhé, kdy přebere otěže mdlý Fiennes, už k nějaké katarzi dospějete těžko. Ne s povrchně načtrnutými postavami a zápletkou, která se i přes opírání o nejslavnější ukázku genocidy nedostává pod kůži. Dokonale přeceněná a po většinu času zbytečná nuda. 5/10 ()
Galerie (69)
Zajímavosti (29)
- Scéna, v níž mladý Michael (Ralph Fiennes) a Hanna (Kate Winslet) dorazí k hospodě, se natáčela nedaleko českých hranic v německé obci Ottendorf, v penzionu Buschmühle na silnici podél řeky Křinice vedoucí do Bad Schandau. (Wladi.mir)
- Roli Hanny Schmitz (Kate Winslet) měla původně ztvárnit Nicole Kidman, která kvůli těhotenství nakonec od projektu odstoupila. (Pattrick)
- Filmová práva získal v roce 1996 Harvey Weinstein se společností Miramax Films. Na jeho žádost se v projektu angažovali Anthony Minghella a jeho produkční partner Sydney Pollack. Bylo zamýšleno, že by Minghella napsal scénář a posléze film i režíroval. Divadelní scenárista sir David Hare, který se později proslavil nominací na Oscara za scénář k filmu Hodiny (2002), byl také jedním z těch, kteří četli Schlinkovu stejnojmennou předlohu, a toužil po tom ji adaptovat. Protože Minghella právě slavil fenomenální úspěchy s Anglickým pacientem (1996) a měl na starosti několik dalších rozsáhlých projektů, obrátil se na Harea a požádal ho, aby napsal scénář. (Taninaca)
Reklama