Předčítač

Stephen Daldry, režisér skvělých Hodin, vyprodukoval z kvalitních ingrediencí (počítaje v to vynikající herce) obdivuhodně neúčinný snímek, z něhož sálá knižní původ podstatně mocněji než ženský půvab z Kate Winslet. Silná, zajímavá a bohatá sama o sobě nosná témata jako "smysl toho všeho" představený brilantním Brunem Ganzem nebo naopak Hannina před soudem demonstrovaná neschopnost pochopit, co že to vlastně během své služby dělala špatně, jsou zde užita jen velmi okrajově a zapadají pod kupou hlušiny vznešeně označitelné (těmi, které předčítač nadchl) za příběh pochopení a vděčnosti za první chlapeckou lásku, která se změnila v "něco jiného" nebo možná "víc". Ralph Fiennes namlouvající kazety mě zkrátka nedojímá a nezajímá, a byť má Předčítač zručně budovanou atmosféru a je na něm vidět, že asi nebyl natočen za levno, je pro mě jakž takž zajímavý pouze do doby, než Kate Winslet natočí instruktážní film o smyslné vášni partnerského milostného života...anebo normálně o dobrém sexu:) Vzhledem k ambicím a prezentaci filmu dávám 60%. (05.12.2010)

Sotva jsem se oklepala z Nouzového východu, je tu Předčítač a přiznávám, že jsem nevěřila. Nevěřila, že Daldry po Hodinách natočí znovu hluboký film, co jen tak nevymizí z hlavy, a přitom se dokáže neopakovat, a že budu mít před sebou dva tak neskutečně působivé výkony Kate a zbytečné dilema, který je lepší. Zažila jsem s Předčítačem několik chvil, kdy mě přepadlo dojetí i vděk za to, jak citlivě a vkusně byly natočeny - od milostných scén, přes soud a uchopenou výzvu a naději v podobě nahraných kazet, až po zklamání a nicotu. Stejně tak na mě zapůsobilo ztvárnění mužova vnitřního boje mezi láskou k okouzlující ženě a odporem k odvrácené straně téže bytosti. To se pak těžko řekne skvost, ale je to tak. Je to skvost a obrovský filmový zážitek. (10.03.2009)

Hlavně a především jde o herecký koncert Kate Winslett... Pak o hereckou etudu Ralpha Fiennese... No a nakonec o zajímavé a lehce netradiční drama o lásce, holocaustu, chybách a sebezpytování. Zobrazuje válku aniž by explicitně ukazovalo bitvy nebo jakékoliv vraždění - němými svědky zvěrstev napáchaných za druhé světové jsou jen prázdné budovy v Osvětimy a vzpomínky několika lidí, kteří si válku prožili na obou stranách barikády. Bohužel film ale obsahuje také několik těžko uvěřitelných zvratů, které ho u mě srážejí o stupínek níž. (13.04.2010)

Nesmyslně vystavěné vyprávění o něčem, co je dost chucpe vyprávět. Všichni samozřejmě musí vědět, co je Hanna zač a proč se jí předčítá, což dojde každému z traileru, nebo z prvních scén - takže, kde má být nějaké napětí, z čeho by vzniklo? První hodina = smrtící nuda a čekání na zjevné zvraty. _________ No a potom máme začít litovat starou bábu jen proto, že ji hraje špatně namaskovaná Kate Winslettová, nebo proto, že ji kdysi omylem miloval hlavní hrdina? Ani jedna z hlavních postav není nijak hlouběji propracovaná, obě jsou to jen vykalkulované ploché figury, které slouží v jakési hodně perverzní úvaze, která popírá sama sebe. Když vám film ústy jedné z postav řekne, že z určitého tématu nevytěžíte katarzi, a přitom se poslední stráášně roztahaná půlhodina snaží dojít jistého rozhřešení, vzniká protimluv jak vyšitý. Dokonale typické pseudoumění, učebnicový midcult. (21.04.2009)

Pěkné drama s pozvolným rozjezdem, ale velmi silnou druhou polovinou a závěrem. Kate Winslet se zde opravdu překonala a její výkon má oscarové kvality naprosto očividně. Oceňuju, že se snímek obešel bez nějakých kategorických soudů, takže takové své malé rozhřešení si může udělat každý divák sám za sebe. Témata, kterými se The Reader zabývá, jsou natolik silná a hluboká, že vám, díky již uvedené divácké volnosti, v hlavě zůstanou na delší dobu, než pět minut po zhlédnutí. Na závěr bych pochválil i hudbu, která není vtíravá, ale přesto dost výrazná na to, abych si ji uvědomoval (což u mne není zdaleka pravidlem). (26.01.2009)