Režie:
Uli EdelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHrají:
Martina Gedeck, Moritz Bleibtreu, Johanna Wokalek, Nadja Uhl, Stipe Erceg, Niels Bruno Schmidt, Vinzenz Kiefer, Simon Licht, Alexandra Maria Lara (více)Obsahy(3)
Německo, 70. léta 20. století. Vražedné bombové útoky, strach z terorismu a z vnitřního nepřítele otřásají základy křehké demokracie poválečného Německa. Radikální “děti” nacistické generace v čele s Andreasem Baaderem (Moritz Bleibtreu), Ulrikou Meinhofovou (Martina Gedeck) a Gudrun Ensslinovou (Johanna Wokalek) vedou násilnou válku proti tomu, co považují za novou tvář fašismu: americký imperialismus podporovaný německou vládou, jejíž členové mají nacistickou minulost. Cílem mladých radikálů je “lidštější” společnost. Bohužel používáním nehumánních prostředků nejenže šíří teror a krveprolití, ale sami svoji lidskost ztrácejí. Šéf německé policie Horst Herold (Bruno Ganz) je muž, který jim je v patách, ale zároveň jejich konání velmi dobře chápe. Nakonec v honu na mladé teroristy slaví úspěchy, ale je si vědom, že oni jsou jen špičkou ledovce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (486)
„Drážďany! Hirošima! Vietnam!“ I tohle je cesta. Dobré vědět. Hodně víme zásluhou médií, jež by v ideálním případě měla sloužit oběma stranám (což v případě Meinhofové nejenže platilo, ale navíc to v sobě má špetku ironie). Kamery, foťáky, štosy papírů – zkuste dnes bez nich rozpoutat revoluci. Jakákoliv inspirace pány Che Guevarou, Mao Ce-tungem a Ho (ho ho) Či Minem budí na území ČR právem znepokojení. Bez onoho pochybného ideologického podloží bych, oddělen ovšem od „té“ doby bezpečnou časovou propastí, k aktivitám první generace RAF snad i choval nějaké skryté sympatie. A stejná skupina dnes? Dokázali by někomu otevřít oči, vytrhnou jej z nerušeného vegetování? „Co je to za blbou buržoazní otázku?“ nechávám za sebe odpovědět nepochybujícího Baadera a přecházím zbaběle k filmu samému. Jedním slovem „paráda“! Není pochyb, kde a ve které době jsme. Známé tváře, známá jména (Pahlaví, Dutschke). Poznávání hrdinů skrze činy. Historie přihrála filmařům pro vyprávěni velmi užitečnou pomůcku: Meinhofová, člověk zvenčí, se dostává „dovnitř“ a my máme pro začátek společníka. V zachovávání racionálního odstupu nejsme sami. Později přejímá analytický přístup vyšetřující Bruno Ganz, jehož ledový klid a schopnost vidět věci v širších souvislostech připomíná postavu Tommyho Lee Jonese v No Country For Old Men. Dost přes dvě hodiny délky u faktograficky „pünktlich“ filmu budí obavy zcela liché. Diváckou rozkoš skýtají nádherně přehledné akční scény, „pojištěné“ navíc faktem, že většina teroristek ráda krátké sukně. Sexy zpracování, dané také výběrem hudby (po Watchmenech další nečekané využití profláklého Dylana), události nijak nezlehčuje. Z vrahů mučedníky nikdo nedělá. Kontroverzní (sebe)vraždy zůstávají moudře skryty za vězeňskými zdmi. Třeba právě resuscitovaná snaha dobrat se pravdy (odhalit pachatele) donutí lidi přemýšlet. Doba už pomalu přezrává. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, castor, flanker.27, Aidan, curfew77 ()
Famózně natočené a myšlenkově neobyčejné závažné drama, které z mého pohledu občas doplácí až na přílišnou snahu položit si všechny otázky naráz. Odvážné řešení nechat diváka proniknout k samotnému zdroji terorismu a naslouchat názorům těch "zlých" v konvenčním slova smyslu je výborné, ale nevyvaruje se průniku bolševických frází do samotné myšlenkové struktury filmu. Přesto neotráví tak jako Soderberghův Che, lidé z filmu Uliho Edela zůstávají především lidmi, nikoli mýty z rudých plakátů. Při šíři problematiky, jakou Baader Meinhof Komplex otevírá, se občasné lavírování a rozpaky daly očekávat. Nakonec převládne pocit z opravdu vydařeného a provokativního filmu, který se pokouší vidět věc i z druhé strany – ze strany RAF. A zpochybnit, zda se všechno zlé na tomto světě dá svalit pouze na stranu těch pomatených aktivistických myslí... Slabších 5*. P.S. Hlavní melodie je vskutku kulervoucí, něco tak dobrého jsem už dlouho neslyšel. ()
Děkuji za poctivě a pečlivě promyšlený a natočený film, který umožňuje vhlédnout do myšlení teroristů a teroristických skupin. Promýšlí se k tomu, a nemilosrdně odhaluje, že teroristé, kteříkoliv teroristé, nejsou víc než zakomplexovaní polovzdělanci, kteří seberealizací přes kvéry a bomby překrývají svoji neschopnost se prosadit a svoji nespokojenost z životních neúspěchů. Své monstrózní akce zahalují do několika frází a žvástů, které se naučili memorovat, aniž je jim samotným dáno jim skutečně porozumět. Je zhola absurdní představa, že jestliže by se jejich hlásaným požadavkům vyhovělo, stali by se řádnými občany, kteří chodí do práce a vychovávají své děti k dodržování společenských norem. Velice užitečný film. ()
Nevím, jestli to byl přímo Edelův záměr, nebo šlo opravdu o extra věrnou rekonstrukci charakterů, ale osobně jsem si smrt každého člena RAF užil a i při sebedojemnějším umírání hladovkáře jsem s bandou samozvaných revolucionářů a fanatických komunistů nesdílel ani za nehet sympatií. Ono fandit unuděním děckám, který si pro vykrádání bank a vraždění policajtů vycucají z prstu vyšší poslání jde opravdu těžko. Však tenhle „svatý boj“ je to stejný, jako kdyby se sešlo pár náctiletých intoušských extrémistů, shodli se na tom, že svět je hunsnej a plnej bezpráví, odhlasovali si boj za svobodu Tibetu a šli vyhazovat do vzduchu čínské restaurace. Samotný film je pak ovšem velké dílo, precizně natočený i zahraný, strhující. ()
Příběh založení a krvavého teroristického boje RAF (Rote Armee Fraktion, nikoliv Royal Air Force) v Západním Německu v německém filmu z nedávné historie. Snímek je plný ultralevicových protikapitalistických hesel a levičáckého myšlení vůdců RAF. A to mi jako divákovi nebylo vůbec blízké, takže jsem na jejich ideje nahlížel poněkud spatra. O to větší negatrivní překvapení bylo, když jsem se z filmu dozvěděl, že u 25% mladých lidí do 30 let byly k akcím RAF sympatie a tichá podpora. Film je precizní, ale díky polodokumentární formě a četnému násilí náročný a divácky obtížněji stravitelný. Trailer: http://www.csfd.cz/film/246076-baader-meinhof-komplex/videa/ ()
Galerie (81)
Photo © Constantin film
Zajímavosti (14)
- Matka herečky Hannah Herzsprung Barbara Herzsprung měla za spolubydlící na internátní škole skutečnou Susanne Albrechtovou. Albrechtovou, jednu z postav filmu, ztvárnila Hannah. (FilmFan24)
- Scénárista Bernd Eichinger a režisér Uli Edel za sebou mají dvě úspěšné spolupráce: My děti ze stanice ZOO (1981), příběh podle skutečné události o mladistvé dívce závislé na heroinu a Poslední útěk do Brooklynu (1989) s Jennifer Jason Leigh a Burt Youngem v hlavních rolích. (POMO)
- Kdekoliv to bylo možné, jsou ve filmu použity původní dialogy, tak jak je zachytily originální dokumenty (proslovy, psané texty) nebo na základě vyprávění očitých svědků. Hovory mezi uvězněnými vůdci RAF se odehrávaly pomocí tajných zpráv, které si mezi sebou vyměňovali. Stejně maximálně byly využity původní fotografie, dokumenty a novinové články. (POMO)
Reklama