Čaroděj ze země Oz

Victor Fleming se na filmovém poli proslavil mnohými snímky a Čaroděj ze země Oz patří dodnes k jeho divácky nejoblíbenějším. Poetický příběh o malé Dorotce zaujme jak svým námětem, tak i výpravou, která malebně zobrazuje čarovné prostředí fantastické země Oz (kdepak Technicolor a klasické malované kulisy). Scénář se však chvílemi utápí v přílišné sentimentalitě a herecké výkony hlavní herečky diváka ani moc nezaujmou. Příliš častá muzikálová vystoupení začínají časem splývat do sebe a konec je přece jenom příliš patetický. Jedná se prostě o klasickou americkou pohádku, na kterou čas ani diváci nezapomněli. (30.07.2003)

Pre kazdeho ktory je stale aspon trochu dietatom, a rad sniva, bude pozeranie tejto carovnej rozpravky radostou. Vstup do zeme oz je minimalne taky nadherny, ako vo Forsterovom Finding neverland, hudone vystupy a ustrednu melodiu uz z hlavy zrejme nikdy nedostnem a vyzual a kostymy su priam rozpravkove :) Tam kde do teraz u mna sidlil jedinecny Moulain Rouge, sa zaradil aj The wizard of oz. Maju pre mna spolocnu, rozpravkovu atmosferu, kde vsetko ma vlastne pravidla, a predsa je to skutocne, skutocny svet, tam kdesi za duhou..... (10/10) (14.09.2007)

Nejsem zrovna pohádkový typ, ale myslím, že Čaroděj ze země Oz si své kultovní postavení určitě zaslouží. Prostě proto, že je to dobrý film, který neztratil nic ze svého kouzla ani po tolika letech. Příchod Dorotky do kouzelného světa působí i v letech digitálních efektů impozantně. Všechny ty stavby a kostýmy zanechávají dojem kvaltině odvedené a precizní práce a spousty efektně utracených dolarů. Kulisy jsou natolik propracované, že nepůsobí nudným dojmem ala česká televizní pohádka a některé loakce, např. pole s vlčím mákem, jsou skutečně nádherné. Písně a taneční choreografie jsou také na té nejvyšší úrovni, hlavně Starašák a Plecháč geniálně rozpohybovaní. Ale asi nejelepší z celého výkonu jsou herecké výkony představitelů Plecháče, Lva a Strašáka. Jejich výstupy jsou, v rámci žánru, hereckými koncerty. Natočit film, který bude diváky a hlavně ty dětské bavit třeba i za 100 let, to je kumšt. A tvůrcům Čaroděje ze země OZ se to povedlo. (13.06.2011)

Jestli mají být Američané na nějakou pohádku právem hrdi, byl by to nejspíš Čaroděj ze země Oz. Díky kolorované verzi bychom ani zdaleka neřekli, že byl film natočen v roce 1939. Moc se mi líbila Judy Garland, ale co mě nadchlo byly masky a výprava. K tomu nádherné písničky a taky masové scény, se kterými měl Flemming zkušenosti, vždyť ze stejného roku pochází Sever proti jihu. Neříkám, že by byla lepší než ty naše, ale takovouhle pohádku nemáme. (11.05.2009)

Čaroděj ze země Oz (1939) VS. Alenka v říši divů (2010): Dva srovnatelné pohádkové motivy, dva způsoby vyprávění a také dvě zcela odlišné doby vzniku filmů. Oba jsou i žánrově téměř synonymní, jen "Čaroděj" je navíc "ještě" muzikál. Oba filmy znamenaly ve své době inovaci, i když každý jinak mocnou. Mohli bychom tu vyjmenovat grafické pojetí obecně, počítačovou grafiku v "Alence" či technicolorové zpracování v "Čarodějovi", tím bychom však začali srovnávat nesrovnatelné. Filmy dnešní doby by tak podobnou optikou zákonitě musely být lepší než filmy předválečné, a filmy, které přijdou za padesát let, přinesou kvantitativně propracovanější zábavou než ty dnešní. Podívejme se však na oba příběhy pohledem filmově naivním, ohodnoťme, jak na nás působí jako celek bez nutnosti či možnosti preparovat jednotlivé složky jejich výroby. Hodnocení pak napovídá, že hudebně, obrazově, trikově a "maskově" vousatější "Čaroděj" neztratil nic ze svého kouzla, a až na výjimky dodnes nezestárl. Burtonova "Alenka" je film, který si už druhý den po zhlédnutí "moc nepamatujete". A jsou to dost možná právě masky hlavních postav, které mě tolik ovlivnily - do detailu vypiplané obličeje lva, plecháče a strašáka (toho zvláště!) proti počítačově baňatým "merunám" či nevkusným kýčovkám v "Alence", které ať se na mě tvůrci nezlobí, vypadají spíš odfláknutě než přelomově. Údajně téměř sto násobně vyšší rozpočet (hádejte pro koho..). (01.08.2010)