Partička

Teď si tak trošku naházím exkrementy na vlastní hrob, ale - mě to vcelku baví (ten pořad myslím). A to se tam pohybuje řada protagonistů, z nichž mi je většina relativně nesympatická....vtipnost jednotlivých improvizací závisí na konkrétním typu ,,hry", na složení ansáblu a na tom, má-li Genzer zrovna krámy. Tento slovenský export patří do poměrně úzkého okruhu televizních výpotků, které jsem schopen sledovat s mojí sekernickou půlkou. Čtyři punkty za ony pondělní chvilky romantiky, kdy se znechuceně krčíme každý na jiném konci gauče. (05.06.2012)

Na začiatok by som rád Tosima upozornil, že Suchánek nič „neobšlehnul“. Za českou Partičkou stojí jej slovenský tvorca Dano Dangl, zároveň moderátor ako slovenskej, tak českej verzie. Musím povedať, že hoc som bol kedysi fanúšikom slovenského originálu (štartoval na Markíze v r. 2009 a mimochodom občas v ňom hosťovali aj práve Genzer so Suchánkom), napokon u mňa víťazí český variant. Nie však prvé diely, ale až neskoršie, kedy sa to celé tak nejak zastabilizovalo a začala tomu šéfovať úderná štvorka Michal Suchánek, Richard Genzer, Michal „Bohouš“ Novotný a Igor Chmela. Akonáhle sa medzi pánov zamiešal niekto iný, nebolo to ono. Mňa osobne najviac bavili momenty, v ktorých osoba X musela uhádnuť identitu osôb Y, Z a F, pričom Dangl sa s tým fakt nes*al a napr. Suchánek hral rozbitú záchodovú misu a Chmela stratenú lyžu. Skvelé boli ale aj iné kategórie (detektor lži). Hoci sa opakovali, situácia bola zakaždým diametrálne odlišná, takže nikdy nevznikol dojem opakovania, zakaždým to bolo čosi úplne iné, nepredvídateľné. (11.08.2024)

Některé scénky jsou až smrtelně vtipné. Některé hry se povedou tak, že se musím smíchy za břicho popadat. A že je jich celkem i většina. Když jsem Partičku ale viděla poprvé, říkala jsem si, bože, co to je??? Pustila jsem to někde v půlce a vůbec nevěděla, oč jde. Takže se některým hodnocením ani nedivím, viděno takhle, tak je to skutečně příšernost. Ale když pořadu dáte šanci, věřím, že i vy škarohlídi, se dostatečně pobavíte. Je to fakt sranda :-) Úplně nejlepší je Ondra Sokol, nemůžu si pomoct, ale ten mě rozesměje bezpečně úplně pokaždé. A bez Mariána Čurky by to také nebylo ono. Ten zkrátka k oběma vypečeným partičkám neodmyslitelně patří. (25.07.2011)

Nesledovala jsem slovenskou verzi a své mezery nehodlám dohánět, ale na tomto pořadu jsem si v prvních asi tak dvou letech vypěstovala regulérní závislost. Jsem obrazně řečeno odkojená humorem z "Tele Tele", ale improvizační masakry všech zúčastněných pánů (Táňu nepočítám) byly nesrovnatelně lepší. I při opakovaném zhlédnutí jednotlivých scének mi tečou slzy smíchu (nebo mě aspoň chytá křeč), kvalita jednoznačně díl od dílu stoupala (stejně jako okruh fanoušků). Kromě Čurka mi přirostli k srdci všichni zúčastnění (pro Ondru mám i v jeho dalších projektech velikou slabost), zvykla jsem si i na Dangla, ten nakažlivý smích časem dostane každého. Nedoporučuji při sledování těch prvních dílů jíst, mohli byste se zadusit smíchy. Několikrát jsem také navštívila živá vystoupení, která mi jistě zaručila o mnoho let prodloužený život. Chlapce ale bohužel potkal stejný osud jako jejich slovenské kolegy, pořad byl zrušen. Přiznám se, že mi v televizním programu nechybí, jelikož díly posledních dvou "sezón" už postrádaly prvotní atraktivitu a neotřelost. Objektivně bych měla minimálně o * hodnocení snížit, ale strávila jsem s "Partičkou" moc hezké časy a kultovní improvizace jako byly první Geňovy seznamky si vždycky ráda připomenu. (15.07.2011)

Samozřejmě ne všechny scénky a hry se vydaří, ale i tak je tenhle improvizační pořad na solidní úrovni a dává trochu vzpomenout na legendární "lábusovsko-kaiserovskou" Ruskou ruletu. Ta je sice koncepčně jinak pojatá, ale kvalitních improvizačních projektů je v TV zoufale málo, tudíž lze Partičku jako jakousi vzdálenou praneteř z pátého kolena bez problémů označit. (31.10.2011)