JoJova prazvláštní dobrodružství

[1. série] Po shlédnutí první sezóny a přečtení několika komentářů chápu, proč se hodnocení tak vzdáleně rozcházejí. JoJo je bible macho shounenů, která své hlavní pilíře dotahuje do absolutních extrémů: Excentricky (ne)oblečení pózující nabušenci, WTF absurdní zvraty (kde druhá strana je totálně překvapená, aby brzo detektivně popsala a přišla na to, jak se to celé událo), bitevní patos-pumped monology per-excelence, kde hrdost a přátelství jako vlastnosti vyloženě ční nad všechny ostatní. Podobně, jako když se věří lžím víc, čím větší jsou, tak jsem měl často potíže rozlišit (hlavně v 1. půlce), kdy jedeme na 100. lvl serióznosti anebo si děláme tu největší prču a žánr totálně satirizujeme. Dospěl jsem k názoru, že první linka s nudně, morálně upjatým Jonathanem Joestarem je právě onen pokus o epičnost mixlou s vážným přístupem, což je styl, který očividně nejen mně šel proti srsti a vyloženě bolestně prudil. Jistě, položilo to nutné základy JoJo ságy a byli jsme svědky zrození jednoho z nejikoničtějších shounen bastardů, ale hraní si na něco víc bez špetky mozku nefunguje nikde. Vyloženě mě ubíjela prachzbytečná, neustále neschopně přicmrndávací postava Speedwagona, který tam byl jen od konstatního rádiového naříkání "JoJoooo!". Víc než dostatečná náprava pro mě po křečovité první půlce nastala s příchodem nové generace JoJoů, Josephem Joestarem. Narozdíl od zásadovitého Jonathana je Joseph šarmantní cirkusový klaun, který je místy tupější jak patrona, aby následně vytáhl komicky kreativní řešení nejzapeklitějších situací. Již poměrně odlehčené Indiana Jones náladě přidává na kvalitách i sympatická rivalita Josepha s jeho nabubřelým sidekickem Caesarem a hlavně výsostný výkon dabéra Josepha, Tomokazua Sugity. "OH MY GOD!" je touhle dobou meme-legendary a neznám lépe vyslovená "NANI?!" než odsud (vše se kloubí v legrační scéně římské restaurace). Vtípky našlapaná 2. půlka zákonitě baví víc a můj nízký práh tolerance žánru byl častými úsměvy úspěšně vytlačen. Nepopírám, že patetičnost soubojů a četnost křičení se nějak zlepšila, příběh je stále dutý a předvídavý jak díl Ulice, ale vcelku pompézní hudební podkres s až diskotékovou kolorizací je minimálně originální. Na pokračování to u mě není, ale aspoň jsem neodcházel tak zkroušený, jak jsem se zpočátku domníval. 3* (02.06.2020)

Jedno z nejlepších anime, které jsem měl možnost vidět a pravděpodobně vrchol možností žánru. Jedná se o vynikající mix fighto shónenu a Indiana Jonese, se kterým sdílí jedinečný dobrodružný feeling. Animace je po Fate Stay Night: Unlimited Bladeworks, Fate/Zero a Hellsing: Ultimate nejlepší, co jsem měl možnost vidět a speciálně první opening je co se týče umění naprosto orgasmický. V první části se člověk dočká mnoho odkazů na Draculu, nápad postavit proti sobě bojové mnichy a upíry je příjemným zpestřením. V první části je naprosto dokonalý tragický závěr, který jsem si vychutnal, nejenom proto že jsem tušil, že s jednoho z nejlepších záporáků nevidím naposledy. Ten se mi hrozně zalíbil, protože ukázal nějaký charakterový vývoj od arogantního spratka k někomu, kdo respektuje svoje soupeře a to je něco velmi důležitého, protože obvykle máte buď jedno nebo druhé. Obě smrti Zeppeliů byli velmi dojemné a smutné (U WIlla Anthonia citát To love and win is the best thing. To love and lose, the next best. - William Makepeace Thackeray a Caesara ta operní hudba). A Jonathan Joestar je prostě gentelman. V druhé části jsem si velice oblíbil pragmatického stratéga Josepha Joestara, který by si velmi rozuměl s Mrakoplašem, co se bitevní strategie týče, jinak velmi pobavil střet se Straizem, jak tam na něj vytáhl toho Thompsona LOL. Kars, Enidisi, Wannu a Santana byli též úžasné postavičky a líbí se mi ten kontrast, že jsme dostali opět hrdé bojovníky, kteří mají čest jako právě Wannu až po zmetky, co si vezmou ženu jako rukojmí. Těším se na další sérii a na návrat DIAAA. (19.08.2018)

Musím uznat, u tohoto kousku jsem se královsky bavil. Tak mužné anime s pravými muži jsem už dlouho neviděl :-D A neuvěřitelně jsem se bavil až do posledního okamžiku. Ty náhody, ty triky, ty dialogy, ty pózy, inteligentní hlavní hrdina, ještě inteligentnější záporáci... Hudba! Styl kresby! Hledám důvod, proč tomu nedat 5*, ale nemohu najít. Je to jedno z mála anime, kde jsem si opening/ending pouštěl stále dokola, kde jsem se koukal na jednotlivé scény na youtube znova po pár měsících, kde jsem hledal na "jojo wikipedii", jak jsou postavy prolnuté, co se vlastně stalo, zjišťoval, že je i pokračování z roku 1993 a závěr příběhu v roce 2000, který však není uveden na čsfd (a po 2 roky později vyšla o dost delší a nudnější předělávka tohoto pokračování rozdělena na 1. sérii a 2. sérii). Nejedná se o silně mystické, příběhově dokonalé, po všech stranách logické dílo. Je to anime, které má pobavit, způsobit smích a udivení nad mnohými situacemi. Úsměv, který se mi při psaní této recenze objevil na obličeji, snad mluví za vše. U mě excentrických 98% (08.10.2015)

Tajomstvá, intrigy, prešpekulované múdre dialógy, láska, nenávisť, spravodlivosť, moc, trápne, vtipné, prehnané ... Epickosť, nadprirodzenosť fantasy a hlavne neskutočný BRAINWASH number one in da scene. Dokonalý brainwash ... od prvého až po posledný diel sa jedná o veľmi dobré epické fantasy anime (i keď v prvých dieloch to vôbec tak nevyzerá). Len tak ďalej JoJo počkám na teba u S2. 90% (02.12.2013)

Tak tohle rozhodně není můj šálek kávy. Nesedla mi ani animace, nebo především vzhled postav (ale to by se dalo přežít, jenomže...), ale hlavně mi vadily všechny macho postavy. Ahoj, je mi dvanáct, sice ještě pořádně nemutuju, ale ramena mám široký jako Karlův most... Ale i tahle věci se se s přimhouřením očí dala snést (člověk prostě zapomene, že jsou to děti a bude je považovat za švihácké řidiče kamionů), kdyby alespoň ten příběh stál zato. Tenhle příběh plynoucí od jednoho patetického postoje k druhému, od patetické promluvě k další mě prostě za srdce nevzal. Naopak mě dost sprostě obral o čas. Jestliže vás baví macho věci a máte rádi takové ty kýčovité proslovy, postoje a nenáročný boj dobra se zlem a nějaké to nadpřirozeno, tak jen do toho. Já šla rychle od toho. (23.01.2018)