BoJack Horseman

V devadesátkách býval hvězdou populárního sitcomu, teď je z něj vyhořelá, sebenenávistná troska, která se ve snaze vyplnit díru v duši utápí v chlastu a skáče z jedné postele do druhé. Jo, a navíc je to kůň. Na aminovanou komedii s mluvícími zvířaty je to záležitost překvapivě vážná, ona dramatická linka nicméně funguje nečekaně výborně. Ta podobnost s Californication či Mad Meny je nepřehlédnutelná, rozdíl je ovšem v tom, že BoJack je mi asi tak milionkrát sympatičtější než Hank Moody a Don Draper dohromady. Všechny hlavní postavy jsou potom, když ne vyloženě narušené, pořád aspoň životné, s vlastní uvěřitelnou krizí a skutečným vývojem (Princess Carolyn FTW), což je víc, než se dá říct o většině animáků, a do jisté míry v podstatě i hraných seriálů. Vynikající dabing musí potěšit každého seriálového fandu (neb "regulaři" promlouvají hlasy Goba z Arrestedu, Annie z Community či Jesseho Pinkmana z Breaking Bad, o hostovačkách typu Lisy Kudrow nemluvě!), a ač linky ústřední pětky brnkají spíš na vážnější struny, barvitá sorta vedlejšáků se pravidelně stará o dostatečnou dávku humoru (tady zase vede Vincent Adultman + všechny ty zvířecí joky). Dolů mi BoJacka táhne v podstatě jenom příležitostný sitcomový střih (prostřihy s vtipy ve stylu řekněme Family Guye, nějak mi to sem zkrátka nepasuje) a pár slabších chvilek, od třetí série dál se jedná o stabilní pětihvězdu, musím tedy zvýšit. P.S. Skvělá otvíračka, nejenom co se hudebního podkresu týče, ale i obměny "obrazů." (28.08.2017)