Infini

|30%| Náhodně jsem si toto dílko stáhl a vrhl se do něj. No, nudil jsem se, co k tomu asi tak dodávat ? Tu slabou druhou hvězdu dávám proto, že film neměl žádnou výraznou chybu. Začátek a konec (respektivě asi ta 3/3 filmu) – tam se něco aspon dělo. Nějaké ty nápady a v rámci nízkého rozpočtu prostředí nevypadalo zle. Herci – žádný mě nějak neoslnil a ani moc nezaujal. Mám k tomu ještě vůbec něco dodávat ? Asi ne, přežil jsem to, no. (03.07.2015)

Těšil sem se,ale nakonec v mnoha okamžicích ukecaná divadelní hra,z dramatickejch scén se na prdel neposadíte,protože ani nakaženejch tady moc neni,spíš takovej psycho bordel.fakt sem v některejch scénách byl úplně na trní,a těšil sem se ,až ta skončí,a děj se někam posune.A nakonec se vlastně nic nestalo,ani to pořádný vyvrcholení nemá.Blbina za pár korun.40%. (14.08.2016)

Ano, těch inspirujících filmů bude pěkná řádka - Věc, Horizont událostí, Invaze zlodějů/lupičů těl, ale třeba i jeden díl z původního seriálu StarTrek...tedy Vetřelec za mě ne. Osobně mám tyhle chladné nenápadné sci-fi filmy rád, zejména pokud mají tísnivou atmosféru a nezodpovězenou otázku na konec. Příjemné, i když nijak omračující. K tomu spousta zmrzlých mrtvol, čerstvých mrtvol, krve, rampouchů a chytrého slizu. Teď jde o to: kdo s koho..... (11.08.2017)

Z plejády inspiračních zdrojů se v tomto případě imho nepovedl uplácat zcela kompaktní celek. Trochu Event Horizon, trochu The Thing, trochu Solaris, trochu Aliens, trochu Pandorum ... a tím výčet nekončí. Inspirace staršími kousky je ve sci-fi žánru věcí běžnou, to by samo o sobě nebyl problém. Infini bohužel navzdory nesporným řemeslným kvalitám a pěknému vizuálu nedokáže diváka (alespoň mě tedy nedokázalo) vtáhnout do svého světa. Projekce tak pro mě byla takovým zvláštně roztříštěným zážitkem, kdy jsem si vždy u nějaké scény řekl "jo, tohle je dobrý, to jsem viděl támhle..." Nebyl jsem se prostě schopen do děje ponořit, film si ode mne po celo dobu držel odstup. (09.05.2015)

Slušně vyhrocený zástupce nízkorozpočtového science fiction, který opět nedostatek prostředků vynahrazuje určitou autorskou vizí i postupy, na oplátku se však musí všechno narvat do tří chodeb a dvou místností. Režisér Abbess si pak může dělat co chce, což je nejvíc znatelné ve zmateném a úzkost budícím prologu, ve kterém se seznamujeme s onou klíčovou transportní technologií skrze několik zdánlivě nesouvisejících scén a postav, jejichž zabírání v detailech a úzkých prostorách vyvolává nepříjemně klaustrofobickou náladu. Druhá polovina parafrázuje sice klasické vyvražďovačky, nicméně obohacuje to faktem, že se aktéři vyvražďují navzájem a hlavně taky tím, že není moc jasné, co je realita a co je kec. Něco asi takovýho bych od laciných sci-fi chtěl i nadále prosím. (19.10.2015)