Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Recenze uživatele dogrose k tomuto seriálu (2)

Past na svědomí (2017) (E02) 

Jsem otřesená. Zatímco první díl byl sterilním dokumentem bez atmosféry, větší část dílu tohoto byla telenovela. Vůbec nerozumím koncepci, ani rámci roku 1968. Nechci se koukat na nahý zadky z detailu. Hudba mne irituje od prvního tónu trubky, závěrečný zpěv do titulků je amatérský a mému sluchu nepříjemný. Pokud zazní dobová hudba, jsou to stejně jako v prvním díle stále tytéž variace. Je fakt takový problém, aby hudbu udělal třeba Havelka? Dialogy jsou plytké a vycpávkové, jako by jen vyplňovaly přestávku před vystoupeními Vlasty Buriana, jinak vynikajícího Vladimíra Javorského. A ještě by mě zajímalo, v kterém roce právě jsme, protože Městečko na dlani mělo premiéru na jaře 1942. ()

Krev, půda a strach (2017) (E03) 

Když si přečtu tady nahoře ten obsah, tak mi přijde daleko barvitější než to, co jsem viděla na obrazovce. Ta doba přece nebyla černobílá, ale barevná - pořád mi tu chybí vykreslení atmosféry. I když se tu odehrávají dramatické věci, celé je to cizí a sterilní, takže je mi to v zásadě jedno a nemám na tom žádnou citovou účast. Vypadá to, jako by celý náš filmový průmysl měl jen čtyři herce. Nikomu nefandím, k žádné postavě si tu nemohu vytvořit vztah. Přitom postava Arnošta Žáka přímo vybízí k tomu, aby nás provázela tímto složitým obdobím... Přijde mi, že pan Sedláček chyběl, když ve škole probírali kompozici. ()

Reklama

Reklama