...And Justice for All
...a spravodlivosť pre všetkých
Režie:
Norman JewisonKamera:
Victor J. KemperHudba:
Dave GrusinHrají:
Al Pacino, Jack Warden, John Forsythe, Lee Strasberg, Jeffrey Tambor, Christine Lahti, Sam Levene, Thomas G. Waites, Craig T. Nelson, Dominic Chianese (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Co je to za soudní systém, kde kriminálníci zůstávají na svobodě? Mladý právník Arthur Kirkland (Al Pacino) se ptá, zda vůbec existuje SPRAVEDLNOST. Arthur je upřímný, idealistický právník, který se najednou dostává pod tlak, když má obhajovat významného soudce (John Forsythe). Ten je obviněn ze zbití a znásilnění mladé dívky. Arthur ví, že je vinen! Když dojde k soudnímu líčení, Arthur si musí vybrat mezi kariérou a ctí. Závěr soudního líčení je explozivní a nezapomenutelný. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (287)
Jako právník jsem byla zvědavá na film z právnického prostředí, a hle zde je pěkně vylíčeno, proč jsem nikdy nechtěla a nikdy nebudu dělat advokáta. Al Pacino mě dostal, úplně splynul s Arthurem a vznikla z toho one man show, jeho závěrečná řeč je výborná. Vůbec mi nevadily vtipné momenty a soudce se sebevražednými sklony mě prostě bavil. Bohužel, jak již víme, tak právo a spravedlnost nejdou vždycky ruku v ruce... ()
Jak zpívá James z Metallicy "Justice is lost, Justice is raped, Justice is gone", ale zpět k filmu. Můj oblíbený herec, blízká tématiky. Ač se film odehrává, podle mě, na malém prostoru, tak jsem se nenudil, protože mě film nutil přemýšlet - a to i po jeho skončení. ()
Velmi kritický exkurz do systému amerického soudnictví v čele s jako vždy výborným Pacinem. Dnes už se na podobné snímky do kina nechodí a vlastně se pro velké plátno ani netočí. Není to škoda? 90% ()
Takmer dokonale natočené, z hereckej stránky ďalší nekompromisne geniálny výkon od Al Pacina. Jeho „záverečné slovo“ je parádny a finálna scéna na chodníku je dokonalou bodkou na záver celého príbehu/filmu. PS: J. Warden podal taktiež parádny výkon – scénu na toaletu s puškou ani nedokážem popísať. Osobné hodnotenie: 88% (****) ()
Al Pacino to drží nad vodou. Schválne si tam skúste dosadiť nejaké menej známe meno a celý film pôjde do sra.iek. ()
...And Justice for All je výborným, ale dosti netradičním soudním dramatem. Jako jedno z mála soudních dramat má schopnost diváka i rozesmát, a to přesto, že pointa filmu je vážná. Po celé téměř dvě hodiny filmu jsem se skvěle bavil, výkon Al Pacina je famózní a velmi se mi líbily i postavy ve vedlejších rolích, stejně tak jako celý příběh včetně postranních linií. Skvělá podívaná! 87% ()
Film dotiahnutý až na hranicu absurdnej grotesky. Absolútny výsmech našej ľudskej "spravodlivosti" výborne vystihuje posledná scéna filmu s rezignovaným Al Pacinom sediacim na schodoch. Ak niekedy niektorý film dokonale odhalil trpké zákulisie justície, tak je to práve tento. ()
Právo a spravedlnost? Jistě. Od toho je tu přece zákon. Ale zákon není systém. A když je zákon založen na základě systému, to se začnou dít hodně absurdní věci. A právě o tom je tento film, v němž Al Pacino opět podává mimořádný výkon. Základem všeho je dobře napsaný scénář, neopomíjející ani psychologický stav věcí, v němž se Al Pacino bez problémů orientuje a vytváří napětí i na místech, kde by to nikdo nečekal. Dějově vyzdvihuje dva soudní případy, které spolu sice nesouvisí, ale v jádru věci jsou z hlediska práva a spravedlnosti morálně stejné, ale podle systému jsou zde stále rozdílné právní pohledy. Na jedné straně obžalovaný soudce, již pevný v kramflecích, a na druhé straně vyděšený transvestita. V obou případech jde o sexuální delikt. Pomalu narůstající právní nesrovnalosti v obou případech rozjíždějí právní dobrodružství líčené jako něco na způsob soudní pohádky, ale coby kritika systému je to přímý úder na solar. ... a spravedlnost pro všechny. Film je třeba vidět už jen kvůli závěrečnému a především šokujícímu proslovu obhájce, který právě mistrovsky přednesl Al Pacino. Najde se vůbec někdo, kdo by takovou atmosféru na samém konci necítil stejně? ()
Povinná filmografie studenta práv. ()
Al Pacino jako ztělesnění spravedlnosti předvádí dobrý výkon. Vrchol celého filmu na sebe nechal dlouho čekat, ale stál za to - úvodní řeč Arthura Kirklanda v soudní síni vyvolává až mrazení v zádech, neuvěřitelné provedení! ()
Může se člověk vůbec spravedlnosti dovolat, nebo je i přidělování "spravedlnosti" jen dalším prostorem pro uplatnění svěřené moci...zákulisní kolotoč systému, ve kterém jde o mnohé, mnohdy až o samotné lidské bytí...právnický film, který se stupňuje a vrcholí pak ve svém závěru, kde hlavní protagonista křičí jasně dost. Jak je ale s jeho výkřikem naloženo dále? Těžko povědět... ()
Hodně smíšené pocity. Co chce film říct je od první vteřiny, říká to naprosto jasně, krásně čitelně a ač to i dobře vyobrazuje, celkové zpracování mě úplně neuhranulo. Al Pacinova závěrečná řeč se sice hltá ale celkově tu z mého pohledu (ne svojí vinou) nezářil a ani nemohl tak jak je jeho standartem. Co filmu tedy nemůžu vzít je, že na konec sedmdesátých let (a na drama ze soudního prostředí!) v parádně rozjetém tempu strašně utekl a já ho slízl jako malinu ale to mi na plné hodnocení přijde jako málo a tak zůstávám u poctivě odvedených 4*. ()
Ano, spravedlnost je někdy slepá, někdy si tak ani nemůže říkat a někdy je jí třeba vyjít vstříc! Skvělý výkon Al Pacina. ()
Dokonalý soudní systém asi nikde neexistuje, a mladý právník buď rychle ztratí ideály, nebo skončí v blázinci. Film byl na můj vkus moc dlouhý, zapamatovatelný je snad jen zločinec převlékající se za ženu. ()
...a spravedlnost pro všechny se zabývá vážným tématem spravedlnosti dosahované v soudní síni. Vážné téma se odehrává ve společnosti cvoků, kam spadají soudci, právníci a jiní pracovníci u soudu, byť pracují v pozadí. Označením cvoci jim dost možná i přidávám k dobru, neboť jít pro soudce, který si strká hlaveň brokovnice do pusy a snaží se zmáčknout spoušť, aby soudil významný případ, svého kolegy soudce... Pointa je zřejmá, ukázat špínu v americkém soudním systému, bohužel forma je natolik přehnaná, že působí spíše obráceně. Několik scén je zahráno příliš násilně, že mně ani nepřišly zajímavé a stejně to dopadlo s mnoha vtipy. Tvůrci tlačily příliš na pilu, kvůli čemuž jsem tento film nemohl brát vážně a většinu času jsem se nudil, vyšší hodnocení na ČSFD přikládám zejména obsazení Al Pacina a hodnocení uživatelů s hodně body, které si myslím, že hodně lidí jen okopírovalo... ()
Al Pacino hraje úžasně jako vždy, scénář je kvalitní a film má dobré tempo, prostě dobře strávené dvě hodiny. ()
Komenár píšem pár hodín po hodnotení. Prečo? Musela som sa ubezpečiť, že to nenapíšem príliš ovplyvnená neuveriteľným prejavom Al Pacina na súde v závere filmu. Jeho prejav je geniálnym hereckým výkonom, kedy sa divák snaží podozrievať herca, že on toto nehrá, lebo toto musel herec zažiť, keďže to prežíva tak, že sa mu dá stopercentne veriť. Už sa nedá len tak vypnúť film a povedať si - bol to LEN film. TOTO je už o prežívaní REALITY. Áno, áno, súhlasím s ostatnými nadšencami. TOTO je dokonale UMENIE. ()
Přiznám se, že se mi vůbec poprvé stalo, že jsem se přistihl, jak jindy neomylného Pacina podezírám z toho, že trochu přehrává (např. scéna ve vrtulníku), ale velice rychle mi to zase rozmluvil (např. při útoku kufříkem na kolgeovo auto) a nakonec mě stejně dostal. Finální scéna je prostě kulervoucí, o tom žádná, avšak k pátě hvězdě mi tam stejně něco chybělo. Nebo možná přebývalo. Těch nešťastných osudů bylo podle mě příliš a někdy se to hnalo drobátko do absurdna. ()
Po pár letech se nám Al opet ukázal a byl to opet fantastický výkon. Scénar je taky skvelý z tohohle prostredí je to asi nejlepší film co sem videl. ()
Související novinky
Zemřel režisér Norman Jewison
V požehnaném věku sedmadevadesáti let v sobotu 20. ledna opustil filmový svět kanadsko-americký na sedm Oscarů nominovaný režisér a producent Norman Jewison, tvůrce legendárních a oblíbených snímků… (více)
Al Pacino si v jiném filmu zahrál idealistického policistu Franka Serpica, v tomto filmu však hraje idealistického soudce Arthura Kirklanda, který musí bojovat za právo a spravedlnost ve zkorumpovaném americkém systému, kde jsou zločinci na svobodě, nevinní trpí ve vězení a soudce se nezabývá důkazy předtím, než někoho odsoudí k pobytu v žaláři. Arthur Kirkland je obhájcem v Baltimoru. Na začátku filmu sedí ve vězení za pohrdání soudem. Praštil totiž soudce Henryho T. Fleminga během procesu, ve kterém obhajoval svého klienta Jeffa McCullaugha. Ten byl zastaven kvůli tomu, že mu nesvítila zadní světla, ale bohužel pro něj byl zaměněn za vraha stejného jména. Díky tomu hnije už 1,5 roku ve vězení za to, že mu nesvítila zadní světla. Fleming opakovaně mařil Kirklandovy snahy o přezkoumání případu. Nezabývá se ani novými důkazy o McCullaughově nevině, odmítá je totiž zvážit kvůli jejich „pozdnímu předložení“. Kirkland se ve vězení potkává se svým novým klientem, mladým černým transvestitou Ralphem Ageem, který byl zatčen za loupež a bojí se pobytu ve vězení. Kirkland pravidelně navštěvuje svého dědu Sama v pečovatelském domě, kde jeho děda postupně senilní. Dozvídáme se, že Kirkland byl v mladém věku opuštěn svými rodiči, a proto jej vychovával děda Sam, který jej dostal na právnickou fakultu. Kirkland je ovšem také chlap a začne si románek s členkou legální etické komise Gail Packerovou, které se povede jej dostat do postele. Kirklandův kamarád je soudce Francis Rayford, který je však blázen se suicidálními sklony. Rayford vezme Kirklanda na let ve svém osobním vrtulníku. Ten magor zkouší, jak daleko doletí, než jim dojde palivo, a tak ti dva málem zemřou při přistání v mělké vodě. Rayford je veterán z korejské války, má u sebe neustále pušku a pistoli M1911 a obědy jí na venkovní římse za oknem své kanceláře ve čtvrtém patře. Jednoho dne se stane vtipná věc. Kirkland je požádán, aby obhajoval soudce Fleminga, který je obviněn z brutálního napadení a znásilnění mladé ženy. Kirklandovi kolegové, především právník Jay Porter, mají z této paradoxní situace záchvat smíchu. Flemming si však myslí, že když jej bude obhajovat osoba, která jej veřejně nenávidí, tak že mu to prospěje. Navíc má na Kirklanda svou páku – Kirkland pomohl policii kdysi usvědčit svého klienta a porušil tím mlčenlivost. Pokud by to vyšlo najevo, tak by byl vyloučen a nemohl by se živit tím jediným, co umí. Jay Porter také není psychicky úplně v pohodě. Cítí vinu za získání osvobozujících rozsudků pro své obžalované klienty, kteří byli skutečně vinni. Navštíví Kirklanda ve značně podnapilém stavu a oznámí mu, že jeho klient po osvobozujícím rozsudku zabil dvě děti. Zhroutí se, zavře se v jedné místnosti v soudní budově, hází po všech talíře, a tak je odvezen do nemocnice. Kirkland požádá svého dalšího kolegu Warrena Fresnella, aby se postaral o Ageeovo soudní slyšení v jeho nepřítomnosti. Kirkland dává Fresnellovi opravenou verzi Ageeho probační zprávy a zdůrazňuje, že musí být předem předložena soudci, aby Agee dostal podmínku. Fresnell to však jaksi nestihne a Agee skončí odsouzený ve vězení. Kirkland si na Fresnella počká, zaútočí na jeho auto a oznámí mu, že Agee spáchal sebevraždu 30 minut po odsouzení. Mezitím se nevinný McCullaugh, který byl sexuálně a fyzicky napaden spoluvězni, také zblázní a vezme si dva rukojmí. Kirkland jej prosí, aby se vzdal a slibuje mu, že ho dostane ven, ale policejní odstřelovač jej zastřelí poté, co McCullaugh vleze před okno. Kirkland je z toho také dost narušený a v tomto stavu se ujímá případu soudce Fleminga. Nejprve se snaží přemluvit státního zástupce Franka Bowerse, aby případ zahodil, ale je to marné. Kirkland se setkává s dalším klientem Carlem Traversem, který mu ukáže fotografie, kde se ctihodný soudce účastní BDSM hrátek s prostitutkami. Packerová Kirklanda varuje, aby svého klienta nezradil, protože na něj dohlíží etická komise, což jej pěkně nasere – ona na něj donášela, zatímco spolu spali. Kirkland ukáže fotky soudci Flemingovi a ten narovinu vybalí, že je vinen. No a přichází zlatý hřeb celého filmu, třešnička na dortu a něco, na co nikdy nezapomenu – soudní proces s Flemmingem. Kirkland řekne u soudu z plných plic to, co si myslí každý z nás, začalo to spekulacemi ohledně amerického právního systému a skončilo to…prostě božsky! Úžasný film, kterému navíc vzdala Metallica hold tím, že stejně pojmenovala své album z roku 1988. () (méně) (více)