Matrix Resurrections

Než se k novému Matrixu víc rozepíšu v recenzi, odložím si tady alespoň pár prvotních poznámek, protože mi to nedá spát. Resurrections předně nejsou bůhvíjak hezký film, dokonce je s ohledem na akci, některé efekty a obecně styl vyloženě nevzhledný, ošklivý, odpuzující. Připomíná zombie sešitou z tlejících kusů původní trilogie, série okázalých rekonstrukcí týchž scén a za únosnou hranici hypertrofovaných atrakcí typických pro předchozí filmy (bullet time). Při sledování jsem si říkal, že zatímco matrixovská trilogie působila přelomově jak esteticky, tak myšlenkově, tak čtyřka naplňuje více méně jen to druhé a jinak vyhlíží jako odfláknutý sajrajt. JENŽE. S ohledem na nezvykle otevřenou reflexi studiových praktik v úvodu filmu nakonec nemůžu jinak než tuhle rozrušující estetiku digitálního humusu chápát jako součást autentického vzdoru, který film představuje vůči dominantní hollywoodské praxi sequelů a sériově provázaných franšíz. Zatímco například marvelovky taky dávají najevo svoji ukotvenost v rozsáhlejších univerzech a sebereflexivně vtipkují na svoji vlastní adresu, ve finále nikdy nerezignují na opojnou spektakulárnost. Resurrections jsou v tomto ohledu důsledně a dost ojediněle podvratné, protože jednak znemožňují klasickou identifikaci s hrdiny a zároveň kladou odpor i na rovině atrakcí. Je to podle mého dané i tím, že posun od trilogie k čtvrtému dílu je zároveň posunem od postmodernismu k metamodernismu. Což mimo jiné znamená nejen hypersebereflexivitu nebo odklon od ironické distance k větší míře upřímnosti a sentimentu, ale taky odlišný akcent na recyklaci a pastiš. Ta v metamoderním umění není spjatá jen s přebíráním a přetvářením existujících motivů, ale také s jejich materialitou a úsporností. Recyklace tak v tomto duchu souvisí s ekologickou recyklací různých materiálů, vyhýbá se plýtvání a naopak míří k šetrnosti. Pokud tedy Matrix působí jako oživlá mrtvola, která dost bezprecedentně kombinuje záběry přímo vzaté z předchozích filmů a znovu navštěvuje tytéž kulisy a scenérie, jde právě o recyklaci v tomto metamoderním smyslu. Jde o manifest NERŮSTU, který vzdoruje expanzi a nekonečné výrobě dalších a dalších pokračování - ne tím, že jejich výrobu úplně odmítá, ale protože staví do popředí jejich recyklovanost. Čtvrtý Matrix tak představuje jakousi subverzivní odvrácenou tvář nových Abramsových Star Wars, které fanouškům znovu vypravují totéž a dodávají povědomé fetiše, ovšem dělají tak stylem, který plně podléhá korporátní logice Disneyho. Matrix Ressurections je oproti tomu otevřený fakáč současnému studiovému systému, který ale zároveň svůj svět nesmírně zajímavě přetváří a posouvá jej k novým filosofickým rámcům. A pro mě naprosto překvapivě má z poslední doby nejvíc společného s dalším metamoderním filmem Annette nebo podzimní sezónou brněnského HaDivadla. Ale o tom podrobněji až jindy. (23.12.2021)

Jedním slovem: Zbytečný. Více slovy: Záporná očekávání jsou dobro, takže to bylo míň hrozný, než mohlo. Ubrání úplně všeho znamená i ubrání patosu = zbytečný 2,5* klidně nahoru i přes všechno to roztomile dementní girl power non-binary blabla. Už proto, že na pár rozechvělých vteřin (někdy kolem prvních pilulek v kanclu) to zašimralo příslibem něčeho víc... (a za impuls vrátit jedničce pátou *). (27.12.2021)

Každý to asi čekal a je to tak. Recyklovaná sračka, kterou jsem po půlhodině dokoukal pomocí rychloposuvu. Je to zbytečné, unavené, vyčpělé. Děj by pasoval do akční videohry jako výplň, než začnete dál zabíjet, ale ve filmu je to utrpení. Wachowski(á) se může směle zařadit do zástupu devadesátkových vizionářů, kterým došel dech. (26.12.2021)

Před návštěvou kina jsem četl jak je nový Matrix strašně meta, mně to ale přišlo prostě jenom divný. Jo, těch pár joků na sequelitídu a Warnery bylo vtipných, ale jinak mě to vlastně vůbec nebavilo a půlku filmu jsem přemýšlel o úplně jiných věcech. Což se mi teda v kině snad nikdy v takové míře nestalo. Polehčující okolností je, že pro mě Matrix nebyl nikdy určující a ačkoliv jsem měl jedničku v dětství hodně rád a užíval si přelomové akční scény, lore mi byl vždycky tak nějak volnej. A zde to z hlediska příběhu bylo podobné a ač nám bylo potají přichystáno mnoho překvapení a trailery v tomto případě obzvláště lhaly, zásadní dílo se bohužel nekoná a Keanu mi tu přišel vyloženě prkennej. Na druhou stranu zásadně nemůžu souhlasit s přemírou hatu, který se na Matrix 4 snesl, jen mě to zkrátka subjektivně mijí a užívám si pouze nádherné obrázky. A tu čtvrtou hvězdu zkrátka nedám hlavně kvůli tomu, že mě akční scény ani za špičku nehtu neohromily. Těžko říci, jestli to vůbec mohlo být lepší, takhle se ale jenom variuje původní příběh s mladšími verzemi postav které známe, s překvapivě snad krásnější než kdy dřív Carrie-Anne Moss. (24.12.2021)

„Viem, že to nie je fér. To ale ani starnutie.“ Vôbec netuším, či sa mi to páčilo alebo nepáčilo. Ale skôr páčilo, ako nepáčilo. Pravdupovediac som nebol nejak extra odvarený ani z dvojky a trojky (z jednotky áno), takže aj keď priznávam, že sa mi štvorka MOŽNO páčila, neviem, či by bolo fér dať jej až 4*, keď dvojke a trojke som dal len 3*. Bál som sa „divného“ úvodu (ktorý v podstate trvá celú prvú polovicu, ehm), ale napokon to bolo trochu iné, než som čakal (či skôr než som sa bál). Dokonca sa mi (paradoxne?) čudný a svojrázny „začiatok“ možno páčil o štipku viac, ako druhá (typicky matrixovská) polovica. Ale i ona bola pomerne divná. Najmä ak ju teda porovnáme s pôvodnou trilógiou. Vlastne ani neviem, či veci z tohto filmu dávali logiku v rámci univerza resp. v rámci šokujúceho konca trojky. Lana Wachowski mi totálne zamotala hlavu. Akcia určite nebola zlá, bola to taká matrixovská klasika, ale zjavne sa tu v tomto smere nikto ani len nesnažil vymyslieť niečo tak revolučné (uvedomme si, že po premiére jednotky jeho akčné sekvencie vykrádali menej talentovaní tvorcovia minimálne najbližšie desaťročie), ako bolo v podstate všetko z jednotky, diaľničná naháňačka z dvojky, alebo boj o mesto z trojky. A aby nebolo šokujúcich zvratov málo,.. dávam 4*! To ste nečakali, čo? (25.01.2022)