2001: Vesmírná odysea

Nemyslím si, že strašně dlouhé záběry, ve kterých se nic neděje, jsou samy o sobě zajímavé. Bohužel si to myslí spousta tvůrců, kteří asi nechápou, že to "nic" je jen zdánlivé. Je potřeba to umět uchopit za správný konec a to se Kubrickovi více méně podařilo. Nejradši mám pasáž s HALem. Na druhou stranu, poslední půl hodinu jsem se strašlivě nudil. Zajisté zvláštní film, na tu dobu trikově přelomový. Ovšem když si Odysseu necháte ujít, nic se nestane. (16.05.2002)

„Dave, táto konverzácia nemá zmysel. Zbohom.“ Je zaujímavé, že vizionárske diela geniálneho Stanleyho Kubricka majú povesť ťažko stráviteľných a náročných filmov a pritom to bol taký hravý a zábavný režisér, ktorý vždy rozprával „obyčajné“ príbehy, ktoré sa, ťažko povedať prečo, javili ako „intelektuálne umenie“ (horor OSVIETENIE, vojnový epos OLOVENÁ VESTA, dráma EYES WIDE SHUT). V sci-fi 2001: VESMÍRNA ODYSEA (1968) svoj štýl dotiahol do dokonalosti: dlhé minúty trvajúce scény, podmaľované „vážnou“ hudbou, môžu skutočne pripomínať umenie v tom najhoršom zmysle slova. Monolit, „viedenský valčík“, opice, HAL 9000, kosť, Clark, Oscar. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/sci-fi/362-2001-vesmirna-odysea-100- (14.06.2008)

Jestli by se měl uvést nějaký film, který předešel dobu o 50 let, ne-li o 100, pak mě napadá zejména tento. To totiž není už film, ale jak říká Spielberg, změna filmového tvaru. Jak nádherný poklad kultury vnesl Stanley do našeho života – téměř dokonalou sci-fi zachycující podivnou směs striktní detailní vědecké přesnosti a rozmáchlého mysticismus, tedy směs, jež je schopna vyvolávat v divákovi třes střídajícího strachu a úžasu, jenž je charakteristickým znakem pro přelomová díla. (22.02.2008)

Co je vlastně zač onen mysteriózní černý monolit? Je HALovo nabytí vědomí nevyhnutelným mechanismem evoluce, anebo jen nešťastnou poruchou? Je osud, který postihl astronauta Davea happy endem, či tragédií? Počínaje Wikipedií a konče snad každou filmovědnou encyklopedií si můžete projít, o čem všem Vesmírná odysea možná je; ale možná také není. Především se totiž dodnes jedná o opojný audiovizuální zážitek, který má smysl především prožít – a to pokud možno v kině. Více zde. (08.05.2022)

Všichni jsou mrtví, Dave.. Musím říct, že i přes všechny své mouchy byl Holly (na rozdíl od HALa se souhrnným IQ devíti tisíc tělocvikářů) ke své posádce mnohem ohleduplnější.. Technicky mimořádně kvalitní a o několik dekád nadčasové (kamera, zvuk), bezedná studnice inspirace nejen pro autory budoucích sci-fi snímků a tepající napětí při libovolné konverzaci střídané vizuálně vznešenou nudou opentlenou ať už legendárním hudebním doprovodem, či funěním astronauta, kdy asi jen Stanley věděl, proč bylo nezbytné mít některé záběry tak dlouhé. A přitom vzhledem k množství natočeného materiálu se nedá říct, že by střižna zahálela.. Zdá se, že tentokrát Kubrick vyžaduje po svých divácích užití citů místo hlavy a to třeba při lysohlávkovém průletu kolem Jupiteru vstříc nesmrtelnosti není vůbec jednoduché, nicméně jeho vesmírné odysey kolem tajemných monolitů o poměru stran 9 na 4 na 1, jakožto turistických značek posouvajících lidstvo ve vybraných obdobích dál za netušené hranice poznání, bude již navždy zaslouženě patřit neochvějné postavení jednoho ze stavebních kamenů vědeckofantastického žánru. Jednu hvězdu navíc přidávám za pro mě nosnou myšlenku celého filmu a sice, že evoluce je jen jedno nepřetržité selhání lidského faktoru.. (25.07.2011)