Jednej správně

Naordinoval jsem si Leeovu chválenou klasiku, utáhl ji bez mrknutí oka až do konce, sem tam se u toho usmíval (věčně rozvášněný mladík s tváří Johna Turturra), jindy nad tím kroutil hlavou (trochu přepálený závěrečný brajgl)… takhle, jako jistý druh mediální demonstrace s poselstvím cílícím na neuvědomělé masy to možná funguje, ale jako film to na několika frontách již předem selhává, bo ten cílený přesah je až příliš často patrný. And that's the truth, Ruth! (09.08.2019)

Dělat podobně angažovanou tvorbu je strašně těžké, protože je to politicky ošemetné a třaskavé téma. Na Spikovi Lee si cením té zarputilosti, s jakou už přes 30 let točí filmy, které se nějakým způsobem dotýkají černošské komunity. Tohle rané dílo je z hlediska castingu, soundtracku a hlavně velmi vyváženého scénáře fascinujícím pohledem na jednu newyorskou „multikulturní“ ulici, kde během extrémně horkého letního dne dojde k vyhrocení již dlouho bobtnajícího konfliktu. Vlastně tu není nikdo krystalicky dobrý ani špatný a to se mi na tom líbilo nejvíc. 4,5* (24.05.2020)

V našich končinách ne zcela známý film patří k tomu nejlepšímu, co bylo o rasové problematice natočeno. Režisér Spike Lee má výborný cit pro atmosféru, díky čemuž se nálada z filmu velmi rychle přenáší i na diváka a činí ho tak nestranným pozorovatelem, před něhož jsou kladeny otázky, které jsou však záměrně ponechány bez jasných odpovědí. Chytré a do děje vtahující. 9/10 (24.10.2009)

Ty krávo! On to režíroval Mookie? Mě podrž brácho! Já furt tlemil kerej z těch negrů je vlastně ten Spike a cvaklo mi to až ke konci! Dobrý!! (13.05.2012)

Závěrečnými citacemi z Martina Luthera Kinga a Malcolma X - po zplundrování italské pizzerie -, které zpochybňují (přinejmenším) xenofobní násilí, bylo naznačeno, (vezmu si k ruce Mattyho, s kterým rád diskutuji) že se jedná o " film řešící rasovou problematiku", dokonce jeden z nejlepších. Na rozdíl třeba od Kazanova brooklynského filmu (běloši tu nejsou Italové, ale Irové) mi ale připadá, že se zde mnoho neřeší, "správné věci" jsou potopeny do atmosféry lenošení, nicnedělání (každý schod je vhodný, aby se na něj mohlo sednout a každá zeď na to, aby se o ní mohlo opřít), které je nutně zdrojem atmosféry násilí v myšlenkách, projevujícími se vulgaritou v mluvě (z toho můžeme vypustit jen "starostu", který je na to dostatečně "starý"), a nakonec prachbídně artikulovanou destrukcí (jak přehrávacího zařízení, tak celé pizzerie). Pozn. 1: Názor staršího bratra, ve filmu je dobře vidět, že už toho má plné zuby, a že chce začíst vést normální život, a že i jeho brutalita se v tomto prostředí jen stupňuje, je všeobecně odmítnut. Pozn. 2: Scéna s autem u hydrantu zase jasně ukazuje, jak se slova používají především pro oblafnutí, uvedení do prekérní situace, pouze pro vlastní obveselení. Pozn. 3: Popelnice, kterou Mookie hodí do výlohy obsahuje jeden poloprázdný igelitový pytel... Pozn. 4. Ale jak dosti neurčitě říká "Malcolm X, You've got to do the right things" - a to se rýmuje. Pozn. 5: Někdo si dal práci a spočítal, že slovo "fuck" je ve filmu vyřčeno 240 x. Pozn. 6: Tanečnice z úvodní scény byly fakt skvělé! (14.09.2018)

Obžaloba rasismu, která ovšem nemá jednoznačné záporáky ani klaďase. Jiné filmy řešící rasovou problematiku většinou vykreslují určitou rasu či menšinu jako oběť. A v tomto musím přes Spikem Lee smeknout, protože se tomuto vyhnul. Natočil celoplošnou obžalobu rasismu a - v rámci možností - nestranně kritizuje všechny a všechno - policii, černochy, bělochy, hispánce, korejce, italy...vykresluje rasismus jako problém každého etnika a segmentu společnosti. Zajímavý a určitě velice povedený film. Už je mi také jasné, odkud se vzala ta silná nasírací scéna z 25. hodin - Spike jednoduše vykradl sám sebe:-) (12.11.2012)

ocenenia : MFF Cannes 1989 - Nominácia na 1. cenu (11.03.2013)

Spleť mikropříběhů z Brooklynu v době před jeho gentrifikací může být pro neinformovaného diváka iritující a pár podvratných scének připravujících půdu pro finále zřejmě ani nepostřehne. Snímek samozřejmě stojí za shlédnutí díky svému společensky výbušnému finále, kdy se režisérovi podařilo vystihnout složitost (zřejmě ne jen tehdejší) situace v USA a podstatu rasismu a ještě roztřesené publikum dodělá nádhernou dvojsmyslnou pointou protichůdných citátů dvou pánů z fotografie. Příjemné překvapení po poněkud pomalém ne tak záživném rozjezdu. (08.05.2017)

No tak to ne, on fakt Spike Lee někdy střílel i do vlastních? A to docela ostrými, nutno podotknout. Jako takhle, ono to může být i naopak a ani by mě to nepřekvapilo, jelikož Leeho životní názory mi přijdou docela povrchní a zkratkovité, ale opravdu mám pocit, že tu nikomu vyloženě nenadržoval. Vlastně dost realisticky představil drsný život v ghettu, kde člověk musí být hovado a nesmí si nechat nic líbit. Proto tu taky nežije skoro nikdo sympatický a celým filmem se nese sice silně podmanivá, ale taky nepříjemná atmosféra nesnesitelných veder a čím dál tím více vyhrocených vztahů napříč komunitami. Černoši povětšinou nic nedělají, jen se flákají, nepracují a dělají bordel, Italové jsou zase přehnaně agresivní, Korejci jsou vyděděnci a každý jim to dává najevo... Žít v něčem takovém byste prostě nechtěli. Navíc rasismus je tu na každém rohu a nejvíc ho jde právě od černochů. Spika Leeho bych v tom fakt nepoznával, protože tohle je dost ostrá kritika vlastních řad (a nebo jen hodně nepovedený pokus o něco úplně opačně míněného) a musím uznat, že se mu to hodně povedlo. Na politiku sice samozřejmě dojde, to si Lee neodpustí asi nikdy, ale jinak je to skvěle vedené a uvěřitelně vyhrocené, s hodně zajímavými postavami, které se stanou všechny nezapomenutelnými už při svém prvním výstupu. Funguje to skutečně dobře, i přes to, že to za ty dvě hodiny nepřijde skoro s žádným dějem, ale jako mírně odlehčený a zároveň depresivní vhled do míst, kterým by se normální člověk vyhnul obloukem, to bohatě stačí. Navíc o rasismu to fakt pojednává ze všech stran, přesně tak, jak to je (což se dneska už nevidí) a v závěru to přijde s tím, že násilí plodí jen další násilí a s tím musím souhlasit, protože tenhle názor zastávám taky. Celkem mě překvapuje, že to říkám, ale od Leeho si budu muset určitě pustit i něco dalšího... 4* (09.06.2022)

Docela mě překvapuje zdejší hodnocení, já sama čtyři hvězdičky dát nemůžu... Děj amerického filmu Jednej správně, který režíroval Spike Lee, se odehrává na přelomu osmdesátých a devadesátých let v newyorské čtvrti Brooklyn, která je známá především tím, že v ní žijí menšiny, zejména černoši, a rozhodně se nedá nazvat klidnou čtvrtí pro bohaté. Film se věnuje hlavně střetům několika odlišných kulturních menšin v již zmíněné proslulé čtvrti. 120 minut filmu reflektuje jeden celý den – začíná ráno a končí následující ráno. Film je natočen celkem originálním způsobem, kdy například režisér nechává své postavy mluvit a nadávat do kamery, a tím pádem vzniká mozaika různých negativních pohledů na jinou kulturu. Herci scého prostoru dobře využívají a předvádějí zajímavé herecké výkony.Jenže u zajímavých hereckých výkonů to končí. Děj mi přijde celkem nudný, kdybych na film nemusela psát seminárku do školy, tak bych ho asi nedokoukala. Každopádně vzhledem k tomu, že mám ráda New York, tak jsem byla ráda, že se to odehrává právě v Brooklynu - bavilo mě sledovat domy, ulice atd. Dovoluji si sem okopírovat jeden odstavec ze své seminárky na tento film, protože vyjadřuje to, proč jsem filmu dala tři a ne dvě hvězdičky: "Ve filmu je velmi zajímavý motiv především to, že ačkoliv postavy odmítají diskriminaci ze strany bílé většiny (v tomto případě policistů), tak oni sami jsou rasističtí vůči ostatním menšinám. Tedy ačkoliv černoši viní bílé ze smrti svého přítele, tak neváhají, a za chvíli se stejně špatným způsobem zachovají k další skupině lidí, kteří jsou členi jiné menšiny. Není proto od věci ze zamyslet nad tím, zda lidé nemají už od počátku v sobě zafixovanou jistou xenofobii, která se dá pouze zmírnit, nikoliv však zničit. Různým minoritám sice vadí to, že je diskriminace a rasismus proti nim, už se však nezamýšlejí nad tím, že naprosto stejný postoj oni zastávají vůči jiným skupinám. " (13.11.2009)

Scenar bol kvalitny : Taliani v cernosskej stvrti a ich osudy. Rezia bola kvalitna, ale film ma kopu hlucheho miesta a zbytocnych dialogov, mal som pocit, ze pozeram len dalsi ukecany film z cernosskej stvrti. A ako debut Spika Lee -ho to beriem. Aspon ze ten koniec to napravil : 70 % (12.02.2013)

v poslední době se mi těch filmů o rasismu sešlo možná až moc,nicméně tenhle je z nich zdaleka nejlepší a všem novějším ukazuje s přehledem záda.Do The Right Thing je ze začátku poměrně civilní pohodička se spoustou různých a zábavných figurek,která moc nevypadá na to,že by se měla nějak zvrtnout.Postupem času se ale začnou objevovat menší zádrhele a všechno postupně vygraduje k dost ukřičenému,ale hodně silnému závěru.Lee tu moc hezky ukazuje,jak zdánlivou idylu může velmi rychle narušit jeden pitomec (v tomhle případě Giancarlo Esposito,kterého sem původně vůbec nepoznal),který díky poměrně malichernému důvodu - který se dal vyřešit celkem v klidu - postupně strhne další a posere všechno co může.Moc hezky je tu vystižen i ten stále trvající koloběh rasismu,kdy nejen že běloši nadávají na černochy (tady úplně minimálně),ale sami černoši jsou rasisti vůči hispáncům a ti zase vůči asisatům atd atd.Policie tu pak nejedná buď vůbec a nebo naopak jedná přehnaně.Lee tu navíc nikomu nenadržuje a nejen Espositova figurka,ale i další (Mookie,Raheem) z toho všeho nakonec nevychází zrovna dobře...80%,ale chci to vidět znova a na plný počet moc nechybí. (07.03.2021)

Klasická Spikeovina. Rasizmus, mestský život, multikulturálne vzťahy ... Ale toto on vie. (11.02.2013)

Vedro, Amerika, nenávist vřící pod povrchem. Spike Lee ukázal americkou společnost v dost drsném světle, kde si člověk nejdřív nevšimne ničeho špatného, ale s přibývajícím časem roste v divákovi znepokojení, které někde po půlce začne přerůstat do drsné atmosféry vrcholící brutálním závěrem. Zlatá Česká republika. 85% (31.01.2017)

47. Zlatý Glóbus za rok 1989 - nominace (4) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herec ve vedlejší roli - Danny Aiello, Nejlepší režie - Spike Lee, Nejlepší scénář - Spike Lee (15.12.2008)

Let me tell you the story of Right Hand, Left Hand. It's a tale of good and evil. Hate: it was with this hand that Cane iced his brother. Love: these five fingers, they go straight to the soul of man. The right hand: the hand of love. The story of life is this: static. One hand is always fighting the other hand, and the left hand is kicking much ass. I mean, it looks like the right hand, Love, is finished. But hold on, stop the presses, the right hand is coming back. Yeah, he got the left hand on the ropes, now, that's right. Ooh, it's a devastating right and Hate is hurt, he's down. Left-Hand Hate KOed by Love. Moje nejoblíbenější černošské drama společně s Boyz n the Hood. Hlavní rozdíl je v tom že Spike Lee točí dál kvalitní snímky. (08.12.2010)

nemaám síce rád rasizmus, ale náramne ma na ...ser...štve keď Rómka v MHD si pýta jeden lístok a šoférovi máva pred nosom 50 eurovou bankovkou lebo vraj drobné centy nemá, a on ju ani len vyhodiť nemôže. A tak je to so všetkými lenivcami, drzáńmi, nespratníkmi bez rozdielu farby. Aj tigre zožerú bieleho tigra, lebo by sa taký "svietiaci" v džungli neuživil, a oni nemajú pre neho zvieraciu záchrannú sociálnu sieť. (19.05.2013)

Film skvelo zachycuje rasizmus z každej strany. Vynikajúci scenár Spike Lee s výbornými hercami. Posledných 10 minút je strhujúcich. Film výborne graduje a na záver som nemal slov. Zhodujem sa skôr s Martin Luther King Jr. Nenávisť tvorí len ďalšiu nenávisť. 9/10 (08.09.2018)

Láska! (15.10.2009)

Mookie měl dostat na konci od Sala místo peněz pořádný pěstí. Pak bych dal 5 hvězd. (24.08.2021)