The Fall of the Roman Empire
Pád rímskej ríše
Režie:
Anthony MannKamera:
Robert KraskerHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Sophia Loren, Stephen Boyd, Alec Guinness, James Mason, Christopher Plummer, Anthony Quayle, John Ireland, Omar Sharif, Mel Ferrer, Finlay Currie, Andrew Keir (více)Obsahy(1)
Osud říše se naplní ve chvíli, kdy v ní lidé přestanou věřit. Příběh touhy po moci, která vedla k zániku mocného impéria... Jedna z nejvýznamnějších historických otázek zní, jak mohlo dojít k pádu římské říše. Nebyla to však jediná událost, která vedla k zániku mocného impéria. Byl to proces pozvolného rozpadu trvající déle než tři sta let. Téměř tříhodinový velkolepý snímek Pád říše římské zachycuje impérium na pokraji rozpadu. Scenáristé volně čerpali z klasického díla "Úpadek a pád říše římské" z pera anglického spisovatele Edwarda Gibbona. Děj začíná za vlády císaře Marca Aurelia, kdy se začínají projevovat první závažné problémy. Na hranicích říše čelí nájezdu divokých kmenů a vedle vnějších ohrožení se objevují také první známky rozkladu uvnitř státu. Diplomat Marcus Aurelius zamýšlí, že svým nástupcem učiní oddaného válečníka Livia na úkor vlastního syna Commoda. Spravedlivý Livius pro něj představuje příslib, že nad celou říší zavládne mír. Zákulisní intriky ale vyvrcholí ve velezradu a vraždu Marca Aurelia. Novým římským císařem se stává Commodus, který nastolí brutální tyranii a nejmocnější říše světa se začne hroutit. Rozpor v pojetí vlády mírotvorného otce a tyranského syna představuje hlavní dějovou linii, ve vedlejší pak můžeme sledovat milostný příběh Livia a krásné Lucilly... Pád říše římské představuje jeden z posledních epických velkofilmů, jejichž hollywoodská éra vyvrcholila na přelomu 50. a 60. let. Tehdejší konkurenční projekt představovala například Kleopatra (1963). Produkční náklady na tyto historické eposy ale byly tak vysoké, že se nemohly vrátit z distribuce v kinech a uvrhla hollywoodská studia do finanční krize. Přesto dodnes uchvátí velkolepou výpravou, kostýmy a hvězdným hereckým obsazením. V hlavních rolích zazářili Stephen Boyd jako Livius, Christopher Plummer jako Commudus, Alec Guinness jako Marcus Aurelius a Sophia Lorenová jako Lucilla. (Česká televize)
(více)Recenze (92)
https://www.ceskatelevize.cz/porady/14144498504-pad-rise-rimske/ ()
Nezapadne její vůle, když jí dávají vale. V ševelu šavle velí: "Zatáhnout oponu za... Nenápadně zamířit na... Napadnout pádnou šíři břímě, umění území." ()
Staré historické velevýpravné velkofilmy patří k tomu vůbec nejlepšímu, co lze v kinematografii spatřit. Pád říše římské rozhodně taky stojí za pozornost, ale zdaleka ne tolik, jak bych si přál a jak by si zasloužil, protože na (třeba) Ben Hura či Quo Vadis se rozhodně nechytá. I tenhle film je správně rozmáchlý, velkolepy, fantasticky obsazený (Plummer!) a s hromadou skvělých scén s obřím komparzem, ale ta tříhodinová stopáž je tentokrát trošku na škodu, protože jde zejména o dialogový film. Ty mi sice nevadí, ale v tomto případě je to jaksi plytké. Ale fenomenální Commodus (už zmíněný Plummer - a samozřejmě nejen on), hodně zachraňuje, příběh je ohromně zajímavý a nikterak za vlasy přitažený. takže ač mě i toto dílo bavilo. výš jít nemůžu, protože uchvácen jím nejsem. 65%. ()
Obvykle jsem srozuměná s tím, že starší (nejen) historické filmy jsou pomalejší, ale tady bych se nerozpakovala vystříhnout klidně i hodinu. Mám pocit, že produkce chtěla hlavně ohromit megalomanskými stavbami a množstvím koní, které určitě vytrénovat na jízdu s římskými vozy nebyla krátkodobá záležitost... ()
Přehnaně ambiciózní, úmorně rozvleklé, historicky nesmyslné a ukázkově prodělečné je jedno z posledních epických historických dramat, příznačně pojednávající o pádu Římské říše. Stejně jako se mocné impérium zhroutilo vlastní vahou, i velkofilm Anthonyho Manna přecenil své síly a fatálně zklamal především ty, na nichž ve výsledku záleželo nejvíc. Diváci se nedali zlákat sliby jenž studio nedokázalo splnit, a svou důvěru vložili do jiných filmů. Režisér tak nechtěně dosáhl stejného efektu, jakého dosáhli neschopní císařové pozdního iméria. Tenkrát ve čtvrtém století padla antická civilizace, ve století dvacátém se zhroutila jen menší produkční společnost. ()
Ridley Scott natočil vynikající remake tohodle filmu. Pád říše římské je dlouhý, nezajímavý a nudný. Sice je fakt, že výprava je moc pěkná, zvlášť když si člověk uvědomí, že v té době neměli k dispozici počítače a všechny stavby jsou tedy "reálné". Ale to na tříhodinový film nestačí. ()
za fantastickeho chrisotphera plummera davam pat hviezdiciek. inac je tento film presne to co king kong. velkolepy, v najlepsom baleni ale zial chyba mu vznesenost ktorou ovplyvali takmer vsetky filmove eposy zo zlatej ery 60tich rokov. o jasnej citaci Ben Hura nehovoriac. ()
Pád sandálového velkofilmu. Pěkné davové scény, kostýmy, kamera, výprava a pár slušných bitev. Vynikající finální souboj. Zbytek stojí za starou belu. Pád říše římské mate už názvem, protože se odehrává asi 300 let před pádem. Kromě jmen některých postav je komplet vycucaný z prstu včetně vymyšleného hrdiny. Navíc je to příšerná nuda trvající tři hodiny u které jsem 3* usnul, plná šroubovaných dialogů a nevěrohodného herectví. Sharif a Mason jsou nevyužití, Guiness zmizí hodině a něco z plátna. Plummer nikdy nebyl špičkovým hercem, takže je to spíše béčkový záporák, Lorenová až hystericky přehrává a titulní Stephen Boyd byl prostě no name herec a podle toho to vypadá. Mannovi šly westerny, ale tenhle film se mu moc nepovedl. ()
Skvělý historický velkofilm s úžasnou výpravou, kostýmy a všemi těmi věcmi co patří k vizuální stránce. Dějové výborné, opravdu velkofilm srovnatelný s Ben Hurem. Výběr herců byl celkem solidní, ikdyž si myslím že Livia mohl hrát někdo lepší a známější, třeba Heston. Podobnost s Gladiátorem tady je od začátku, pak se to dějově rozejde, aby se to zase na konci sjednotilo. Co mi vadilo, byl trošku nedomyšlený scénář, kde se ne všichni chovají zrovna logicky a oba soupeři tak nakonec vyzní jako hlupáci. Musel jsem se smát když spolu nejdříve jeli doslova o život a málem se zabili, a o 10 minut později se objímali jako nejlepší přátelé. ()
Smutný konec svérázného subžánru americké filmové produkce 50. let. Film se ani nesnaží nějak propracovat postavy či příběh, snaží se jen oslnit provedením a velkolepostí. Přestože se jeho Forum Romanum zapsalo do dějin jako jedna z největších filmových staveb, je to na dobrý film opravdu málo. A to se ještě tato stavba neustále utápí v kouřovém oparu. ()
Stephen Boyd v hlavní roli, tentokrát však jako kladná postava v tomto velkofilmu. ()
Nudné, přes hvězdné obsazení mi postavy přišly nevýrazné. ()
Mám rád antické velkofilmy ze šedesátých let, i přes jejich zjevnou rozvleklost. Zde mi ale nejvíce vadily citelné historické nepřesnosti a fabulace. Navíc Sophia Loren tu nehraje zrovna zářně. ()
Slepej vrah s votrávenou polovinou nože mě neskutečně dostal! ()
Jak velkolepé, tak nudné... ()
Muselo to dát tolik práce a přitom je to taková blbost. Líbila se mi výprava, interiéry, exteriéry, válečné scény... vymazlené do posledního puntíku. Vadily mi historické nepřesnosti až smyšlenosti a nelogičnosti různého druhu řezající jeden romantický oblouk za druhým. Promiňte, ale může se jeden vojevůdce promenádovat po bitevním poli sem a tam, přicválat ke králi nepřátelské armády, který je tam mezi skalami nechráněn, zabít ho a zase si odcválat jinam? Vejít si do libovolného stanu (chápu, je v něm Loren...)? I přes uvedené se nepovedlo sílu historického mementa zničit a na diváka dolehne cosi shnilého v té říši římské. ()
NIc proti Sophii, ale jako velká herečka tedy nehraje, stejně jako její vyvolený, který zná jen jeden výraz. Naopak zbytek císařské rodiny - císař a Comodus se své zhostili se ctí. Dosti socialistický pohled na tento úsek dějin (Germáni radující se z plodů své práce vedeni nejotravnější postavou filmu...), kterému chybí nadhled či pocit reálnosti a naopak je patrná fascinace davovými scénami, což je ostatně pro tuto etapu filmů patrné, takže klidně můžeme sledovat obyčejný průvod pár minut. O špatný film nejde, ale klišé nad klišé. ()
Sice to bylo natočené v době, která přála dnes už legendárním výpravným sandalovým filmům, ale s těmi nejlepšími se nemůže měřit ani náhodou. Film je veskrze nudný, bitvy nezajímavé, stopáž v tomto případě silně přetažená. Pro současného diváka může být snad jediným kladem fakt, že ze zápletky použité zde částečně vychází jinak mnohem lepší Gladiátor. (jakkoliv je historicky nepřesná) ()
Vše, co čekám od starého trháku z antiky. Dal bych i pátou hvězdu, kdyby tvůrci nezatajili jméno Markomanů (jmenují jen náčelníka Ballomara). Jako vlastenec jim toto opomenutí nemohu nechat úplně projít. ()
"Velka civilizace nebyva zevne premozena driv, nez se sama znici zevnitr." Pravdiva myslenka a jedna z mala chvil (ktere bych spocital na prstech jedne ruky), kdy mi tenhle film neprisel jako ztrata casu. Jinak je to v 95% utrpeni az na pudu. Od filmu, ktery je defacto predlohou "Gladiatora" (2000) jsem cekal zatracene vic. Ale ten rozdil neni propastny. Ty dva filmy jsou jak z uplne jinych galaxii! A nezachranil to ani Alec, ani Sophie. Dokonala ukazka toho, jak je moderni filmozrout (tim myslim i sebe) odlisny od divaka poloviny 20. stol. Dneska se BOHUDIK toci velkofilmy jinak. Tohle je velkofim jen co do poctu komparsistu a koni, jinak jsem absolutne necekal, ze snimek ze zlateho veku Hollywoodu bude tak priserny. Charakterizuje ho jedno slovo. TEZ-KO-PAD-NY. Tak jak ho pisu. Misty jsem si az trhal vlasy (a musel si dat 2x pauzu), jak neskutecne natahovane (nekolik minut) byly sceny ruznych pruvodu, pochodu, pohledu nebo i bitek. A do toho zadny dialog, zadne drama, zadna velka akce. I bitvy vypadaji jak kdyby se kluci mlatili klackama. Sophie celou dobu jen pouli oci a dela dojemny plac, az jsem si rikal, proboha tohle ma byt ta slavna Lorenova? I Alec nestoji za nic, jeho myslenkovy rozhovor pred smrti absolutne nedaval smysl. Podobne scena s povozy, kdy se Commodus a Livius bicikuji (doslova). A bylo toho spousta, kdy jsem si rikal "WTF! proc to tam vlastne je". V deji jsou navic zretelne casove skoky, ale nikde neni hlaska typu "Po xx letech". Takze behem peti minut posle cisar Livia kamsi k severni hranici, kde probehne opet nesmyslny monolog k barbarum, aby byl opet Livius povolan do Rima. V jinych scenach zase neni patrne, kde se dej odehrava. Rise rimska se rozprostirala na trech kontinentech, ale reziser divakovi neda jediny napis "tady onde v tuhletu dobu" jako v jinych filmech a navic to casto vypada, jako kdyby vsichni byli od sebe co by kamenem dohodil - hlaska typu "jedu do Rima, pokud se nevratim do vecera, posli armadu" vyzniva trapne v dobe, kdy kun denne zdolal max par desitek kilometru. Pritom se dej odehrava v Rime a pak na samotnych hranicich, cili presuny musely trvat tydny. No proste traparna. Cely dej pusobi jak rozplizle bahno, ale casove zlomy a transporty jsou v radu sekund. Zadne emoce ve mne nevzbudil ani ustredni vztah Livia a Lucilly. Hudba je take uz hodne retro (zlaty Zimmer!) a tak jedinou hvezdu (kterou silou vule davam, abych to nezatratil do odpadu) je napr. za ten proslov v senatu (kde jsou ty myslenky celeho filmu vlastne hezky v jedne scene) a za dobre kulisy (dunajske opevneni, Forum Romanum...) - kde je ale proboha Koloseum?? - to mi nikdo uz nepovi. Kdyz jeste vzpomenu zaverecny souboj s Commodem, jehoz choreografii byl asi poveren nejaky hodne letity chory kmet, a kdy jsem nechapal, proc se nebiji alespon meci, ale temi nemotornymi kopimi, tak proste na tomhle Mannove filmu neshledavam absolutne nic, co by mohl divakovi v 21. stoleti nabidnout. At zije Ridley Scott!! ze nas remakem zachranil od smrti nudou! () (méně) (více)