Červený trpaslík

ˇ^~ˇ^^ˇ˘^˘°°^˘°˛` ˛`˙˘°^˘° v °˘˛`˛ ˇ^ˇ˙`˛ ~ˇˇˇ^˘˘°°˛˛``´˙˙´˝˙`˝ ˙´`ˇ^˘^ˇ ´˙˝˙´~ˇ^°`· ^˘°˘^˛`˙ °˛˛`˛^~ˇ^˘ ~ˇ^˘°°˘˙´˙`˘° ˇ^˘˙`˙ˇ^´˙˛ˇ~^˘ˇ˛· \|^˘^˛`˛° ˘^ˇ°˘˛`` °˘°˘`´˙~ˇ ˇ^˘`˙´´˙˝´˝¨ ¸˝¨´^˘~ˇˇ^˘ ˘°˛`˛°`˙`˙´`´´˙ˇ ^ˇ~ˇ˘˘^°`˙˝¨˙` ˇ~^ ^˘˛°˙`˙` ´˙˝˝¸¨˝´˙ˇ~^ ˘¨˝¨ˇ˛`˛`˛``˙ °`˙´°˘^˘˛˙˝´˝¨¸¨`° °˘°˛`˙´˙´˝`ˇ^ˇ^˘˛°˛° ˛˘˘°`˛˙˛°`· ¨˝÷˘°`˙¨˝ˇ˘^^°´˙´`¨° ˘°˛`°˛˛`^˘°`˙´´ ˝`˙´˝¨`˙ °˙`˙´`˛°˛`˛˘^ˇ ˛°˛˙`´ °˛˙``´˝¨`˛¨ ´`˙¸˙`˛ˇ˙´¸°č ˝¸´˛˝°˘˘ˇ^˛˛°´˝´˙ (22.12.2012)

(Rozhovor mezi Listerem a Hollym) L:"Kde jsou všichni, Hole?" H:"Jsou mrtví Dave." L:"Ale kdo?" H:"Všichni Dave." L:"Co? I kapitán Hollister?" H:"Všichni jsou mrtví, Dave." L:"A co Todhunter?" H:"Všichni jsou mrtví, Dave." L:"A co Selby?" H:"Je mrtvý. Všichni jsou mrtví, Dave." L:"Petersen ale ne, že jo?" H:"Všichni jsou mrtví, Dave." L:"Chen snad ne?" H:"Kristepane, i Chen. Všichni!" L:"Rimmer?" H:"Mrtvý. Všichni jsou už mrtví, Dave!" L:"Počkej. Snažíš se mi říct, že jsou všichni mrtví?" Nemohl jsem si odpustit citovat 1 z rozhovorů (můj nejoblíbenější), který se může jevit některým divákům jako příklad výborného absurdního humoru, jiným zas jako stupidní trapný pokus o cosi, co se mu má podobat. Já patřím mezi tu první skupinu. Červený trpaslík mě svého času dokonce motivoval i přečtení knihy Nekonečno vítá ohleduplné řidiče a nutno přiznat, že ta byla též zábavná. Pozdější série mě už tolik nebavily, ale přece jenom, bylo to už před nějakým tím časem, takže mám v plánu se k seriálu někdy v budoucnu vrátit a postupně ho celý zhlédnout. (16.12.2007)

Když tento seriál poprvé uvedla Česká televize (a dost dlouho nás na to připravovala) byl jsem už otrávený celým tím haló kolem nějakého seriálu. První díl mě nijak neohromil. Rozhodně ne tak, že bych hned letěl k počítači, abych založil první fans stránku. Náhodou a dnes mohu říci, že šťastnou náhodou, jsem později zhlédl epizodu „Nachystejte květináče“ a to rozhodlo. Díly jsem si nahrával na VHS a pak je sledoval do zblbnutí a učil se nazpaměť hlášky. Ještě teď mám z toho smíchu vrásky kolem úst. Red Dwarf může působit jako laciný sitcom s prvky sci-fi, ale když tomu podlehnete, připadá vám, že lépe to udělat nešlo. Ta jednoduchost je totiž hlavní silou celého díla. Silně pochybuju, že ještě někdy uvidím něco tak kruťáckého jako je právě Červený trpaslík. Nejraději bych si vymazal paměť a prožil to celé znovu. (22.04.2011)

Z toho, co podřadný televizní žánr sitcom ve své podstatě nabízí, těží Červený trpaslík maximum a definuje premisu, že v podstatě jediným důležitým atributem v tomto žánru je fungující humorná složka. Maximum humoru, maximum zábavy, maximum gagů a vtipu - to jsou synonyma kvarteta Lister-Rimmer-Kriťák-Kocour... Snad mimo úplně prvního dílu celé série jde o vysoce návykovou záležitost, pokud jste samozřejmě naladěni na podobný druh humoru. Co díl, to malá televizní událost. Pro mě osobně ryze kultovní seriál... Klasický produkt BBC - svižný, zábavný a přitom inteligentní! (oscilace mezi pubertální trapností a až intelektuálskými aluzemi...takových seriálů není moc...) Takhle sofistikovaný humor skutečně hned tak někde nenajdete... (Tušíte třeba, že seriál Červený trpaslík je citován a uváděn jako příklad v populárně vědecké knize o kvantové fyzice v části o paralelních vesmírech?) Televizní zábava už nikdy nebude jako dřív... :-) 100% (28.03.2007)

Na kosmické těžařské lodi Červený trpaslík žijí pouze dvě osoby: módou posedlý Kocour a technik třetí třídy David Lister. Mezi těmito dvěma osobami nikdy nedojde k souboji o post velitele lodi, protože ani jeden z nich neoplývá přebytkem mozkových buněk, ale oběma je tak nějak jasné, že velet prázdné lodi postrádá smysl. To je ovšem šance pro technika druhé třídy Arnolda Rimmera, který sice již zemřel, ale ani ve formě holografické simulace ho neopustily nekonečné napoleonské ambice. Kapitánovy záznamy k této osobě ostatně poskytují výstižné informace: "Má-li nějaká práce smysl, má smysl udělat ji dobře. Nemá-li smysl, dejte ji Rimmerovi." (08.12.2008)