The Prisoner

Tahle šílenost Patricka McGoohana mě během sledování doslova pohltila. Každý pokus čísla 2 vymámit tajnou informaci od 6 (McGoohan) jsem si vysloveně užíval. Je sice pravda, že se epizody točí stále okolo podobného schématu, ale každá je podaná velmi originálně. Za to může i fakt, že postava čísla 2 se stále mění a každý herec se k této postavě postavil po svém. Osobně jsem si oblíbil "dvojky" v podání Derrena Nesbitta, Lea McKerna a Patricka Cargilla. Vlastní kapitolou pro sebe je finále celého seriálu, při kterém budete vážně uvažovat o psychickém zdraví scénáristy (autorem je samotný McGoohan, který ji napsal kvůli časové tísni za pár hodin). Je to sice zakončení seriálu jako takového, ale doporučuji si po této epizodě vyhradit celé odpoledne k přečtení internetových teorií a pochopení toho, co jste to vlastně vůbec viděli (popřípadě co vám uniklo). Stojí to rozhodně za to. Prisoner je jeden z nejoriginálnějších seriálů, co jsem měl možnost vidět, s myšlenkami, které mají co říct i dnes. Oblíbené epizody: 12 - Hammer Into Anvil, 16 - Once Upon a Time , 17 - Fall Out (23.05.2009)

Ač bych rád, nemohu udělit plný počet hvězdiček - přestože jde o kultovní a na svou dobu revoluční seriál. Je totiž velmi nevyrovnaný - některé epizody jsou pětihvězdičkové (např. 3, 5, 15), jiné zase dvouhvězdičkové (14, 16), zbytek něco mezi. Jako celek je ovšem Prisoner jeden z těch seriálů, na které se jen tak nezapomíná a zůstanou vám v hlavě ještě dlouho poté, co jste je viděli. Epizody se od sebe dost liší, nikdy nevíte, co vás čeká příště: dekonstrukce špionážních seriálů, politická alegorie, western, over-the-top bondovka, divadelní improvizace, surrealistický eintopf... to všechno tam najdete. Nejčastěji je to ovšem Mission Impossible naruby - z pohledu člověka, na kterého parta špiónů šije boudu, ten ji ovšem odhalí a někdy i obrátí ve svůj prospěch. MENŠÍ SPOILER: Poslední díl je totální mindfuck, kde se vysvětlí všechno a nic. McGoohan po jeho odvysílání prchl z Anglie, protože ho lidé nepřestávali otravovat s tím, co to sakra mělo znamenat? Každopádně je to mírně neuspokojivý závěr celého seriálu. Nelíbí? "Then how unfortunate for you, old chap!" Lepší závěr předkládá velmi povedený komiks Shattered Visage, takový "Prisoner po 20 letech". (02.12.2011)

Seriál, evidentně inspirovaný bondovkami a především britskou "novou vlnou" sci-fi (Moorcock, Aldiss, Bruner a další), který je mnohem více společenskou a politickou alegorií než špionážním thrilerem, kterým se může zpočátku jevit. Epizody (které lze mimochodem sledovat takřka v jakémkoliv pořadí - existuje několik edic seriálu, z nichž každá řadí epizody diametrálně odlišně) postupně nabývají na bizarnosti a psychedeličnosti (která vrcholí v závěru seriálu, po jehož odvysílání zmatení fanoušci seriálu obléhali McGoohanův dům a dožadovali se vysvětlení) a krásně zapadají do atmosféry konce 60. let, plné fantazie a tvůrčí odvahy. Nemohu než vřele doporučit. (21.11.2012)

Dokonalost! Seriál se zcela zřetelně inspiroval prvními Bondovkami, ale to vůbec není na škodu. McGoohan je cool a při jeho putování po Vesnici na vás často dýchne mysteriózno a tísnivá atmosféra. Akorát jsem se musel smát bílému nafukovacímu balónu - zabijákovi ... ono vraždící gymnastický míč se jen tak nevidí... (06.01.2009)

Vynikající mysteriózní seriál o špionovi, který se ocitne v městečku, aniž by tušil, jak, kdy a proč. Pátrá po tom, co zde dělá, a samozřejmě, jak odtud uniknout. Každý díl rozehrává variaci na toto téma, s výjimkou dvou dílů (v Londýně a závěrečného dada), každý je jinak napínavý a s typicky suchým britským humorem jen tak mimochodem. Patrick McGoohan, později známý jako padouch z několika dílů Columba, je zde dokonalý. (01.01.2015)