Sophiina volba

Dvojplánový příběh o lidském a uměleckém dozrávání naznačuje, že autor literární předlohy William Styron do něj vložil nemálo autobiografických prvků. Zprvu konvenční námět o tuctovém trojúhelníku mladých lidí uprostřed poválečného New Yorku na konci čtyřicátých let se postupně rozvíjí do otřesně tragického podobenství o děsu, zkáze a zhoubách, které do mezinárodního společenství vnesly země Osy. Součástí humanismu tohoto osobitého autorského pohledu, který Alan Pakula plně ve filmové podobě zachoval, je nečernobílost všech protagonistů. S hořkou nadsázkou lze napsat, že jim nic lidského nebylo cizí. A právě tato skutečnost, toto chápavě sdílející pozadí umožní o to víc respektovat a sdílet hloubku tragických, režisérsky, kostýmově i výpravově a kameramansky mimořádně přesvědčivě zvládnutých druhoválkových retrospektiv s celou řadou monumentálně vystavěných scén (pouť kolem bloku budoucích obětí hradných vražd v plynových komorách, setkání s Mengelem, Sofiina záchrana před dětským udáním v Hössově rodině, jež by znamenalo pro ni jistou smrt), doplněných o značně silný motiv polského protižidovského cítění, dotváří skutečný rozměr katastrofy, vyvolané druhou světovou válkou. Důsledky utrpěných ran se prolínají: Životem i výčitkami svědomí štvaná žena se ve svém bolu bojuje i apojuje se s psychotikem, opakovaně bičovaným svým svědomím po záchvatech plných hrubostí, agrese, brutality; neustálými střety mezi vnitřními hlasy jekyllovským a hydovským, nejen v životě, ale i ve společně sdílené smrti, která se stává jejich společným etickým i úlevným východiskem z trampot a hrůz jejich nenapravitelně zpackaných životů-tragédií. Podobenství o síle i slabosti lidského ducha - zhruba tak lze postulovat nadčasovou výzvu, kterou v sobě tento neprávem přehlížený film nese. V době svého vzniku i dnes. (01.08.2009)

Vrcholný výkon skvelej Meryl Streep v ešte vrcholnejšom filme. Tak kruto a zároveň nádherne spracované dielo, že nenechá na pokoji snáď ani toho najvyrovnanejšieho človeka. Z jednotlivých motívov vyžarujú silné emócie, ktoré boli navyše vložené do krutých časov druhej svetovej vojny. Okrem toho scenáristicky i režisérsky je to odprezentované bez najmenšej chybičky. (24.09.2007)

Knihu jsem nečetla, přesto z hodin literatury na škole moc dobře vím, o jakou "volbu" se jedná, takže mě vyvrcholení zasáhlo o poznání méně než jiné zvraty; kupříkladu Stingův rozhovor s Nathanovým bratrem. Jo, spoilerování by mělo být v některých případech trestné. Ale co už. Od první vteřiny jsem věděla, k jakému závěru film spěje, a tak jsem si užívala spíše provedení. Nevím, jak byly postavy vykresleny v knize, ale k žádnému ze tří hlavních herců nemůžu mít silné výhrady. Meryl Streep svou roli Sophie pojala svědomitě, navíc si maskéři vyhráli i s vizuálním dojmem (4 podoby Meryl aneb "Meryl před Osvětimí", "Meryl v Osvětimi", "Meryl po příjezdu do USA", "Meryl v Brooklynu"). O Klinovi někteří píšou, že oproti knize nebyl dostatečně šílený, nemůžu posoudit, nicméně moje názory na jeho postavu byly proměnlivější než počasí, takže rozhodně nemůžu říct, že by byl nudný. Naopak mi jeho Nathan sedl z celého filmu asi nejvíc a celkem mě mrzelo, že nedostal víc prostoru. A co se týče samotného Stinga, byl takové nepříliš výrazné pojítko příběhu, ale vzhledem k jeho dvěma zajímavým sousedům mi to nijak nevadilo. Toliko k hercům. Jo, a ještě jedna poznámka na závěr; film je víceméně rozdělen na dvě části, jakýsi "současný život" a "vzpomínky na válku". Řada recenzentů, zdá se, prerefuje to druhé, já si užívala obojí stejně. První část kvůli rozporuplné postavě Nathana, druhou díky výborné proměně Meryl Streep. Pokud se vám nechce číst dlouhou knihu, myslím, že film v tomto případě nebude úplně špatnou volbou. (03.03.2010)

Brilantní herecký výkon Meryl Streep podtrhoval velice smutný a určitě pravdivý příběh. Jsem Bohu vděčná zato, že žiju v této době a nemusím být v kůži ženy, která se musí TAKTO rozhodnout ... velice silný a dojemný příběh ... (04.08.2011)

Jak tu již přede mnou někdo zmínil v komentáři - připadá mi, jakoby byly dvě verze tohoto filmu a zatímco většina hodnotících viděla tu dobrou, já narazila na tu špatnou.. Po celou dobu jsem se snažila pochopit, co na tom filmu je. A proč se to vlastně jmenuje "Sophiina volba". Celou dobu příběh totiž vypráví o třech přátelích, kteří se chovají rozverně, hloupě a podle mě dost nelogicky - a aby se neřeklo, asi tak na dvacet minut z celé stopáže (!) je tam Meryl Streep v koncentráku. Oné osudové volbě byly věnovány snad dvě minuty na konci. Nemluvě o nepřehledném skákání z jedné linie do druhé. Co to ksakru mělo být? Ten film je tak neskutečně vycpaný nudnou, nezáživnou vatou, až se mi z toho chce ve čtyři odpoledne spát. Viděla jsem už dost snímků na toto téma a myslím, že Sophiina volba je opravdu z toho slabšího soudku. (06.07.2014)

Ale s Magdou Vašáryovou bych to viděla radši. (01.05.2009)

Zaujimavy scenar, pri ktorom mohla Meryl Streep ukazat svoj herecky talent, kedze to bol jeden z tych prvych filmov na zaciatku jej hereckej kariery a hned dostala svojho prveho Oscara za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe. Taktiez aj pre Kevina Klinea to bol zaciatok a z mojho pohladu by si tiez zasluzil aspon nominaciu za tuto ulohu, ale to sa mu podarilo o par rokov neskor, ked ho John Cleese vdaka tejto ulohe obsadil do komedii RYBA JMENEM WANDA (1988) a nielenze bol nominovany, ale hned dokazal nominaciu premenit na Oscara. Jediny Peter MacNicol mi tam nesedel, nech sa uz akokolvek snazil, pretoze mal smolu, ze u mna bol zaskatulkovany ako komedialny herec z filmov napriklad KROTITELE DUCHU 2 (1989), DRAKULOVINY (1995) alebo MR. BEAN: NEJVETSI FILMOVA KATASTROFA (1997). Ale naspät k filmu Sophiina volba. Prva polovica je cisto dialogova medzi spominanymi troma protagonistami a az v druhej polovici filmu pridu na rad desive a smutne sceny z koncentracneho tabora. Je zaujimave, ze sa uvazovalo aj o obsadeni Magdy Vasaryovej do ulohy Sophie... 29.05.2010 _______ Meryl Streep - (Sophie) +++ Kevin Kline - (Nathan) +++ Peter MacNicol - (Stingo) +++ Rita Karin - (Yetta) +++ Stephen D. Newman - (Larry) +++ Greta Turken - (Leslie Lapidus) +++ Josh Mostel - (Morris Fink) +++ Produkcia: Alan J. Pakula +++ Hudba: Marvin Hamlisch +++ (29.05.2010)

Velice dobrý film, při kterém vám ani nepřijde, že se na něj koukáte už dvě a půl hodiny. Opravdu, toho jsem se nejvíc bál, když mi bylo řečeno, že tento film je "v podstatě nuda, až na tu slavnou scénu volby". Pro mě to teda nuda nebyla. Konečně jsem totiž viděl Meryl v její zřejmě nejslavnější roli, za kterou právem dostala Oscara. Konečně jsem viděl hrát Petera MacNicola normálního člověka, a ne troubu nebo génia. A konečně jsem viděl onu slavnou scénu, kdy si hlavní hrdinka musí vybrat, kdo přežije. Jestli její chlapec, nebo děvče. A ta scéna na mě zapůsobila, ale jinak, než jsem si myslel, že zapůsobí. Totiž, domníval jsem se, že to budou protahovat, aby z toho vytřískali emoce, ale ne, tahle scéna trvá tak minutu, možná ani to ne. Ale nedávám plný počet jen kvůli tomuto. Ne, dávám ho hlavně za Meryl, Petera, Kevina a fakt, že opravdu je se na co koukat celých 150 minut. P. S. Jediné, co mi trochu kazilo zážitek, byly asi ty nejhorší titulky, jaké kdy byly vydány v rámci levných DVD. Viděl jsem už hodně těchto "trafikových DVD" ale na žádném nebylo tolik (a celkem základních) chyb, jako zde. To, že tři věty přeložili jako jednu (a tudíž tam chyběly některé věty), bych ještě pochopil. Že se sem tam časování zpožďovalo, to taky, ale když někdo neví, kdy se píše mě/mně nebo ji/jí, tak to už je fakt zvláštní… obzvlášť když si uvědomíte, že za tohle dostal někdo zaplaceno… (18.08.2010)

Meryl Streep dle očekávání válí, ale kolem ní se to místy bortí jako domeček z karet. Knihu jsem nečetl, ale její filmová podoba jakoby místy netušila, jak správně „nastartovat“ diváka. Jako jeden z nich nebudu sypat hvězdy jen proto, že film sklidil nemalé množství filmových ocenění a pochvalných poplácání po ramenou. Na mě je až příliš sterilní, nenápaditý, akademický a nebýt vzpomínek na minulost, nebudu mít už nikdy důvod se k tomuhle křehkému dramatu vracet. (27.07.2012)

Kdo se obává citového vydírání, může být klidný, nekonalo se. Postupné odkrývání Sophiina příběhu pomohlo vstoupit do jejího světa, který přes všechnu snahu okolí zůstává nesdělitelný a nepochopitelný. Snad právě proto učiní svoji poslední volbu a odchází od muže zdravého a milujícího, ke komplikovanému a nemocnému. (25.10.2016)

Kde by dnes bola Magda Vášaryová, keby bola na úlohu Sophie prikývla? M. Streep na seba právom strháva maximum pozornosti. Prvá polovica filmu je úplne iná, ako tá druhá a je v nej hlavne pokus o úsmev a život, pretože dvojica ako Sophia a jej divoký schizofrenický priateľ v podaní K. Klina, to naozaj potrebuje. K. Kline a jeho napodobovanie južanského prízvuku v úvode filmu ma neskutočne pobavilo. Nechcem si ani prestaviť, ako to dabing zbabral. Hlavne druhá polovica obsahuje scény z koncentráku, na ktoré som čakal a hlavne na tú Sophiinu voľbu, ktorá je fakt strašná- doslova. Hotová nočná mora všetkých rodičov. Dúfajme, že to my nikdy nebudeme musieť riešiť.... Štvorhviezdičkový film s päťhviezdičkovým výkonom M. Streepovej. 80%. (27.03.2012)

Film odehrávající se krátce po skončení druhé světové války se točí okolo rozporuplné Sophie, která přežila jako jediná ze svých blízkých koncentrační tábor. Dostáváme se až do hloubky zmučené lidské duše, ochromené trýznivými zážitky z válečné minulosti. Příběh je to velmi silný, avšak podle mě se tvůrce filmu měl více zaměřit právě na těžkou volbu, ke které byla Sophie donucena. Tato děsivá událost je ve filmu zpracována jen tak na okraj a dostává se do pozadí, což je podle mě chyba. Je možné, že Wiliam Styron to takto zamýšlel... Nečetla jsem knihu, tak nevím, zda hlavním problémem jsou tedy mezilidské vztahy či děsivost druhé světové války. Každopádně musím vyzvednout výkon Maryl Streep, Magda Vášáryová, která měla roli dostat, by se jí asi těžko vyrovnala. (14.10.2006)

Legendární film a jedna z prvních dokonalých transformací Meryl Streep. Zajímavé je i zjištění, že Peter MacNicol a Kevin Kline kdysi hráli i seriózní role. Pomalé, intenzivní a nezapomenutelné. (31.08.2010)

Hořký bombónek se sladkou náplní, cumlá se faň. Oproti některým komentářům tady, mně se líbily více ty scény "ze současnosti". Jinak bylo dost zřetelně vidět, že se zastřihovalo, kde se dalo, což možná filmu ublížilo, ale chápu, že kdyby byl snímek ještě delší, měl by už asi problémy u většinových diváků (teda spíš oni s ním) (i když : kdo ví ?). Herecké výkony celkově velice faň a o M. Streepové už tu bylo napsáno dost. Vadilo mi chvílama akorát nedůsledné použití Stingových vnitřních monologů - občas jsem totiž zcela nechápal různé jeho motivace. Celé vyprávění se odvíjí z jeho pohledu, takže se s ním identifikujeme - a ke konci nás najednou "vlastní jednání" překvapuje. Ale jinak opravdu faň podívaná, přestože potenciál (i když jsem předlohu nečetl) považuju za nevyužitý. (08.05.2007)

Krasny a emotivni film, ale z dnesniho pohledu misty preci jen trosku rozvlekly... (03.09.2003)

Film kopíruje na 120% román, proto celou dobu plyne neuvěřitelně nudným, pomale pomale pomale pomalým tempem. Proto je prvních 40 minut tím nejprázdnějším a nejhluchšším místem ve filmu, které jsem kdy viděl. (13.12.2009)

Z filmu je prostě znát, že čerpá z velice obsáhlé předlohy. Myslím, že mohl Pakula knihu přepsat lépe. Například Stingovo neúspěšná, vedlejší, milostná aférka mi přijde zbytečná a pouze zcizuje od zajímavé dvojice Sophie a Nathana. Vůbec celá první část je slabší. Síla filmu však spočívá ve scénách z koncentračního tábora. Kontrast mezi zabláceným táborem a vilou Rudolfa Hesse je hrůzný. Scéna, kdy si Sophie povídá s Hessovou dcerou je děsivá i přestože zde není nic vyřčeno. Ve scéně je patrná již od dětství výchvou vštěpovaná nenávist a pohrdání, která vypovídá o zrůdnosti doby stejně efektně jako mnohem brutálnější záběry. Meryl Streepová mluví skvěle polsky, německy a hlavně si geniálně poradila s polským akcenetm v angličitně. Když jsem zkusmo přepnul na dabing a slyšel jsem pouze Zlatu Adamovskou mluvit normálně, viděl jsem jak tím okamžitě výkon M. Streepové spadl o 50%. (04.08.2008)

Světová klasika v hrozivých tónech lidské nenávisti a krutosti za doby nejobsáhlejší lidské války. (17.04.2010)

Na dojmy z knihy nestačí ani přesvědčivá Meryl, ale zážitek to je i tak. Doporučuji:-) (24.07.2008)

Jak je román šíleně zdlouhavý ve své mně nepochopitelné zálibě detailně popisovat interiér každé místnosti, minulost každé vedlejší postavy i myšlenkové pochody hlavního hrdiny, které příběh pramálo posouvají správným směrem, tak film ubíhá přes svou papírově odpuzující stopáž nesmírně hladce, z knihy si citlivě vybírá jen to nejdůležitější a daří se mu úspěšně evokovat přesně ty emoce a dojmy, o něž se bezpochyby snažil i tvůrce předlohy Styron. Přičemž zásadní roli hraje nejen přesná režie, ale hlavně ústřední herecký trojlístek, který předvádí svůj talent v plné parádě a především Kevin Kline si za to precizní znázornění rozporuplnosti a skrývané záludnosti Nathanova charakteru říká o Oscara doslova každou pronesenou větou. Navíc scény z Osvětimi jsou skutečně výborné jak obsahově tak formálně, a přestože patří k vedlejším motivům, zanechají zdaleka nejsilnější dojem. Jedinou výraznější slabinou tak zůstávají lehce prkenné divadelní dialogy - opravdu je potřeba, aby se aktéři nejprve pět vteřin tvářili strašně záhadně, a až poté se pomalu namáhali s odpovědí? Jinak byl ale tenhle film (a kniha bezpochyby také) správnou volbou.. 85% (31.07.2014)