Ray

Ray je skutečně film, který stojí a padá na ikoně Raye Charlese, nenabízí žádnou přidanou hodnotu, je to docela úzkoprsá a neinvenční biografie, která má velice malou šanci, že diváka zaujme, pokud není fandou Raye Charlese nebo aspoň jemu podobné muziky. První polovinu jsem protrpěl, zdramatizování v drogovém období způsobilo vítané oživení, ale opět jen potvrdilo zkostnatělou dynamiku nepřekvapivých biografických filmů (vzestup-pád-prozření). Upřímě pochválit mohu jakš-takš režii a samozřejmě perfektního Jamie Foxxe. 5/10 (22.03.2010)

Chudý černoch v dětství překoná dvě tragické události, aby se následně stal hudební senzací a ještě významně přispěl ke zrušení rasové segregace. Život zkrátka píše nejlepší scénáře. Ray Charles si zaslouží obdiv za řadu geniálních hudebních čísel. Mnohé stvořil pod vlivem drog, byl dost na prachy a věrnost mu moc neříkala, ale čet to vem. Buďme rádi, že film vznikl ještě v nekorektní době a máme možnost vidět životopis a ne pohádku. (08.10.2022)

Když tak nad tím přemýšlím, tak Coeni mi s "V nitru Llewyna Davise" úplně zničili možnost užít si tady ty uhlazené na-oscary-aspirující útržkovitě biografické ilustrace - a nutno dodat, že i předtím jsem byla dost skeptická. Vždycky mě totiž nejdřív bude zajímat především hudba a až potom její autor/interpret. A už vůbec mi nejde o správnost životopisných údajů (viz filmy, o kterých píšu na konci), ačkoliv mě vždycky zaráží, jak mystifikačně s emocemi zacházejí filmy, které se vydávají za pravdu. Ale rozhodně za můj záchvat skepse vůči Rayovi nemůžou jenom Coeni, ačkoliv u nich uctívám to, jak nechají písně zaznít v celém rozsahu, nemají potřebu je kouskovat do klipovitých montáží nebo komentováním vysvětlovat a hlavně že je používají jako stylotvorný prvek a ne jako křoví - což mi přijde jako přesný opak toho, co se děje v Rayovi. A jako pozitivní příklad uvádím další hudební (kvazi) biografie, které mi přijdou dobře udělané: Sametová extáze, Beze mě - Šest tváří Boba Dylana a zcela z našich luhů Rok ďábla (+ čestná zmínka Amadeus). Spojnici tvoří dobře zvolené ozvláštňující formální twisty a zejména nadhled vůči portrétovanému fenoménu. Slepý obdiv (pun not intended) nevede nikdy k ničemu skvělému. (07.08.2016)

Ray je filmem, který se nesnaží zasáhnout nás silnými momenty a pečlivě budovanou atmosférou, ale svou skutečností. Režisér snímku Taylor Hackford se rozhodl vybrat si krátkou kapitolu ze života geniálního hudebníka Ray Charlese a nezkreslovat jej nějakými falešnými údaji a pozlátky. Ne jen že v tom neviděl důvod, vždyť život tohoto hudebního skladatele byl plný zvratů a dobrodružství, ale zároveň mu to nepřipadalo fér. Udělal však dobře? To je otázka na kterou si musí odpovědět každý sám, já se však přikláním k té kladné variantě. Film ačkoli není zakládán na silných momentech je silný sám o sobě. Ray Charles byl slepý, ale neviděl jediný důvod, proč by ze sebe měl dělat mrzáka, protože tím se on rozhodně necítil. Dokázal se se svým handicapem poprat a nakonec to dotáhl do míst, kam nemá sílu se dostat ani většina zcela zdravých lidí. Ano, měl těžký život, osud mu neustále házel klacky pod nohy, ať to již byla smrt bratra, za kterou se dlouho sám cítil vynen, nebo jeho aféra s drogami, ale jak jsem již napsal, Ray se dokázal navzdory všem problémům vydrat až na vrchol hudebních hitparád a stal se nejoblíbenějšm hudebníkem svých dob. Zemřel v roce 2004, ale jeho památka stále žije a nikdy nebude zapomenuta, alespoň v Georgii ne, neboť jedna z jeho skladeb se stala státní hymnou tohoto státu... Jammie Foxx předvádí v excelentní herecký výkon, za který byl právem oceněn Oscarem. Přesto přeze všechno se však nejedná o film, který bych toužil vidět ještě několikrát, možná za to může slabší rozjezd nebo to, že hudbu Raye Charlese sám moc neposlouchám, i když proti ní nic nemám, ale stejně se jedná o další skvěle natočený biografický film. (08.01.2006)

Wow! Čekal jsem, že to bude výborný, ale film překonal moje očekávání. Kromě fenomenálního výkonu Foxxe a perfektní hudby se mi líbilo také naprosto vyvážené střídání vážných a humorných scén. Nebudu se dále rozepisovat; dávám jasných 5* a vřele doporučuju. (01.11.2008)

Vím, že už jsem nejmíň sto padesátá první, kdo to opakuje, ale Jamie Foxx všem vytřel zrak (první náznaky přišly již s Collateralem). Na plátně nebyl žádný Foxx, ale Raymond Charles Robinson čili americká jazzová legenda 50-tých a 60-tých let. Jak tak nad tím přemýšlím, líbí se mi tenhle snímek čím dál tím víc. Třeba věčná Rayova osamělost (i když je stále mezi lidmi) nebo způsob, jakým režisér Taylor Hackford zobrazil léčení se z drogové závislosti. Ray je prostě úžasné dílo, přece jen mu však malinký kousíček k dokonalosti chybí (přílišná životopisnost). P.S. Ještě se musím zmínit k hudbě - o jazz (ale i další Charlesovy hudební styly) jsem se nikdy nijak extrémně nezajímala, ale tady mě nadchnul tak, že už se těším na soundtrack. Ten prostě musí být bombastický, to si pište ! (19.02.2005)

Ukážková epická báseň pre biografické filmy - ani nie tak o živote muzikanta, ale umelca všeobecne. Všetko, čo bolo vo Walk the Line dobré, je tu ešte o 80% lepšie, a to už zo základu kôli tomu, že Ray Charles bol o dimenziu vyššie - aj ako skladateľ i interpret. (a pritom uznávam aj Johnnyho Casha). Nehovoriac o neskutočnom výkone Jamieho Foxxa... (10.04.2010)

Vždy sčasti hodnotím film podľa toho, do akej miery podnietil moje zisťovanie informácií o tej ktorej osobe (skupine, atď) po skončení filmu. Po tomto filme som googlil o Rayovi asi ešte ďalšiu hodinu, takže spokojnosť je vysoká. Prvotriedne výkony, herecké aj režisérske, krásny film s veľkým náklonom k piatej hviezdičke. 85%. (12.11.2008)

Nazval bych to: "řemeslná práce". Některé scény byly zbytečné. Navíc flashbacky mládí byly sice dojemné/poutavé, ale nijak extrémně důležité. Je však až neuvěřitelné, jak strhující je v Hackfordově podání například jen "obyčejné" nahrávání ve studiu. Pokud jsou ve filmu o skvělém hudebníkovi nejlepší scény kde má hlavní prim právě hudba, je alespoň v tomhle aspektu vše v pořádku. (08.02.2005)

Dopriať si porciu obľúbenej muziky podporenú obstojným príbehom s neuveriteľným hereckým koncertom Jamieho Foxxa – čo viac si môžem priať ? Pri sledovaní iste zohrá veľkú úlohu miera sympatie k Charlesovej hudbe. Keďže u mňa je maximálna, takým bol aj zážitok. Samotný obraz nebol dlhým videoklipom, ale skôr výsekom z najzaujímavejšej časti života slepého speváka, kedy uňho dominovali sex, blues a heroín mixnutým traumou z detstva. Výnimočný živel v hudbe, rebel a prekračovateľ dovtedy zavedených hudobných kánonov je zvyčajne aj rebelom v živote. Dôležitý je bezpečný a istý prístav, do ktorého sa môže vracať. Hoci Ray si ich vybudoval niekoľko (zvyčajne niekoho zo sprievodného ženského spevu), ten hlavný a základný mu poskytla jeho vnútorne veľmi silná manželka. V samotnom príbehu by som uvítal väčšiu naturálnosť, vyplývajúcu z Charlesovvej živelnosti, ktorá bola filmom zjemnená v záujme väčšej diváckej akceptovateľnosti. (07.03.2005)

Ray by se stal pouhým nudným životopisem jedné legendy, nebýt jednoho Jamieho Foxxe. Klaním se.. O tom, že Charles byl génius snad málokdo pochybuje a i množství zvládnutých hudebních stylů ho řadí jednoznačně na hudební vrchol. Nemusíte být jeho obdivovatelem, stačí se nechat ukolébat jeho hudbou, která asi nejvíce působí při koncertních scénách. Ale i on zažíval životní tragédie – nikoli slepota, ale heroin ho zlomil, Jamie Foxx ale poslepoval všechny emoce do detailů. Životní role.. (08.01.2006)

Ray Charles je osoba, která změnila USA. A to bez jakékoliv nadsázky. A tento životopisný film je toho důkazem. Vynikající hudba, skvělý Foxx, (zasloužený Oscar), a celkově je to natočeno velmi precizně. Plný počet nedám z jednoho důvodu: Dle mého je to trochu dlouhé. Chtělo by to zkrátit tak o půl hodiny. A pak bych měl důvod dát full house :-) (02.11.2008)

Tú jednu hviezdu navyše pridávam za hudbu, pri ktorej som nedokázal pobechať nohy a celé telo v pokoji ... Šialene rýchle čísla, ako aj melancholicjé swingovky, či gospely, tak to je to, na čom som bol odkojený.... mňamky (20.01.2008)

Jammie Fox je možná Rayovatější než Ray Charles sám a Oscara si právem zasloužil, přesto filmu dávám, snad díky tomu, že tuhle hudbu nemusím nebo možná proto, že ten příběh mi přišel vcelku prázdný, slabších 60 procent. (01.02.2009)

Takto si predstavujem životopisný film. Nie každej osobnosti sa dostane takto skvelý film, zvlášť, ak by sme chceli porovnať o koľko bohatší a búrlivejší život zažili iné osobnosti a napriek tomu filmy o nich až také dokonalé neboli. Príbeh Ch. Raya začína v čase, keď iba rozbieha svoju kariéru. Spomienkami sa vraciame do detských čias, kde zažil prvé zoznámenie s pianom, život s mamou, ktorá mu často vtĺkala do hlavy foresto-gumpovské životné múdro " Kto klame, ten aj kradne", ktoré sa mu na jeho ceste slávy často zíjde, či tragickú nehodu, pri ktorej prišiel o život jeho brat. Nesie na nej určitý podiel viny a režisér T.Hackfort výrobne využil túto traumu a pripravil pre diváka niekoľko kvalitne mrazivých hororových scén. Mňa zaujal hlavne kufor plný vody. V detstve Ray pomaly začal strácať zrak a všetky scény okolo toho sú skvelé, zvlášť s jeho matkou, ktorá ho neskôr musela opustiť. Hudobné čísla sú výborné, vôbec nenudia a už vôbec nemožno povedať, že sú tam iba do počtu. Tento film má s filmom Walk the line spoločného strašne mnoho, tak ak sa vám páčil, bude sa vám aj tento. J. Fox zahral slepého Raya fantasticky, vrátane jeho pohybov, či mimiky ale v krásnej snovej scéne, kde je vidiaci, je zrazu najmenej presvedčivý. T. Hackford odviedol výbornú prácu a ja filmu nemám čo vytknúť. Jediné, čo ma napadá je, že film nejako nevysvetlil jeho krívajúcu chôdzu. Možno je to v director´ s cut, ale je to iba detail. Mám chuť si to pozrieť znova a aj preto plný počet. 90%. (20.06.2011)

Rayovu legendární kůži si v režii tvůrce Ďáblova advokáta navlékl tarantinovský Jamie Foxx. O sto babek, že si po zhlédnutí téhle drámo pecky zakoupíte CD s Charlesovými největšími hity... (08.01.2014)

Tradičně pojatý biografický film, stojící převážně na skvěle vykreslené atmosféře Ameriky na přelomu 50. a 60. let, legendární hudbě (Hit the Road Jack) a jednom zcela geniálním výkonu Jamieho Foxxe. Jeho výkon patří mezi takové transformace jako je ta De Nirova v Zuřícím býkovi nebo přeměna Nicole Kidman v Hodinách. Hackfordův životopisný snímek, možná nepatří mezi zrovna ty nejoriginálnější, i tak vás ale zrod legendy rhythm and blues dostane. (01.11.2008)

"I NEVER WANTED TO BE FAMOUS. I ONLY WANTED TO BE GREAT." ------------ Byť tak o polhodinku kratšie a s väčším množstvom vyhrotených situácií, bolo by to perfektné. (15.10.2017)

Ray je neinovativnim, ale remeslne velmi zrucne odvedenou praci, ktere bych snad z formalniho hlediska mohl vycist jen do hlavniho pribehu obcas nevhodne zarazovane flashbacky a v jednu chvili i kapku zmatene stridani nekolika casovych rovin. Z hlediska scenare film pokryl v podstate nejzajimavejsi casti Charlesova zivota a po cele dve a pul hodiny ani na chvili nenudi. Naprosto dokonalym je pak ale vykon Jamieho Foxxe, ktery se mi jevi snad jako jediny mozny vitez letosniho Oscara, ale jak znam akademii, muzem se dockat cehokoli - prominte, ale at hraje Di Caprio sebelip, s timhle se to neda srovnavat. Takovou energii vlozenou do postavy a vciteni se do role jsem uz dlouho ve filmu nezazil - bravo. Bohuzel jde ale o film na jedno ci dve skouknuti a to je asi jeho nejvetsi slabina. (15.02.2005)

Ray Charles se stal legendou a mojí osobní ikonou! Jenže, tenhle film mi úplně změnil pohled na jeho osobu, muzika zůstane pořad stejně nadpozemsky krásná, ale on se mi znechutil. Jamie Foxx sice ve své žitovní roli, ale to nehrál Raye Charlese!!! Ray měl úplně jiné pohyby, grimasy, všechno. A za tím si hodlám stát, protože jsem viděl snad všechna jeho videa... Nuda... (01.07.2008)