Nastala chyba při přehrávání videa.
  • liborek_
    *****

    Myslím, že se dá do puntíku souhlasit s oficiálním textem distributora - Wajda opravdu tuhle historickou perlu zrežíroval skvělým způsobem, film skutečně překypuje výbornými dialogy a Gerard Depardieu tady bezpochyby podává jeden ze svých nejlepších výkonů (ale vynikající je i představitel Robspierra Polák Pszoniak). Snímek se soustřeďuje na konfilikt dvou osobností Velké francouzské revoluce a na pozadí vlády teroru zobrazuje úskalí revolučních tendencí, které se bohužel opakují stále dokolečka a nevyhnou se žádné době. Zkrátka revoluce požírá své děti - tak to vždycky bylo a tak to bude. Nádhernou pointou je závěrečný výstup malého chlapce, kterak recituje zoufalému a nemocnému Robspierrovi Deklaraci občanských práv... Zkrátka Danton je úžasný film s nepřekonatelnou atmosférou a i přes neodvratný a každému jasný konec nechává diváka napnutého až do konce. Film s velkým F...(10.10.2006)

  • Morholt
    ***

    Dělat z Dantona hrdinu a z Robespierra padoucha je hodně laciné. Soud s Dantonem bych spíše přirovnal k politickým procesům v 50. letech, kdy komunisté věšeli své spolustraníky. Čili svině se zbavovaly sviní. Film sám se místy až příšerně táhne a já měl neodbytný pocit, že vše je točeno výhradně pro Francouze, případně pro ty, kteří se o události kolem Francouzské revoluce zajímají. Pozornost tak udržují jen výborný výkon Gérarda Depardieu a strhující projev Wojciecha Pszoniaka v roli Robespierra, který svého francouzského kolegu v mých očích přehrál. 50%(21.7.2015)

  • dee-key
    ***

    Poměrně slušně se daří vylíčit chaos a sociální rozdíly, které ve Francii zavládly. Pomocí monologů a rozhovorů hlavních postav film předkládá hlavní myšlenky i vlastní historii. Potíž nastává v okamžiku, kdy divák není obeznámen s historií revoluce. Jednotlivé činy a výroky Dantona nebo Maxmiliána se stávají nepochopitelnými a zmatenými. O hédonistického Depardieua se tahá asketický Robespierre a bezejmenný pidimužík s kordem, ale proč? To je otázka. Danton se na scéně potácí ze strany na stranu, popíjí víno a jeho záměry jsou neznámé. Když se výbor pro veřejné blaho rozhodně ho uvěznit, divák nemá ponětí, proč to udělal. Evidentně má ale obtloustlý politik moc manipulovat davem. A tak mezitím, co probíhá směšný vykonstruovaný proces, Robespierre se nechá malovat. V zásadě je zde Maximilián vylíčen jako kostnatý a, ač povětšinou s klidnou tváří, výbušný diktátor, který nechává zabíjet lidi pro vlastní přesvědčení veřejného blaha. Danton oproti tomu je zde jako mučedník, jediný pravý idealista, který chce dobro pro lid. Krátce po expresivní popravě Dantona a dalších kontrarevolucionářů se Robespierre jeví jako nemocný chudý stařec, který pochybuje sám o sobě, což si uvědomuje, když mu jeho synovec recituje revoluční články. Film má několik kladných momentů, ale jako celek se mi zdá, že hraje spíše na dojem. Hudba, která nedokresluje, ale tvoří atmosféru, expresivní výjevy stříkající krve, plamenné projevy, opulentní hostina. Naproti tomu informační hodnota pokulhává, protože divák je uveden do již běžícího děje a problematika je jen lehce načrtnuta. Každopádně poselství filmu, že revoluce začala zabíjet své vlastní děti, se podařilo vyobrazit celkem přesvědčivě.(19.12.2013)

  • Radko
    ***

    Dialógmi prehltené, prevažne interiérové dielo pripomína skôr kostýmovú divadelnú drámu, nie historický veľkofilm. Určitá pútavosť sa tomu, vzhľadom k zvolenému historickému obdobiu, uprieť nedá, ale o nič mimoriadne, hodné viacnásobného uzretia nejde.Mňa najviac potešila drobná scénka, ukazujúca plagáty so ženami poodhaľujúcimi svoje nahé prsia, ktorá len potvrdila tézy spisovateľa Roberta Antona Wilsona, ktoré naformuloval v knihe Ištarin návrat (súvis oslobodenia ženy s odstránením skostnatených pravidiel patriarchátnej spoločnosti). Na okraj filmu drobná poznámka: Pokiaľ platí vo viacerých komentároch spomínaná téza o revolúcii, ktorá požiera vlastné deti - s čím v prípade Dantona i Robespiera súhlasím - tak potom to, čo prebehlo u nás v r. 1989 nebola vôbec žiadna revolúcia, ale púhopúhy mocenský prevrat. Veď deti našej "revolúcie" si spokojne žijú naďalej a nie je mi známa jediná obeť. 70%.(17.12.2009)

  • Malarkey
    ***

    Hooooodně utahaný, ale na svojí dobu zajímavá koprodukce Polska, Francie a Západního Německa a nebýt hlavní role, asi bych to ani nedokoukal. Gérard Depardieu už jako mlaďas dokázal neskutečný kousky, zahrát buřiče své doby tak jako by to nedokázal snad nikdo. Díky němu jsem na film také dokoukal, jinak bych se asi utrápil. Film samotný totiž není nic unikátního, machinace, nenávist, závist, a zase ty machinace. Je to stále dokola, ale v té době to jinak ani fungovat nemohlo. Danton v tom udělal docela zásadní bordel a proto se na to nechalo koukat, ale nehrát ho Gérard, asi ten film ani nedokoukám. Tyhle historické fresky známých osobností mi příjdou stále na jedno brdo, žádná změna, ale tady ta změna vyčnívá, a to se mi na tom hodně líbí.(31.12.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace