Lovci pokladů

Zpracování filmu, výprava a výběr hereckého obsazení je nadmíru povedený. Ale... jak já nemám ráda tolikrát v tomto filmu zazněných, a jim podobných, otřepaných žánrových frází. Proč se musí pořád někdo někomu omlouvat a ten druhý ho pak uklidňuje tím, že to přece není jeho vina? Jenže to se asi nikdy v případě hollywoodských hvězdných blockbusterů nezmění. "Promiň, že jsem tě pustil, chtěl jsem zachránit deklaraci." - "Neomlouvej se, já bych udělala to samé..." (07.06.2009)

Pro nás všechny odkojené Indym, kteří mají rády dobrodružné filmy o hledání pokladů je to myslím solidní až mírně nadprůměrná záležitost. Samozřejmě lze leckteré momenty v ději předvídat a to už vůbec se člověk nesmí pozastavovat nad 200 let starými čudlíky ve zdech, které po stisknutí či pootočení vytáhnou či odsunou žulový masiv :-). Ale jak říkám, my od Křížových výprav a Chrámů zkázy lecos odpouštíme. Tenhle film mi přišel slušný i obsazením, Cage tu ještě hrál což se o něm u posledních filmů moc říci nedá. Harvyho, Seana i Voighta mám rád a Diane byla k nakousnutí. Snad jen chudák Franklin, ten asi po celou dobu natáčení musel bouchat ve Filadelfii na odspodu náhrobní kámen.... No ale je dobře, že Amíci si umějí tak trochu udělat ze svých národních artefaktů i legraci. Závěr vypadal velmi dobře, ale nebudu spoilerovat. Spíše však než scénářem zaujme film vizuálem, ale jako oddychovka proč ne. Dávám za tři klíče. * * * (16.10.2015)

Je smutné pozorovat, jaké filmy dnes v Americe plní pokladny. Studio se patrně chtělo svézt na módní vlně knihy Šifra mistra Leonarda a narychlo spíchlo dohromady neuvěřitelně dementní zápletku s patřičně vlasteneckou tématikou. Postava Nicolase Cage je patrně génius - každou nicneříkající indicii dovede rozluštit během několika vteřin a ještě přitom americké školáky stihne poučit o demokratických zásadách Ameriky, bašty svobodného světa. Dalším problémem je, že se u Disneyů v honbě za mamonem rozhodli natočit film tak, aby na něj mohli chodit i nejmenší děti, takže v něm nikdo nikoho nezabije a nikdo nemluví sprostě (i neškodné "zatraceně" pronese Diane Krugerová raději v němčině), což v kombinaci s neschopnou režií posílá veškeré napětí do háje. A komerční úspěch se pochopitelně dostavil. Tak mě napadá - proč vlastně podobné filmy neumíme točit u nás? Potenciál na to rozhodně máme. Posuďte sami: ________DOMAŽLICE, 1431. Husité porážejí křižácké vojsko. Mezi uloupenou kořistí je i tajemný relikviář. Prokop Holý jej otevře a zjistí, že obsahuje legendární poklad, který objevili templáři v troskách chrámu krále Šalamouna. Prokop odveze poklad do Tábora a rozhodne se jej ukrýt a informace o jeho úkrytu předávat mezi členy husitského bratrstva z generace na generaci.________PITTSBURGH, 1918. Tomáš G. Masaryk podepisuje Pittsburskou dohodu o spojení Čechů a Slováků v samostatný Československý stát. Ukazuje se, že Masaryk je potomkem husitů a strážcem jejich tajemství, a rozhodne se na zadní stranu Pittsburské dohody napsat neviditelným písmem indicie vedoucí k pokladu. ________PRAHA, 1948. Ministr zahraničí Jan Masaryk je posledním v řadě strážců tajemství. Jednoho dne jej přepadne tajemný muž v kápi a snaží se tajemství vyzvědět. Jan Masaryk je ale statečný, tajemství neprozradí, a těsně předtím, než zemře na tvrdé dlažbě na nádvoří Černínského paláce, napíše na papírek indicii a ukryje jej do pukliny ve zdi. ________PRAHA, 2005. Černínský palác prochází rekonstrukcí a během ní ukrytou indicii objeví mladý profesor historie Marcel Hanáček. Okamžitě ji rozluští a ví, že musí najít Pittsburskou dohodu v podzemí Státního archivu. Tam se seznámí s mladou archivářkou Lenkou Masarykovou, Janovou pravnučkou. Společně ukradnou Pittsburskou dohodu, rozluští indicii na její zadní straně, a dojde jim, jaké tajemství husité ukrývali. Spolu pak postupují po dalších stopách ukrytých na stokorunové bankovce a na pečeti prezidenta republiky, přičemž jsou jim v patách Policie ČR a tajemní zabijáci v kápích. Nakonec ve velkolepém finále uvnitř hory Blaníku Marcel s Lenkou zvítězí, se zatajeným dechem otevřou poklad husitů, a dojde jim, že ne nadarmo měli husité ve znaku kalich. To by byl trhák! (31.08.2005)

Tak tady jste mě s hodnocením pěkně nasrali. Bejt v blbý náladě, tak vás tady všechny zjebu jak malý Jardy. Jako to, že Lovce pokladů hodnotěj blbě samozvaný vodborníci je v pořádku. Jejich život je beztak jen jedna velká nepřetržitá snaha vypadat jako vodborník s vytříbeným filmovým vkusem, ale to, že mě tu bude blbnout i moje vlastní topka je i na mě silná kávička. Kyti, Kájo, tohle je zrada, kdyby jste ten film takhle ohodnotili ve válce, nechám vás za to na místě zastřelit. A ty tuny zdejších vodborníků na americkou historii, cha, podle zdejších komentářů to vypadá, že v naši zemi je víc odborníků na americkou historii než v samotný Americe, ale dost už srandy, TOHLE JE PROSTĚ NEJLEPŠÍ FILM NA SVĚTĚ A HOTOVO. Od začátku je jasný že film natankoval red bull a pořádně sešlápnul plyn. Kdyby to šlo klidně bych vstoupil do děje, nejlépe v okamžiku kdy do něj vstoupila Diane Kruger, protože nic na světě mě nedokáže vzrušit víc než když Diane Kruger zapáleně mluví o deklaraci nezávislosti. Svůj moment tam mám i Nicolas Cage, jak tam tu deklaraci čoruje, to je slušná husťárna, deklarka je hlídaná jak prase a on vytáhne šroubák a začne tam s ním rajtovat jak nějakej instalatér. No prostě bomba, akce sice stíhá akci. Jen Diane zůstává k mému velkému zklamání pořád oblečená. Všichni tam totiž pořád lítaj od domu k domu, že nemaj čas ani pořádnej sex což mě celkem mrzelo. Na druhou stranu to chápu, být na stopě pokladu v zemi, kde se dá najít asi už jen ekonomická krize by rajclo každýho. Po x letech jsem si u TV zase pořádně za dobrodružněl a zase jsem zatoužil objevovat zašifrovaná tajemství s krásnou holkou po boku. Z filmu doslova přetéká nadhled, zábava a dobrodužství a to pro mě byl, je a bude vždy ten nejkvalitnější filmový materiál. (30.08.2010)

Dokonalý popcorn, štandartne odvedené remeslo (kde všetko od hudby až po réžiu je pevne ukotvené v intenciách "Bruckheimer style"), ktoré do bodky napĺňa formulu dobrodružných filmov "riddle, solve, find and quest". Rozprávka (postupne sa dostane na všetky hlavné ingrediencie od kamarátstva, cez lásku, utužené rodinné puto až po odmenu za námahu...) pre nástročné publikum a vyššie. National Treasure možno vzdialene označiť aj za Indiana Jonesa, avšak bez toho najlepšieho, čo Indyho robí tak pútavým a zábavným aj dnes - chýba tomu vnútroná iskra, alebo inak povedané oná prestupujúca mágia, čaro a hravosť. Aj napriek tejto absencii, ale National Treasure nie je zlý. Ak rezignujete na prísnu logiku, prižmúrite oči nad odhadnuteľnou vykonštruovanosťou deja a prítomnosťou viacerých klišé, ostane vám oddychovka, pri ktorej sa ani moc nudiť nebudete a dokážete zabudnúť aj na neustále podsúvanú ideu, že zase raz všetko leží v lone amerického národa na ich posvätnej zemi (tak poklad ako aj z toho plynúce právo konať). Škoda len toho, podľa mňa úplne zbytočného epilógu, ktorý je nielen okatou propagandou "american way of life", ale navyše čiastočne popiera predchádzajúce vyústenie deja (kvázi morálne posolstvo v trende obľúbenej globalizácie). P.S. Verím, že žánrovo a čiastočne aj tématicky spriaznený Da Vinciho kód bude minimálne o triedu lepší. (26.01.2005)