Two-Lane Blacktop
Režie:
Monte HellmanKamera:
Gregory SandorHrají:
James Taylor, Warren Oates, Laurie Bird, Dennis Wilson, Harry Dean Stanton, Alan Vint, Melissa Hellman, James Mitchum, George Mitchell, Rudy Wurlitzer (více)Obsahy(1)
Dva vyznavači rychlé jízdy – řidič a mechanik – v chevroletu z roku 1955 a muž středních let v zánovním žlutém Pontiaku GTO se náhodou potkají na silnici směřující odnikud nikam. Jejich závod napříč americkým Jihozápadem podle toho vypadá: je totiž lhostejným setkáváním a míjením v krajině, jež je za předním sklem nekonečně vzdálená. Zamlklá, podmračená stopařka by byla dobrou cenou pro vítěze, kdyby mohl existovat a kdyby ona nebyla zajatkyní vlastní svobody. Společnost Universal snila o „další Bezstarostné jízdě“, ale dostala něco víc. Nízkorozpočtová road movie je mrazivou odpovědí režiséra Monteho Hellmana (na filmu se podílel i jako střihač) na romantické okouzlení dlouhovlasými hrdiny na motorkách. Putování bezejmenných protagonistů (v podání hudebníků Dennise Wilsona a Jamese Taylora a Hellmanova oblíbeného Warrena Oatese) má výrazný existenciální rozměr: závod beze smyslu a bez konce je silným obrazem odcizení a nevíry v budoucnost Ameriky na počátku 70. let. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Road movie, kde se odehrávají některé zajímavé scény, ale stejně tak road movie, které vás může nechat naprosto klidnými. Já se asi budu řadit spíš k té druhé skupině, protože mnoho emocí ve mně snímek skutečně nevyloudil. Přímo jsem se nenudil, ale velikost jsem v tomhle díle prostě neviděl. A možná nikdy neuvidím. ()
4/10 Takovy typicky hippicky roadmovie ovsem na zpusob Fast and Furious v hlavni roli s Chevy kontra GTO. Squely souboy, kde se netuni vselijakyma primovstikovanyma srackama, ale PORADNYM VYKONEM. Za celou dobu jsem tam nevidel nikoho s rozbrusovackou a to je dobre. Pribeh sice nic moc, ale o to prece kwetinove generaci neslo... Oates se svyma kecama je vyborny, mladici jimz davno slezly vlasy se taky daji a sebevrazedna Birdy je vazne na zabiti.... ()
Velmi silný dílo, který se zdá bejt o ničem, ale je krásným a výstižným portrétem Ameriky střízlivějící z opojení létem lásky. A hlavně, zcela vás vtáhne do pocitu cesty, do pocitu bejt na cestě, jejímž cílem je bejt ve věčným tichu nad cestou. Alespoň tak mi to přišlo po závěru filmu, tak jsem pochopil ten uplnej závěr, nevim sice, jestli to takhle autor myslel, možná. Neni to lehkej film, ale cesta je nádherná...O hloubce filmu svědčí třeba i to, že v něm vůbec nejsou drogy, celkem typickej a v některých případech trochu lacinej úkaz filmů z týhle doby a tohoto tématu. Drogy i všechno jinýho by totiž narušovaly tu čistou atmosféru, která filmu vládne. A zvláštním způsobem jde o lidi, který se filmem mihnou (hlavně stopaři u G.T.O.) a se kterýma jsme nějak nucený soucítit. Prostě Hellman vytvořil dílo až duchovních rozměrů. Hlavní role ztvárnily James Taylor (folkař) a Dennis Wilson (z Beach Boys), jejich filmová jediná a nutno říct, že zcela přirozená role. Warren Oates byl asi jedinej profík a jeho postava je dobře ulítlá a asi hodně nešťastná, ale to se prostě nedovíme, což je nejspíš jeden ze záměrů filmu, nebejt moc konkrétní. A Laurie Bird, hrající dívku jsoucí jak míč na vodě, krásnou a tajemnou, byla sama taky tajemstvím, v době filmu jí bylo 18, pak byla přítelkyní Arta Garfunkela, ještě hrála v pár filmech, úspěšně fotila a v asi 25 letech si vzala v Artově bytě život. Dost smutný a souznící s její postavou. Ano, Two-lane Blacktop nezáří štěstím, ale vyvolává touhu podívat se do sebe a ptát se. ()
Two-Lane Blacktop mi ležel na disku už druhým rokem. Nějak se mi do toho nechtělo. Dneska jsem chytil chuť na nějaké ty sedmdesátky a konečně jsem se k němu odhodlal. Paráda. Romantická představa sprintů, která mi seděla o to více, jelikož kamarádi právě podobně přestavěli starou Oktávii. Nedialogy skvělé. James Taylor je krom skvělého muzikanta i ucházejícím plachým hercem. To samé platí pro Beach Boye Dennise Wilsona. -"You can never go fast enough." ()
Akysi Vanishing Point 2, a teda uz dost slaby film. Nic sa tam dohromady nedeje, len dialogy - jazda autom, dialogy -jazda autom a na tomto schematu funguje cely film. Rozhovory casto az o hovne. 40 % ()
70% chvilemi velice prijemne ()
Jak už jsem psal k filmu Vanishing point- je to všechno především o svobodě. Ta ovšem nese taky svá úskalí- holky jsou tak svobodný, že člověku utečou v první hospodě, kde zastavíte na snídani- kdekoli vás může zmlátit či zabít nějakej "míň svobodnej" venkovan- jste na cestě hodně času sami. To ale naši chlapci ve filmu, milovníci velkých motorů, zatím neřeší- jedou si vesele od závodu k závodu a živí je vítězství jejich stroje. Na cestě potkají chlápka co je na tom stejně, jen je v autě sám. No a do toho se jim zamotá jedna holka-stopařka, co má v hlavě guláš. A už je toho dost na film. Dneska by rejžu se scénáristou vykopli ze studia vysokým obloukem, kdyby s něčím takovým přišel. Tenkrát to naštěstí vzniklo, bo byla hippies nostalgie. Milovníci světa motorů si mohou přidat hvězdičku navíc...60% ()
v mnoha směrech dost nedotažený, bez napětí, akce, bez pořádnýho konce, jediný co mě nepřimělo si už v půlce promítání číst z víček byla skvělá postava přelétavé (slušně řečeno) stopařky plus sem tam nějaká ta vtipná scénka s Warrenem Oatesem. ()
< „Ide o to udržať sa v pohybe uháňaním po zemi. Pre udržanie vyrovnanosti musíš mať chuť cestovať. Inak sa zrútiš." > Čistokrvné road movie so všetkými pre a proti. Celý film sa závodí (Chevrolet 1955 vs Pontiac GTO) o to kto príde skôr do Washinton D.C., samotný závod nie je však taký podstatný... ()
Není to jenom o filmu. Je to o tý době. A ten film ji vykreslil bez patosu. ()
Jednoznačně největší hvězdou je Warren Oates jak frajírek ve středních letech machrující svým pontiakem GTO a krmící náhodné stopaře vymyšlenými historkami... ()
Nelíbila se Bezstarostná jízda? Tak myslím, že k tomuto si nemá smysl nacházet cestu ani asfaltku. Dvě auta se čtyřmi pasažéry jedou, jedou, jedou a nikam nedojedou. Jednou mluví o tom, že jedou do Washingtonu, pak zase do Miami. Občas se dva řidiči popeskují, zanadávají si že se předjeli, občas si jednoduše vymění auta nebo se zúčastní nějakého závodu na své cestě ze západu na východ USA, ale divák se ani nedozví, kdo vyhrál. Nedozvím se nic, proč v tom autě najednou sedí ta holka? Zajímavá je ta vytvořená realita, že každý na té štrece pracuje u aut - pumpy, mototechny, závody. Ale nic z toho, když si tam v lepším případě nikdo s nikým nic neřekne nebo si řeknou nějaký nesmysl. A k tomu všemu se film odehrává z velké části v noci, takže krajinu nejde taky pořád sledovat. A promiňte, ale ten ústřední Chevrolet '55 vypadá jak Trabant. ()
Vlasatí hubení kovbojové v džínových oblecích. Skoro nemluví, nežertují, jen se ženou se svým obrovským stádem koní někam vpřed. 70%. ()
Tohle je moje krevni skupina. Navic me pobavilo, ze ani jedna ze tri postav (ridic, mechanik, girl) nerekne podle me ve filmu vic jak pet vet. :-))) P.S.: Zvlastni road movie, ktera s Vanishing pointem vlastne nema nic spolecneho. ()
Dva mladíci závodí se starším týpkem v závodě přes celou zemi, přičemž sebou vezou jednu teenku. Monte Hellman nezklamal a opět mě unudil k smrti. Warren Oates se snaží, má pěknou káru, občas vtipného stopaře a občas zahraje nějaká pěkná písnička. Zpěváci Taylor a Wilson (Beach Boys) jsou naproti tomu naprosto nuloví, stejně jako jejich postavy (a to jejich auto je úděsná kraksna). Znuděná teenka kromě přesedání z auta do auta je tam naprosto zbytečná. Pokud čekáte nějaký adrenalinový závod, honičku nebo bouračku, čekáte marně. SPOILERY! A jak to skončí? No nijak... teenka odjede s někým novým, posádky se na závod vykašlou a film skončí uprostřed scény. Čili opět jednou zabitej čas s pitomým filmem. ()
Kdo má rád atmosféru staré sedmdesátkové Ameriky, kde se platilo 0.36$ za galon benzínu a komu něco říká 454 cui big block Chevy a 455 cui h.o. Pontiac, tak je pro něj tenhle film naprostá povinnost. Ústřední dvojice/trojice/čtveřice toho navíc moc nenamluví, takže je to příjemná oddychovka pro pravého petrolheada nebo milovníka road movie. ()
Pokud dáte pryč touhu a pocit blaha z jízdy, zbude nicotný děj, kde se za celou dobu vlastně nic neděje a do druhého dne film z hlavy vyšumí. ()
Muž v GTO mě asi zaujal nejvíc, to jak se snaží za všech okolností vypadat dobře (hloupé a chvástající kecy se stopařema) a přitom je vlastně stejný ztroskotanec jako dva nemastní (vlastně mastní) týpci, kteří objíždějí jeden závod za druhým a kteří na nějaké pózy (avšak jen zdánlivě) rezignovali. Nemají vůbec jasno kam ve svém životě směřují (prostě jedou "na východ" - cíl určený víceméně z nutnosti, bez nějakého zásadního důvodu). ()
Divný, lidi. Divný lidi. Ale dneska už se taky člověk předním sklem jen tak neproletí. Všechno má něco. A tihle ať klidně jedou dál. Nebudou mi chybět. I když kdoví? Možná po nich něco zůstane. ()
Znudená, bezcieľna jazda po vedľajších asfaltkách amerického juhu zbavená väčších emócií a zbytočných dialógov s výstižným koncom, ktorý skryštalizuje všetko predchádzajúce. Just passin' through. 75% ()