Sněhurka - Příběh hrůzy

"Hrůza" to tedy opravdu byla, ale jen co se týče divácké trpelivosti. Přiznávám se, že jsem to dokoukal se skřípěním zubů (a chvílemi jsem u toho dokonce i pospával), přitom začátek vypadal tak slibně! Bohužel moje představa o Sněhurce je oproti téhle slátanině diametrálně odlišná, navíc samotná ústřední postava byla natolik nesympatická až otravná, že jsem vlastně držel palce spíš její maceše (ostatně právě výkon Sigourney Weaver byl to jediné, co zde stálo za pozornost)... (13.07.2009)

Tak marně přemýšlím, pro koho byl tento filmový hybrid vlastně natočen? Pro milovníky hororů? Pro neposlušná dítka? Pro sběratele kuriozit? Možná pro infantilní sběratele hororů nebo pro infantilní milovníky kuriozit. A nebo pro infantilní sběratele hororových kuriozit. A nebo právě a jedině pro mě. Jako trest za to, že jsem si nešel zavčasu lehnout. (27.02.2006)

A Tale of Terror – príbeh Snehulienky, je spracovaný veľmi pochybne a nelogicky. Neviem čo mali proti pôvodnému známemu príbehu Snehulienky, pretože tento výtvor sa inak ako hlúpe sprznenie nazvať nedá. Proti przneniu pôvodných príbehov vo všeobecnosti nič nemám, ale toto nemalo vôbec zmysel. Ak by sa modifikácia príbehu uberala smerom toho teroru, ako hovorí názov + by sa pridalo napr. trocha sebaparódie, nahoty a čierneho humoru, mohlo to mať niečo. Alebo ak by bola snaha, pristúpiť ku spracovaniu seriózne. Ani jedno, ani druhé :-/. Tak ako v pôvodnom príbehu držíme palce kreslenej Snehulienke v boji za spravodlivosť a trocha toho šťastia, tak v tomto zlepenci zasa opačnej strane, ktorej neposlušná Snehulienka robí len problémy a ktorej by neuškodilo tých niekoľko rokov tvrdého spánku. Aspoň by bol pokoj. (28.10.2007)

Hned v začátku se stanete svědky pozoruhodného přírodního úkazu, neboť na starém rozložitém dubu vyroste pěkné červené jablíčko. Možná proto, abyste se nenechali zmást - abyste si přes avizovaný hororový nádech (podtržený úvodní scénou) dostatečně jasně uvědomili, že jste se ocitli v pohádce ... i když VELICE netradiční - a dětem nepřístupné. Neboť uvidíte nadprůměrně temné pojednání o tom, že není radno připlést se do cesty ženě, která přišla o dlouho a toužebně očekávané dítě - zvláště když za pomoci kouzelného zrcadla umí i trochu čarovat. S ohledem na chudičkou výpravu musím uznat, že se podařilo vytvořit velice slušnou, místy dokonce lehce přízračnou atmosféru. Nebýt do určité míry nelogického finále, uvažovala bych i o čtvrté hvězdě. Jak už to hlavní hrdinové s oblibou dělávají, i tady se na můj vkus až příliš lehkomyslně rozdělí - což lze vysvětlit snad jen bezbřehou naivitou spojenou s nedostatkem zkušeností, zbrklou statečností či dočasným pominutím smyslů. P.S.: Sigourney Weaver hrála jako o život, přesto mi do role zlé macechy nějak neseděla. Daleko víc nežli zákeřná snaha o likvidaci nevlastní dcerky jí zkrátka sluší nerovný boj s Vetřelci. ----- (Shodou okolností jsem tuhle tak trochu jinou Sněhurku viděla hned druhý den po zhlédnutí zbrusu nového velkolepého trháku "Sněhurka a lovec" Ruperta Sanderse, který je taktéž převelice originální, ale měl k dispozici neporovnatelně vyšší rozpočet - což lze rozpoznat hned na první letmý pohled. Tudíž si mohl dovolit být DALEKO epičtější - kromě toho jsou mi jeho hrdinové DALEKO bližší, a to bez ohledu na množství investovaných finančních prostředků.) (11.06.2012)

Co pak se nám to stalo s tím roztomilým a kouzelným příběhem o Sněhurce? Michael Cohn ho chytil za vlasy a bacil s ním zem. Vytvořil z něho temný a drsný snímek, který je nezáživný a nudný. Jediná osoba, která tu za něco stojí je Sigourney Weaver. Tu mám jako herečku hodně ráda, nebýt jí, tak o tenhle film ani nezavadím. Raději dám přednost klasickému příběh o Sněhurce než tomuhle inovativnímu příběhu, který místy připomíná nevábný guláš. (09.09.2011)