Černá Dahlia

Viděno na ČT2 v příšerném českém dabingu. Ačkoli mě to z počátku moc nebralo, ke konci mě ten film víceméně přesvědčil o svých kvalitách. Přesto jsem se celou dobu nemohl ubránit tomu, jako by zde sice bylo naprosto vše, co patří ke správnému noirovému snímku, ale přesto tomu pořád něco chybí. Snad by pomohlo výraznější obsazení nebo hudba, nebo co já vím, ale na mě to prostě celé působilo strašně ateliérově, falešně a zbytečně - proč proboha v 21. století točit noirovky, když má tento žánr svou zlatou éru a vrchol dávno za sebou? Nejvíce mi však vadil - na můj vkus - překombinovaný děj, v němž jsem se místy docela ztrácel, a potom, ó ano, musím to zmínit, herecký výkon Scarlett Johansson. Tímto filmem jsem si definitivně potvrdil, že ji nemám rád, ta holka je herecky úplně mimo a uniká mi, jak může být tak populární. Sečteno a podtrženo, Brian De Palma dozajista natočil lepší filmy, a ačkoli se mi ten debilní dabing sebevíc snažil film zprotivit, za sebe nemám problém dát mu 4 * - je tam celá řada výtečných momentů, které bezpečně usvědčují Briana De Palmu coby velkého režiséra. (09.09.2013)

Myslím že už z titulku určite tušíte, o čo sa bude jednať. Film na motívy podľa skutočných udalostí, ktoré sa odohrali v 40.tych rokoch v Amerike. Na tento film som sa dlho tešil ale nemohol som ho nikde zohnať. Výborní herci, kamera, celková nálada filmu. Určite sa tvorcovia veľmi snažili vytvoriť "noir" atmosféru tej doby a v skutku sa to podarilo. Fakt je, že film je nabitý dejom a človek často len trocha tuší, ako to presne bolo. Pochváliť musím obe herečky (Scarlett Johansson a Hilary Swank), ktorým to veľmi pristalo v dobových kostýmoch a s nastailovanými vlasmi ala 40.te roky. Muži nezaostávali (Josh Hartnett a Aaron Eckhart) s typickými trakmi a klobúkmi. Veľmi solídne prepojenie krimi, thrilleru, temnej atmosféry, noir a trošku tej erotiky. (03.01.2015)

Soundtrack Mark Isham: 1. The Zoot Suit Riots ,2. At Norton and Coliseum ,3. The Dahlia ,4. The Two of Us ,5. Mr. Fire versus Mr. Ice ,6. Madeline ,7. Dwight and Kay ,8. Hollywoodland ,9. Red Arrow Inn ,10. Men Who Feed on Others ,11. Super Cops ,12. Death at the Olympic ,13. No Other Way ,14. Betty Short ,15. Nothing Stays Buried Forever , (09.06.2011)

Brian De Palma. Jméno , které se stalo pojmem. Jeho poslední filmy však se svou kvalitou řadí k slabému průměru a jako by autor ztrácel svou vlastní tvář. Black Dahlia je krimi z doby před druhou světovou válkou. Josh Hartnett hraje policistu, bývalého boxera, pro nějž tato minulost je cestou do oddělení vražd k jeho budoucímu příteli Aaronu Eckhartovi a jeho přítelkyni Scarlett Johansson. De Palma rozehrává obtížnou hru, při které je hlavní hrdina postaven před sérii vražd a vyšetřování minulosti pomocí filmových zkoušek a cizích svědectví. Postupem času se prokouše až k závěrečnému prozření, které pravděpodobně odhadnete pokud umíte do 5 počítat. Herci odvádějí své a i Hilary Swank, která není bůh ví jak přitažlivá vypadá v dobovém kostýmu opravdu hezky. Na Joshi Hartnettovi mi nic nevadilo, dokud jsem ho neslyšel mluvit v originále. Jeho hlas je neskutečná hrůza a jestli si někdo myslí, že bude tenhle věčný klučina hrát někdy drsné chlapy a postavy ala Bruce Willis, může si o tom leda nechat zdát. Černá dahlie je pomalý film, který je poctou žánru (pravděpodobně noir? poté tedy nechápu proč nejde o čistokrevný noir) a proto se z něj stává na pohled hezký film, ale obsahově nudné a obyčejné dílo jednoho bývalého mistra. (18.02.2007)

Černá Dahlia není jeden film, ale hned šest filmů v jednom: kriminálka/romance, retro pastiš na klasický Hollywood a filmy-noir, dobová výpovědi o poválečných 40kách v L.A., kde vedle mocných a dekadentních zbohatlických rodinek skomírají děvky, sérioví vrazi a další odpadlíci, dále je to exkurze do světa hvězd vykreslující jejich pomíjivý status, autobiografie autora předlohy, jíž se vypořádával se smrtí zavražděný matky, a konečně stylová podívaná poháněná neskutečně bohatým a rozkošatělým vizuálem jak z Caravaggia, která spojuje mimořádným způsobem povahu barevných a širokoúhlých spektáklů s klaustrofobním světem černobílých noirů, jinak řečeno 2.35:1 s 1.37:1. Spíše než o filmu tak můžeme mluvit o obrovský mapě, kde se každý může vydat, kamkoliv se mu zamane. Pokaždé však narazí na artisticky chladnou, technicistně manipulativní ruku Briana De Palmy, který si zakládá na tom vyprávět příběhy obrazy, což by nás ovšem nemělo vést k tomu, abychom přehlíželi výtečný scénář. ____ Umístění do 40tých let přesně mezi sentimentálně klasický Hollywood a temný film-noir se odráží i v hlavních charakterech, poněvadž horkokrevný Mr. Fire (A. Eckhart) přísluší zjevně do první éry, kdežto zádumčivější Mr. Ice (J. Hartnett) náleží už do tý druhý éry nioru. (-spoilery-) Vztah obou epoch i obou postav trochu připomíná Marxův geniální postřeh o událostech stávajících se dvakrát, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. To, co z pohledu Mr. Fire vypadá jako tragédie, prožívá o něco později i Mr. Ice, ale už jen jako frašku, když si začne s jeho bejvalkou a stává se stejně jako jeho kolega čím dál posedlejším případem. Odsud je také dost zřetelně patrné, komu z těch dvou je souzeno žít déle a být tak už tak začátku současně hlavní postavou. Vztah obou ovšem není nijak jednoznačný či idylický, jelikož Mr.Fire svého parťáka využil, ačkoliv ten žije pořád v domnění, že mu Mr. Fire zachránil život. Mr. Fire tím tak trochu odhaluje iluzivnost klasického Hollywoodu, kde na jednu přeplacenou hvězdu připadá desítky tisíc živořících (nenacházíme totéž například ve fotbale?), a Mr. Ice zase sice spadá do bezútěšný krajiny noiru, ale je to správnej chlap, kterého trápí výčitky viny a otázky bez odpovědí, respektive mrtvoly bez vraha. (28.07.2011)