Skrytá identita

Duševní Benjamin Button Scorsese o krysách a volavkách převezených z hongkongské ZOO do výběhů té bostonské. Nepřekvapil scénami, které se aranžují hodiny, aby jim pak ve filmu patřilo pár sekund či stylem vyprávění, který připomíná papírovou loďku stahovanou vodním vírem. Trochu mě zarazilo, že navzdory zvyklostem stál tentokrát spíše na straně zákona a taky, že nevyždímal z hvězdné sestavy dokonalé výkony. Leo dobrý, stejně jako Wahlberg, který v roli lektora etikety používal v krajních případech invektivy jako „mizera“ či „licoměrník“. Damon sice postavil výkon na své přirozené nesympatičnosti, ale nešlo mu uvěřit, Farmiga v hloupě napsané roli jen mohla valit oči a sám velký rozcuch Jack vypadal, že je pořád v roli psychiatra Buddyho Rydella z Anger Management. Nic to však nemění na tom, že spojení Scorsese - Gangster Movie je stále spolehlivou značkou a toho hlodavce na pozadí Massachusetts State House berte jako rozverné mrknutí na diváky, kteří ji vyhledávají.. (23.07.2014)

Martina Scorseseho příliš v oblibě nemám. Nejhorší jsou zdlouhavé rozjezdy jeho filmů. Zde to připodobňuji k vlaku, který má 200 vagónů a jednu zchátralou starou lokomotivu = příšerně pomalý (a nudný) rozjezd. Když se ale film rozpohybuje, působí jako fungující, kompaktní a dobře promazaný stroj. Závěrečná půlhodina poté nadchne a téměř dá zapomenout na zoufalství v půlhodině první. Film pozdvihávají elitní hollywoodští herci, kteří do jednoho dostáli své profesi a zahráli své postavy naprosto skvěle (zejména DiCaprio, Nicholson). Rovněž díky kameře se snímek stal působivějším. Ovšem proč dostal Scorsese Oscara zrovna za Skrytou identitu, to mi nevysvětlí nikdo. 90 miliónů dolarů(rozpočet)/290 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (09.07.2007)

"Už se nemůžu dočkat až ti do toho úsměvu šlápnu." Já jsem býval policajt, který se infiltroval do gangu, který mě pak vyslal infiltrovat policii a od té doby se udržuju ve fázi pernamentního zmatení. To se hlavním postavám tohoto snímku stát nemůže, protože skrývat pouze jednu falešnou identitu není tak složité. Nicméně mě to celkem bavilo rozmotávat, chvílemi mě to i napnulo, ale přesto mi tam něco chybělo. Nevím přesně co, ale sex Homera Simpsona s mámou Škopkovou to určitě nebyl. (25.10.2017)

Viděl jsem původní trilogii Infernal affair a považuji ji za kvalitní podívanou. Na nový film Martina Scorseseho jsem se vůbec netěšil a to říkám upřímně. Od první chvíle, co jsem slyšel, že chce Martin udělat remake vlastně celé trilogie po Americku se všemi hvězdami, které dokáže zaplatit opravdu jsem se bál výsledku. Bohužel moje obavy se mnohonásobně potvrdili po shlédnutí Departed. Jediné v čem se liší původní trilogie od své předělávky je v umístění. Všechny další odklony jsou na první pohled malé, ale scénáristicky jsou velmi špatně zvládnuté. Inovace se nedočkáme, vykrádání ano. Nejen základní kostry, postav a jejich psychologického rozpoložení, ale např. kompletní vykradení několika dialogů, vtipů a scén. Scorsese je mnoha nazývám filmovým bohem, ale poslední jeho filmy mají neuvěřitelně klesající kvalitu a pro mě se Martin řítí do pekel. Co se týče postav polovička jich je zbytečných. Nekoukám na kvalitu herců, ta se u 90% herců nedá popřít. Obrovský trn v oku pro mě je postava psycholožky. Od začátku je její osud řízen pouze scénáristou, který s ní neuvěřitelně manipuluje a ona se stává nejméně uvěřitelnou postavo. Milostný trojúhelník je další zbytečnost, kterou film nevyužije. Bohužel nefunguje ani to nejhlavnější a to vztah Damon X DiCaprio. Jejich postavy mi přijdou spíš jako dva muži z milionu a ne dva kohouti, kteří bojují za svého pána. Ani psychologie obou postav není zvládnutá a nic o jejich rozpoložení neříká. Velká hvězda a velké očekávání vkládané do Jacka Nicholsona se v mých očích také vytratilo. Já osobně mu nevěřím. Jeho postava je filmem posunuta na úroveň(možná nad úroveň) obou infiltrátorů a to je obrovská chyba. Mark Walhberg hraje postavu novým remakem naprosto vymyšlenou a samo účelovou, která je jen v půlce filmu. Na druhou stranu se mi velmi líbil Martin Sheen, který se na postavu nadřízeného Leonarda hodí. Vše od kamery, která je místy neuvěřitelně nudná a jindy příjemně "retro", přes střih až k reřii je pro mě zklamání. Vtípky filmu podle mě jen ubližují a narážka na Polsko(sakra Američani ani nevědí, že taková země existuje!) nebo na Jamese Joyce(jeho citace zná přeci každý 8letý chlapec....) jsou zbytečné až nesmyslné. Další věcí jsou pro mě střelecké hody, hlavně Headshot-y. Tolik teatrálních pádů, tolik počítačové krve(někdo někomu ustřelí hlavu a v příštím záběru jeho krev už stihla zaschnout na zdi, wau) a nerealistických smrtí(kolik ran dostal Frank a kam?). To vše na mě působí humorně, neskutečně moc a není to ta slavná satira, ironie a nebo kritika společnosti, kterou tu všichni tak rádi předkládají. O tomto neuvěřitelném nesmyslu bych tu dokázal mluvit ještě min. dalších 5 tisíc znaků, ale už toho raději nechám zbytek by byl stejně cenzurovaná. Pro mě film plný nevyužitých možností, který vykrádá původní trilogii a nepřidává naprosto nic. Jak řekl kamarád Kaka, možná jsem ten film nepochopil, což je možné a já se za to nestydím, nejsem Bůh:). (29.11.2006)

V požehnaných čtyřiašedesáti letech přináší pan Režisér tak precizní gangsterskou pecku, až mohou jeho o generaci mladší kolegové jenom tiše závidět. 150 minutový výlet mezi nejvyšší policejní a mafiánské šarže je vyprávěn s neskutečnou lehkostí, maximálním citem pro odvrácenost obou světů (podaného skrze osudovou lásku k jedné ženě) a taky s naprosto božskou dávkou mrazivě černého humoru. V tomto díle nenajdete zbytečné filmové okénko, natož tak scénu. Scorsese opět stylizuje násilí jako běžnou životní rutinu, což v samotném závěru poruší jenom proto, aby si z divákem trochu odlehčeně pohrál a ukázal, že ani on se nemusí brát smrtelně vážně. Promenuje se zde herecká sestava těch největších borců, ať už strhující DiCaprio, uvolněný Damon (řeči o přehrávání jsou kecy!), přes ďábelského Nicholsona až k naprosto geniálnímu Marku Wahlbergovi. Vše podbrnkává stylový hudební doprovod, Pink Floydy počínaje a strhujícím punkovým nářezem Dropkick Murphys konče. Po skončení jsem měl chuť na jediné: klidně si zopakovat tento koncentrát dokonalosti znovu! (12.11.2006)