Reklama

Reklama

Slunce vychládá, na Zemi vládne krutá zima a lidé se snaží zachránit. Před sedmi lety byla ke Slunci vypuštěna první kosmická loď Ikaros I, která se měla pokusit Slunce opět rozžhavit, mise ale ztroskotala. Nyní tedy letí k dříve zářivé hvězdě druhý Ikaros s osmičlennou posádkou a hvězdnou bombou, jejíž vypuštění má Slunce znovu zažehnout... Fyzik Capa se ještě předtím, než se loď ocitne v mrtvé zóně, loučí se svou rodinou na Zemi a slibuje, že posádka udělá pro záchranu života na Zemi všechno. Členové posádky během letu přemýšlejí, co zničilo Ikaros I. Pak náhle loď zachytí signál z vesmíru: patří právě zmizelé kosmické lodi. Ikaros II může buď proletět kolem, nebo změnit kurz a stále ještě existující loď navštívit, aby případně získal druhou hvězdnou bombu, která by zvýšila šance na úspěch. Capa, kterého kapitán Kaneda pověří rozhodnutím, nakonec přikáže změnit kurz. Další člen posádky Trey ale není dost pozorný a zapomene přednastavit štíty. Ty se porouchají a způsobí nehodu, která se naštěstí obejde bez ztrát na životech. Štíty je ale třeba opravit zvenčí. Do prostoru vychází kapitán Kaneda a Capa. Vzniknou problémy a kapitán posílá Capu dovnitř. Sám štíty opraví, ale zahyne při tom... Brzy se ale objeví další problém: začne hořet kyslíková zahrada, která je nakonec zničena výbuchem, aby se požár nerozšířil. Ukazuje se, že pro sedm lidí není na lodi pro cestu ke Slunci a zpět dost kyslíku, tři lidé jsou „navíc“... Mezitím se loď přiblíží k Ikaru I a čtyři mužští členové posádky ho prohledávají. Brzy pochopí, že loď její posádka zničila úmyslně – byla to sabotáž. Posádka se rozhodla zadanou misi nesplnit. Navíc se ukáže, že chybí palubní počítač. Nebude tedy možno použít její náklad... Mezitím se Ikaros II od Ikara I oddělí a obě ženy, které zůstaly na palubě druhé lodi – Cassie a Corazonová – se pokoušejí dostat kolegy rychle zpět. Muži mají ale jen jeden skafandr, který dostane Capa. Psychiatr doktor Searle se obětuje, aby se zbývající tři mohli vrátit na palubu. Někdo totiž zničil poklop, který on musí otevřít ručně... (TV Prima)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (1 597)

BadoXXII 

všechny recenze uživatele

Slnko umiera! Film so zaujímavou myšlienkou, ktorú som zatial ešte v žiadnom filme nepostrehol (a to sme tu už mali množstvo filmov o hrozbe meteoritov, silných búrok, obrovských vĺn, všemožných foriem emzákov, sopiek či zemetrasení). Tento však nespadá do kategórie katastrofických orieškov, ale je to poriadny sci-fi orech. Konečne nemá režisér za potrebné ukazovať počas filmu situáciu na našej planéte. Všemožné citové výlevy rodín, partneriek a partnerov hlavných hrdinov, či dokonca politikov a hláv štátu (hlavne tej makovej americkej) mi už lezú krkom. Dej sa odohráva len a len mimo našej modrej gule (ten jeden moment nepočítam). Film má originálnu a aj dobrú myšlienku, atraktívnu výpravu, schopných hercov a aj hustú atmosféru. Lenže v poslednej štvrtine filmu nastáva veľmi zvláštny zvrat, ktorý nie je poriadne vysvetlený a robí z inak inteligentnej dejovej postupnosti niečo nedotiahnuté a hlúpe. Film, ktorý sa po celý čas tiahne v pomalom no veľkolepom tempe odrazu preradí z dvojky rovno do päťky a spôsobuje to mierny zmätok. Veľa vecí je vysvetlených len skratkovito, neúplne alebo vysvetlené niesu vôbec. Právie tieto veci film strhávajú a nerobia z neho dokonalé dielo. Dokonalých filmov však veľa nie je, dobrých je oveľa viacej a do tejto ligy aj napriek pár neduhom tento film patrí. Jeho vizuál je aj napriek malému rozpočtu podmanivý a z obrazu priamo vyžaruje spaľujúca horkosť slnka. Pri scénach so slnkom odporúčam pohár plný ľadu a slnečné okuliare. Hudba je neskutočne krásna a hlavne skladba The Surface Of The Sun je neuveriteľná. Je povznášajúca a jej tóny mi spôsobujú husiu kožu. Jedna z najkrajších melódií, aké som počul. Takže ak sa raz prebudíte a bude neobvykle krásny deň, budete vedieť, že sme to dokázali Niektoré momenty vo filme sú také silné, že si ich ešte párkrát určite pozriem. Dobrý film. 80% ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Kde není tenhle film natažený a patetický, tam je plný klišé nebo hloupý. Upřímně řečeno, základní zápletka je doslova debilní (a omlouvám vás všechny, že jste na to nepřišli sami, vím, že opisování názorů zabere čas i duševní kapacitu). Slunce rozhodně nevyhasíná, vlastně naopak. Jop, astronauti by mohli mít určité pochybnosti, jestli ta bomba bude stačit. Ovšem museli by mít na zemi při výcviku a přípravě zacpaný uši a zavřený oči, aby strachy o výsledek akce tuhle akci tak debilně ohrozili. Nehledě už na to, že osmičlenná posádka pro misi, kde stačí jenom zmáčknout tlačítko, to je přehnaný. Tři čtyři by bylo dostatek, ale zase by je nikdo nemohl zabíjet víc jak jedenapůl hodiny, beru. Nehledě už na určitou drobnost, že pro takováto povolání jsou při náboru prováděny náročné psychotesty a bigotní maniak by se kapitánem asi těžko stal. Další logická drobnost, kterou tvůrci udělali jen kvůli hezoučké tvářičce Cilliana Murphyho (aby co nejdýl vydržela), je to zvláštní rozdělení činností. Dobře, chápu, že nikdo nemůže být nejdokonalejší odborník na víc než jednu věc zároveň (ovšem doteď si nejsem jistej činností asi tří členů týmu), ale přinejmenším dostatečné základy ze všech ostatních oborů by museli zvládnout všichni (čili odpadá strach z toho, že ty jsi jedinej, kdo umí odpálit bombu a kde je kčertu to sérum proti kobřímu jedu?) Když už jsme u toho, lidi ve vakuu nezmrznou rychleji než víno v novém boxu na vychlazení v ledničce Calex, jaksi, není tam nic, co by odvedlo teplo a proto se spíš udusí nebo je zabije podtlak. O ztrátě signálu snad není třeba hovořit. Sonda Mariner 10 už v polovině sedmdesátých let několikrát obletěla Merkur, zatímco její vysílač chrlil dolů na Zemi miliony údajů. A ještě jedna chybička, když už máte osmičlennou posádku, která bude pospolu ve vesmíru několik dlouhých let, dát tam jen dvě ženský a jednoho psychiatra je hloupost (pokud ovšem US. Army nezměnila náborový dotazníky a nezačala náhle přijímat do svých řad teplouše - nic proti vám kluci, mám vás rád) A ten psychiatr? Vždycky musí být nejmíň dva, protože i psychiatr může potřebovat cvokaře. No, když jsem tak krásně popsal, kam jde poslední dobou ta hyperrealita filmovýho světa a že byste o filmech měli opravdu začít uvažovat, můžu se pustit do svých dojmů. Nudil jsem se. Děj až příliš připomíná začátek Mise na Mars a Rudé planety, prostředek potom nevydařenou Vesmírnou odyseu a závěr zase Horizont událostí. Hloupé nepropracované postavy, šílenej řezník, počítač jako ze StarTreku, přehršel drahých triků (je mi líto, ale pro mě 50 mio dollarů nebude nikdy nízkej rozpočet), logické kopance a patetické sebeobětování skrze celý film. A jako perlička na závěr, chemické vize zhulenýho feťáka a svlíkání z kůže. Armageddon nebyl vůbec dokonalej, dokonce nebyl ani inteligentní nebo bez logických kopanců. Jenže byl sakra zábavnej, sakra dojímavej, sakra pekelně obsazenej a nedělal ze sebe doktoranda filozofie. Tady ale nejsou ani sympatický postavy. A tak mě nakonec napadá, jak mohl vlastně bejt ten psychiatr na Ikaru 1 spálenej Sluncem, když ty rostliny si tam vytvořily docela solidní prales a jeho kapitán tam sám se svým Bohem přežil šest roků? () (méně) (více)

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Osm lidí cestuje ke Slunci a vinou nešťastných a podivných příhod je jejich počet postupně redukován. Co je milé – z větší části nejde o děsuplnou vyvražďovačku á la Vetřelec nebo Horizont událostí (k němuž finále hodně inklinuje). Jednotliví členové posádky umírají víceméně pravděpodobným způsobem a vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby se nějaká vesmírná loď shodou nešťastných příhod musela jednou potýkat s řešením problému „je nás sedm, máme kyslík pro čtyři“. Sunshine podobně jako 2001: Vesmírná odysea balancuje mezi pravděpodobným sci-fi a méně pravděpodobným sci-fi. Méně pravděpodobné scény jsou zde však explicitnější a svým způsobem znemožňují jinou nežli režisérem nabízenou interpretaci. I díky tomu lze mluvit o multižánrovém snímku, konkrétně o akčním hororu vklíněném do pseudometaforického sci-fi, jež v sobě zahrnuje také několik téměř dojemných momentů hraničících s ekologickou agitací (važme si každého zeleného výhonku). Danny Boyle mezi jednotlivými žánry nebruslí s lehkostí mistra, film přesto nepostrádá silnou atmosféru, drží pohromadě a v několika okamžicích bere i ten neustále zatajovaný dech. To když se Boylemu podaří skloubit luxusní vizuální stránku s velkolepým hudebním doprovodem Johna Murphyho. Design vesmírné lodi nebo zlatého protislunečního skafandru je na hranici praktičnosti a efektnosti. Totéž platí o chování postav, které by občas mohlo být logičtější, ale ztratilo by tím na divácké přitažlivosti. Film je tak po celou dobu zábavný a jen zřídkakdy hloupý, nebo lépe řečeno jen zřídkakdy překročí hranici akceptovatelného. Krom snahy o neotřelý pohled na závislost člověka na Slunci, na bezmocnost jednoho v kontrastu s neovladatelnou mocí druhého a patrný náboženský podtext („Prach jsi a v prach se obrátíš“) ční Sunshine nad žánrově spřízněnými snímky výtečným hereckým obsazením. Danny Boyle se po sérii lehko zapomenutelných pokusů o cosi (Millions, Pláž, Extra život) doslova a do písmene vrací na výsluní. 85% Zajímavé komentáře: Renton, Dan9K, Ender66, Weirdman, Martinius, dawydx ()

choze 

všechny recenze uživatele

Schematický scénář v impozantním audiovizuálním hávu. Obdiv k vědě čiší z každého okénka a každé věty, o nervydrásající scény není nouze a polovinu posádky tvoří mí oblíbenci (Murphy, Byrne, Evans). SPOJLER - Konec, kdy hrdina letí na bombě do slunce, je v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Hodně silný a vizuálně úchvatný komorní sci-fi film přemítající nad nicotou člověka v tváří v tvář Vesmíru. Ta polarita nicotný člověk - ohromující Slunce je základním pilířem snímku Dannyho Boylea, který stojí rozkročen mezi dvěma filmovými světy - metafyzickou symfonií Kubrickovy 2001: Vesmírné odysey a osobitým sci-fi hororem Horizont událostí. A Danny Boyle jako by se nemohl rozhodnout, ke kterému z nich se přiklonit. V první části filmu to funguje famózně - komorní psychologická studie malého osazenstva vesmírné lodi, konfrontace s jejím posláním a doslova tváří v tvář s cílem jejich cesty - slunečním vulkánem, který disponuje pro člověka jen těžko představitelnou silou. Ty vizuálně oslňující obrazy lodního psychologa a kapitána v sluneční pozorovatelně jsou skutečně úchvatné a jsou velkým kladem Boylova snímku. Tady film funguje bezvadně. Pak přijde ovšem dějový zvrat a do té doby pozitivní konotace naší centrální hvězdy se začnou štěpit - Slunce je náhle nejenom pozitivně vnímaný životodárný kolos, ale i nebezpečný běsnící vulkán - tahle dualita je dalším významovým přínosem. Velká škoda je, že tady ale přemítání a hlubší obsah Sunshine končí... Těžko říci, proč nejsou dál rozvíjeny úvahy o malichernosti lidské existence a nicotnosti člověka jako tvora, proč se tvůrci rozhodli tak, jak se rozhodli. Nakročením k Horizontu událostí vykročili i k rozmělnění dojmu a kompaktnosti díla. Neotřele ztvárněné očekávané finále tak po událostech z konce filmu ztratilo na síle a rozmělnilo se v, podle mne, nesouvisejícím kontextu. Sunshine je každopádně velmi dobrý a silný snímek, v kontextu sci-fi filmů se řadí k tomu nejlepšímu, zvláště svou silnou vizuální složkou, nářky nad údajným nízkým rozpočtem pozbývají na významu, Danny Boyle názorně potvrdil fakt, že množství finančních prostředků film nevytváří... ()

Galerie (60)

Zajímavosti (46)

  • Závěrečná scéna byla natáčená ve Stockholmu ve Švédsku. Opera v Sydney byla přidána v postprodukci, aby to působilo dojmem, že nasněžilo v Austrálii. (Redswif)
  • Podnítit Slunce znovu k životu pomocí atomové bomby je dobrý nápad, ale ve skutečnosti by nálož shořela mnohem dřív, než by došlo k výbuchu. (Trainspotter)

Související novinky

Britští záporáci ztratí jizvy

Britští záporáci ztratí jizvy

02.12.2018

S poněkud zvláštní novinkou přišel minulý týden Britský filmový institut (BFI). Organizace stojící například za snímky Králova řeč, Sunshine nebo 28 dní poté oznámila, že přestane podporovat filmy,… (více)

Natalie Portman čeká Anihilace

Natalie Portman čeká Anihilace

05.08.2017

Alexe Garlanda vždycky zajímala nevyzpytatelná budoucnost. Jeho scenáristické portfolio zahrnuje 28 dní poté, Sunshine, Neopouštěj mě a Dredda, tři roky zpátky se pak odhodlal i k režii a nadělil nám… (více)

Ostrovní tvůrci mají napilno

Ostrovní tvůrci mají napilno

02.02.2014

Hned několik slibných filmů od současných renomovaných britských tvůrců nabírá lákavé ohlasy ve festivalovém oběhu a další projekty se připravují. Udělejme si stručné shrnutí. Sean Ellis byl… (více)

Reklama

Reklama