Režie:
David CronenbergScénář:
Steven KnightKamera:
Peter SuschitzkyHudba:
Howard ShoreHrají:
Viggo Mortensen, Naomi Watts, Vincent Cassel, Armin Mueller-Stahl, Sinéad Cusack, Mina E. Mina, Donald Sumpter, Josef Altin, Aleksandar Mikic (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Každý hřích i zločin zanechávají nějakou stopu. Ambiciózní, chladnokrevný Rus Nikolaj Lužin pracuje v Londýně pro významnou mafiánskou rodinu. Jeho největší předností je rychlost a chladnokrevnost. Ani na okamžik neváhá porušit zákon, použít násilí či někoho dokonce zabít. Situace se změní ve chvíli, kdy porodní asistentka Anna objeví deník ruské dívky, která zemřela při porodu, a rozhodne se pátrat v její minulosti… Kriminální thriller režiséra Davida Cronenberga (tvůrce známých titulů eXistenZ, Moucha, Mrtvá zóna, Dějiny násilí) byl na Torontském mezinárodním filmovém festivalu v roce 2007 oceněn hlavní cenou za režii (David Cronenberg), další získal za výpravu, střih a zvuk. Kromě toho mu patří ještě další významná filmová uznání. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (1 056)
Syrové, drsné a dokonale vygradovné, přestože chybí hranice, kde gradace začíná a kde končí. Cronenberg rozplétá a zaplétá až příliš snadno, vše ale překrývá neskonalým režijním umem. Mimochodem, poprvé od Pána prstenů mám pocit, že Aragornův Mýtus padl a nastupuje Mortensenovo očištěné herecké Ultimátum. ()
Takový kratší ruský Kmotr nebo Skrytá identita, pokud bych měl Východní přísliby popsat jednou větou. Stejně jako u Kmotra je jeden film nedostačující pro popis celého potenciálního děje, podobně i herci jsou výborní - zde Naomi Watts a Viggo Mortensen. Hvězdami tetovaní vorové v zakoně, zklamání ruského kmotra ze svého syna, mrtvá čtrnáctiletá rodící dívka, krev, podřezaná hrdla a uřezané prsty. ()
Svým zvláštním, cronenbergovským způsobem, který v sobě (alespoň pro mě) spojuje příchuť určité nereálnosti a "vytrženosti z reality" s civilností, jsou Východní přísliby vyzrálejším pokračováním předcházejících Dějin násilí. Obzvlášť vizuální stránka filmu je tentokrát vymazlená a některé záběry (především scéna "ruský mafián předvádí holčičkám hru na housle a vše pozoruje motorkářka" je pastvou pro oči) bych si, stejně jako např. u Coppolova veledíla, s radostí pověsil do pokojíčku na stěnu. S Kmotrem mají Východní přísliby tak trochu společnou i tematiku; dostává se nám tentokrát nahlédnutí pod pokličku východoevropské mafie a jejího fungování v západním světě (Londýn). Pohled to není nijak detailní; Cronenberg sděluje pouze, co nevyhnutelně musí a diváka nutí si řadu souvislostí domýšlet. Jednoduše načrtnutý příběh tak přece jen získává kontury, které si lze vychutnat i naněkolikrát a bez pocitu deja vu. ()
Zrovna ve chvíli, kdy už jsem myslel, že mám Cronenberga přečteného a ne úplně příznivě naladěného směrem k mému vkusu, přijde takováhle pecka. Zatímco v Dějinách násilí se gangsterky jen dotkl a celý příběh balil do chvílemi nevěrohodného osobního dramatu, Přísliby už jsou zcela jiná káva. Jejich nijak složitý a přesto dostatečně prokreslený příběh ukáže jak komplikovaný osobní život Anny, tak i hierarchii jednoho společenství, kde se mluví s velmi výrazným přízvukem a potichu se zadávají špinavé příkazy. Díky Mortensenovu dokonalému výkonu se divák z onoho zlého a mrazivého světa ani na minutu nedostane. ()
Velmi slušná filmová studie zvyklostí, poměrů a rituálů v ruskojazyčné mafii působící v londýnské diaspoře... David Cronenberg měl vždy obsesi z násilí, přestal ho však zkoumat v jeho patologické podstatě (zjevné v jeho dřívějších filmech) a ve svém uměleckém i duševním vývoji se posunul k zkoumání násilí u člověka, pohybujícího se v mezní situaci. Stejně jako v Dějinách násilí i ve Východních příslibech je onou mezní situací patriarchální společenství mafie, nyní však specifické svým místem původu - ruská mafie Vory v zakoně a konkrétně její londýnská odnož. Hned zpočátku je proti tomuto světu exponována v kontrastu životní situace mladé zdravotní sestry, naturalizované Rusky, která již však přišla o své původní kořeny i jazyk, a je vlastně zosobněním obyčejných lidí (což je přímo ve filmu několikrát zmiňováno). Iluzi obyčejného slušného člověka zdárně kolem sebe vytváří i hlava celé mafiánské rodiny, na první pohled slušný, spořádaný a vážený postarší hoteliér (s dokonale matoucí tváří Armina Mueller-Stahla). Skutečnost ovšem vypadá jinak, stejně jako v případě jeho řidiče, na první pohled bezcitného a chladnokrevného zabijáka, který v sobě ale skrývá stopu humanity. Takto rozehraný příběh si v sobě nese ještě spoustu dalších rozehraných tajemství a dějových překvapení, zachovává si však žánrovou morální tenzi a typickou relativizaci běžných etických zvyklostí. Za zmínku stojí typicky Cronenbergovská explicitnost a popisnost násilných scén, vyvedená v naturalistických detailech, jakož i důraz na symboliku a rituály (tetování, iniciační obřad...) uvnitř voronské mafie. Stejně tak Cronenbergovsky dokonalá mizanscéna a režijní lehkost, s jakou posouvá vpřed své vyprávění, navíc s několika silnými momenty (scéna v sauně, odklízení mrtvoly...). Pod jeho vedením rozkvétá i potenciál ústředního hereckého tria - Viggo Mortensen (úžasná řeč těla, tolik v kontrastu s podprůměrnými pseudohvězdami béčkových akčních filmů), Armin Mueller-Stahl i Naomi Watts předvádějí bravurní výkony... Velmi silný, byť v podstatě komorní, thriller, v něm rezonuje mnohé, třeba i velmi slušná ruština... ()
Galerie (63)
Zajímavosti (23)
- Vory v zakone je skutečně existující zločinecká organizace, která má (na základě odhadů) několik tisíc členů v desítkách států. Většina členů jsou Rusové a Gruzínci. Vznikla někdy během 30. let minulého století v ruských gulazích. V organizaci platí velmi přísný kodex chování a cti, za jehož porušení hrozí smrt či zmrzačení. I tetování, jak je vyobrazeno ve filmu, se zakládá na skutečnosti a opravdu dle něj lze poznat například kolikrát a jak dlouho byl dotyčný ve vězení, kde stojí v hierarchii organizace, co vše má na svědomí či jakou má sexuální orientaci. (DaViD´82)
- Naomi Watts (Anne) zjistila, že je těhotná, dva týdny po začátku natáčení. Nejprve se snažila to skrývat, než na to přišla kostýmérka. (don corleone)
- Celé jméno postavy Vigga Mortensena je Nikolaj Lužin, což je odkaz na román Vladimira Nabokova "Lužinova obrana". (HellFire)
Reklama