Znuděný k smrti

Tak nevím, pár scének je tam ne ani vtipných, spíš hořkosladkých, ale hlavní hrdina mi vůbec nesedne a že by mělo jít o nějaké noirovky, o tom nemůže být ani řeč. Další pokus ozvláštnit detektiva něčím zajímavým (jako třeba dříve Monka nebo všechny ty Mentalists), ale podle mne tady to looserovství moc nefunguje. Daleko líp na to šel seriál Castle, kde jde také o jemný humor, ale takový na hraně s mírně studentským, přičemž nezapomíná na dospělé atributy. (18.10.2009)

Náhodou je to dobrej nápad, takovej ťunťa, co si hraje na Phillipa Marlowa v dnešním NY. Dostává se fakt do komickejch situací a je to inteligentní a vtipné a taky se tam hodně hulí tráva. Odvážně svýho hlavního hrdinu nazval Jonathan Ames, což je taky jméno chlápka, co to vymýšlí. Jason Schwartzman byl dycky můj oblíbenej herec a sem se vyloženě hodí. K tomu ňouma Zach Galifianakis, jehož postava pořád řeší něco tělesnýho nebo sexuálního, chch. Ted Danson mi zas připomíná mýho šéfa, kterej sice není tak ulítlej, ale mluví skoro stejně a má podobný gesta a grimasy, takže tím se taky bavím. Dokonce jim tam zahrál malou roličku i Jim Jarmusch! No tenhle seriál je prostě fajn a po první sérii su fakt pobavenej... (04.10.2013)

Trošku Woody Allen, trošku noir, trošku střelená komedie, trošku drama, trošku ze života, trošku stylizace... a dohromady to až překvapivě dobře funguje. I když je to natolik specifický seriál, že nepřekvapivě ne na každého. Já si však každý díl užíval (zatím tedy z 1. série). Za jeden z největších kladů považuju jakousi bezprostřednost, kde díky tomu, že se jedná o seriál z produkce HBO, si scenáristi asi nemusí moc dělat velkou hlavu s nějakou umírněností, takže občas je nějaký vtip pořádně černý, občas dokonce přijde i nějaká ta sexy nahota a drogy jsou zde zobrazovány realisticky - občas si tam prostě zahulí a pak teda mají nějaké ty normální stavy, ale víceméně dal fungují. A příběhy sice nejsou námětově bůhvíjak originální, ale nádherně se vyhýbají klišé (mnohokrát třeba očekáváte ten a ten trapný moment nebo ten a ten zvrat... a on se prostě nedostaví). Tenhle seriál pro mě je osvěžující tím, že se nemusí držet žádných škatulek a jasných ohraničení, a že ukazuje, že je zábavný seriál ani nepotřebuje. // Po poslední řadě zvyšuju na pátou hvězdu, protože tak skvělý feel-good seriál se jen tak nevidí. A konec seriálu je pořádnej úlet. (9/10) (05.09.2014)

Jak by to vypadalo, kdyby se Wes Anderson rozhodl natočit seriál. Už úvodní titulková sekvence dává najevo, že máme co dělat s velmi stylovou záležitostí. V tom nejlepším slova smyslu. Kostkovaná saka, tóny saxofonu, cigaretový kouř, záhadné dámy na barech, nebezpeční gauneři a detektiv v baloňáku. A na druhé straně newyorské kavárny, autobiografické komiksy a rozebírání Oscara Wilda. Hlavní dějová linka je jakási noirová detektivka s pramálo noirovým detektivem, který je ale natolik allenovsky sympatický, že mu nejde nefandit. To ale platí o všech třech hlavních postavách. Jsou to podivíni, ale úžasní podivíni a není těžké si je zamilovat. Zároveň s vyšetřováním se tu taktéž řeší vždy zábavně a o to víc pravdivě věci ze života (především vztahy) a překvapivě to velmi dobře vypovídá o problémech s autorstvím a to jak na literárním, tak i výtvarném poli. Vlastně je to často výborný náhled do života dvou kreativních lidí v moderním médiu (komiks / sebe ironický román). Je to ze života o lidech, kteří tak úplně ze života nejsou. Není to pro každého, ale pro ty z nás, pro které je realita stejně tak podivná, jako pro hlavní postavy, to je jako na míru stvořené. "I am good at platonic. It's my default sexual setting... After nervous." (17.09.2014)

Tohle vypadá hodně slibně - pilot ještě neměl tu správnou šťávu, ale druhý díl už disponuje potřebným tempem, vtipem i gradací a několikrát jsem vyloženě vyprskl smíchy. Schwartzman je hooodně woodyallenovský, Danson neuvěřitelný (v tom dobrém slova smyslu) a Galifianakis je... svůj. Budu se moc těšit na další pokračování. (19.09.2009)