REC 3: Počátek

Druhý Rec mě znechutil natolik, že už jsem neměl v plánu svůj život s touto sérií dále propojovat, ale znáte to. Nakonec vám to přeci jen nedá. Může za to hlavně fakt, že mě zaujalo pár fotek právě z trojky, hlavně sympatická okatá nevěsta. Protože pro okaté Španělky mám slabost již od té doby, kdy jsem poprvé zahlédl kukadla Macareny Gómez. A tak jsem si řekl, že zatnu zuby a v očekávání možného milého překvapení trojku a čtyřku dám. A trojka ne že by nějak překvapila, s ničím novým vůbec nepřichází, děj nijak nerozvíjí (a to minimum, co jo, mi přišlo strašně komické) a s novými odhaleními se taky nějak neobtěžuje, ale na rozdíl od dvojky má něco, co jí činí koukatelnou. Rozhodně potěšující je fakt, že trojka opouští found footage formu, to je jedno velké plus. Nevěsta je fakt super. "Zombíci" jsou najednou docela pomalí a nezdrhají, což je hrozně fajn. Tak nějak to vybočuje z celého [rec] universa (byť jen proto, aby to bylo tuctovou moderní zombárnou), ale právě to vidím jako ten nejpozitivnější krok. Čistý průměr. 2,5* (16.12.2015)

První dvě REC se mi velmi líbily (ačkoliv se musím přiznat, že už si moc nepamatuju, o čem byly), proto mě velmi překvapilo, jak moc špatná je trojka. Nesmyslný dvacetiminutový náběh, kde poznáváme postavy, aniž by to bylo k něčemu dobré, pak standardní pobíhačka po rozlehlém komplexu a naprosto žádné zajímavé nápady. Zklamání nehorázných rozměrů! (25.07.2012)

Je strašná škoda, že u takhle rozjeté série se Plaza rozhodl zatáhnout za ruční brzdu. A není to jen odhozenou kamerou, po které se film v 21. minutě přepne na klasickou formu. Stísněnou atmosféru uvnitř tmavého činžáku totiž vyměnil za slunečný den na malebném zámku, jenž se zvrhne v typický masakr plný řevu a kousanců. Hodně se hysterčí, utíká, a tuhle jaksi ohranou písničku zvelebí až motorová pila zařezávající se do ksichtů nakažených. Bohužel hodně krátce. Jinak bez napětí, atmosféry a snahy se někam posunout. Není ale všem dnům konec... uvidíme, jak to zafinišuje Balagueró. (19.07.2012)

Teď už chápu, proč jsou fanoušci této série tak rozezleni. Předchozí dva díly se mi sice nijak zvlášť nelíbily, ale nedá se říct, že by šlo o nepovedené filmy. Tady selhává vše. Nejdříve se na svět díváme očima několika kamer z rukou hostů, což je přinejmenším zajímavé. Pak ale přijde první WTF a najednou je film snímán klasickou kamerou, která se s ruční kamerou střídá, což naprosto láme děj a logiku. Celý film je pak výsměchem zombie žánru, trapným lekačkám a rádoby srdcervoucím scénám. Až ke konci mi docvaklo, že režisér a scénárista se nejspíše snaží brnkat na humornou notu ve stylu Jacksonova Braindead. To ale pánové nepochopili, že s nadhledem měl být film podán od začátku. (03.09.2012)

První díl platil za zjevení. Sice to nebyl zdaleka první film využívající koncept předstírající záznam kamerou přítomnou určitému dění, ale dokázal ho nápaditě uplatnit ve skvěle budovaném hororu. Dvojka překročila veškerá očekávání a famózní jedničku předčila nejen z hlediska narativně-koncpečního uchopení, ale kupodivu i z hlediska formátu kamerového záznamu. Trojka tak stála v nelehké situaci, zatížená diváckými očekáváními a metami stanovenými filmaři v předchozích dílech. V tomto ohledu je na jednu stranu mrzuté, že tvůrci, potažmo polovina autorského dua, vlastní hozenou rukavici nezvedli, ale je třeba uznat, že ji nápaditě obešli. Místo bravurních kamerových hrátek, které bezchybně sugerovaly dojem autentického záznamu a současně byly promyšleně rámovanými obrazy, které maximalizovali efekt hranice rámu pro hororový účinek, tentokrát diváci dostanu jen jeden nápad či spíše vtípek stran svých očekávání (který měl být velkým překvapením, ale bohužel ho navzdory přání produkční společnosti vykecali nejen recenzenti v prvních ohlasech, ale i trailery zahraničních distributorů). Opuštění formátu by nebylo tak hrozné, kdyby film jinak měl co nabídnout, ale právě zde spočívá Achillova pata. Oproti drásavému napětí a dravě akčnímu stylu předchozích dílů nastupuje tuctová splatter řezničina odlehčená decentním nadhledem a půdorysem centrální svatby. Na jednu stranu lze ocenit, že vyprávění se v duchu reálných oslav sňatků ze začátku točí kolem pompézní hostiny a četných hostů, ale postupem času na vedlejší postavy zapomíná a zaměřuje se na ústřední pár novomanželů, jejich lásku a pouto mezi nimi. Bohužel v praxi to znamená, že snímek na začátku představí řadu postav, která zákonitě vyvolávají určitá očekávání, ale s výjimkou očividného nositele infekce jsou všechny figury trestuhodně nevyužité a doslova zabité. Výjimečné sekvence jako skvělá chvilka mezi nevěstou a její zahraniční kamarádkou pak navzdory svým kvalitám prostě působí jako z jiného filmu nebo ukazují trestuhodné nevyužití vedlejších charakterů. Výsledkem je jen přímočará a zapomenutelná "zombie" řežba, která příliš prvoplánově jede na první signální (ve své plakátové ikoničnosti až trapně očividná sekvence s motorovkou), je prostá koncepčních nápadů a nepřináší sérii nic nového (kromě nevyužitého motivu se zrcadly). Trojka "REC" je jen lehounce nadprůměrná žánrovka, což s ohledem na předchozí dva díly je tuze špatné hodnocení. Na druhou stranu ještě můžeme doufat, že hlavní studnou kreativity byl pro sérii Jaume Balagueró a že jeho "[REC] Apocalypse" tedy nebude takovým zklamáním. ___ 5/10 ___ (viděno na EFM Berlinale) (13.03.2012)